Může rozhodovat o vánoční výzdobě pouze prodejce?

Co říkáte na vánoční výzdobu v obchodech? Otravné a hloupé, že? Těžko říci, zda nám to kazí Vánoce samotné, ale rozhodně jde o projev nevkusu a bezohlednosti. Je nějak obhajitelné mít vánoční výzdobu dva měsíce před samotným svátkem? Mají „podzimní Vánoce“ a „vánocování“ nějaký význam a hodnotu? Ať už jde o projev arogantního marketingu pohrdajícího zdravým rozumem a citem, prostý nevkus obchodníků, nebo jsou důvody obchodních řetězců jakékoliv, jako občané máme právo – a pokud se nám tato výzdoba nelíbí – povinnost, proti tomuto agresivnímu marketingu vyjádřit nesouhlas a pokusit se ho omezit.

Celý příspěvek

Je snadné být hrdým Čechem?

Vždy mě sousloví „národní hrdost“ odrazovalo, i když jsem si nebyl jistý přesnými důvody. Nyní se pokusím je poodhalit a zamyslet se nad úskalími „národní hrdosti“. Zdá se být zřejmé, že nemůže být libovolná ctnost a zájem bez práce, byť by byla sebedrobnější. Přesto se národní hrdost nejčastěji prezentuje jako prosté uvědomění, přihlášení se k „správnému názoru“ a má – snad ne nejčatěji, ale rozhodně nejviditelněji – podobu arogance, opovržení a nenávisti. V článku se proto pokusím dokázat, že problém „národní hrdosti“ spočívá v tom, že dnes nemá předmět, není konkrétní a zůstává tam, kde začíná – u tří hlásek Čech.

Celý příspěvek

Naše dvě otázky (Hubert Gordon Schauer 1862 – 1892)

Článek si dovoluje v několika úryvcích zprostředkovat text z prvního díla časopisu Čas vydávaného realistickou skupinou (především Jan Herben, Karel Kramář, Tomáš Garrigue Masaryk). Připomínáme si tak 150 let od narození Huberta Schauera, jehož „Dvě otázky“ otevřely širokou a bouřlivou debatu nad smyslem českých dějin. Někteří Otázky považovali za „filosofickou sebevraždu národa“, někteří v Schauerově kritickém stanovisku pokračovali. Nikoliv aby národ ničili, jak se domnívali odpůrci, ale aby jej v duchu realismu střízlivě poznali, aby odhalili pověry a narušili přílišné sebevědomí.

Celý příspěvek

Augustin Smetana – člověk, který chtěl býti člověkem

„Bylo to na počátku reakce po roce 1848, v roce 1851 1. února, kdy se na Václavském náměstí tísnily tisíce lidí, aby vzdaly čest poslední Smetanovi. Pohřeb bez kněží, bez obvyklých ceremonií – rakev snesli přátelé a na rozkaz policie ujížděli branou s velkým chvatem. Kdo to byl, že ho tak vynášeli? Zločinec? Ne; byl to člověk, který chtěl býti člověkem doopravdy a jen člověkem. Ale to se tenkráte tak trestalo.“ (Masaryk 1926: 131)

Celý příspěvek

České pohledy 1/2012

Milí čtenáři našeho skromného časopisu! Připravili jsme pro Vás souhrnné vydání článků za měsíc srpen. V tomto časopisovém formátu budeme České pohledy vydávat přinejmenším jednou za čtvrt roku a v rozsahu okolo deseti stránek Vám předložíme články, jež se budou snažit zachytit fotografii významu český.

Tímto také vyzýváme ke spolupráci, zabýváte-li se tématy, které jsou blízké Českým pohledům – stav současné kultury a umění (reportáže, vlastní tvorba, a recenze), české myšlení v současnosti a minulost (rozhovory a komentáře), problémy spojené s vlastenectvím, společným vlastnictvím a demokracií (úvahy a ideály), apod. V případě zájmu pište na e-mail: blog [zavináč] vlastenci.cz. Srdečně uvítáme jakýkoliv zájem!

Pro stažení časopisu klikněte na tento odkaz: ČEP 1/2012

Étos demokracie (díl II.)

„Opakuji: Demokracie není jen otázkou dokonalejších demokratických institucí, nýbrž především otázkou dokonalejších demokratických lidí. Ne politická strana jako taková je zlem, nýbrž nevzdělaní a nevyspělí občané a jejich vůdcové v režimu svobody jsou zlem. Každý občan nechť kritisuje především sebe jako straníka a svou vlastní stranu jako jednu z těch hříšníků proti demokracii! Angličané mají heslo: men, no measures! – jde o lidi, nikoliv o instituce nebo všeobecná opatření!" (E. Beneš)

Celý příspěvek

Eroze slov, eroze hodnot

Rád bych se na chvíli, když dovolíte, věnoval třem poměrně frekventovaným slovům, jež zní – demokracie, tolerance a humanita. Zkuste se schválně na moment zamyslet, co ve Vás tato slova vyvolávají a v jaké souvislosti si je nejčastěji vybavíte a v neposlední řadě, jaké emocionální zabarvení ve Vás vyvolávají. A také se zkuste zamyslet nad tím, zda-li se tato slova již nezačínají zařazovat do kategorie, kdy existuje jednak jejich oficiální vyznění a pak také jejich “lidová“, soukromá (des)interpretace. V případě, že existují významné rozdíly mezi těmito oficiálními a neoficiálními významy je proces eroze významů těchto slov již v pokročilém stádiu.

Celý příspěvek

Étos demokracie (díl I.)

Význam demokracie si nejsnadněji vybavíme ze slov Masarykových jako: „Demokracie je diskuze“, nebo „Není demokracie bez demokratů“.  V požadavku praxe a činu pokračuje i Beneš: „Nejkrásnější stránka ideálu není jeho uskutečnění a uvedení nebeského ráje v život, nýbrž boj o ideál a o ráj pozemský a duchovní.“ Demokracie je pojem dvojaký: jako idea nedostižný, jako praxe každodenní závazek, mravní požadavek – étos.

Celý příspěvek

České pohledy na svět a sebe samé

Chceme-li psát úvahu o češství, pak nejlépe učiníme, když popisujeme jistý pohled na svět. Čech je totiž člověk obdařený českým pohledem a stojíme před problémem, jak pozorovat tento pohled – tím samým pohledem! Bloudíme pak v labyrintu ze zrcadel a skleněných tabulí, v němž není jisté, kde vyčnívá pevná stěna a kde vede cesta dál. A pro dva lidi bude labyrint vždy rozdílný, jako  jsou rozdílné dvě tváře. V tomto úskalí spočívá i krása i odpovědnost, neboť nepopisujeme pouze již pevně dané, ale vždy záležící na našem vlastním jednání a myšlení.

Celý příspěvek