Komentář ke studentské výstavě „Pravda vítězí“

K porozumění heslu „Pravda vítězí“ na standartě českého prezidenta nám pomáhá těchto pět jeho „článků“:

  • „Hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti.“ Jan Hus
  • „Bojovat pro pravdu znamená pro pravdu pracovat, pracovat duchem, pracovat pravdou.“ Tomáš Garrigue Masaryk
  • „Pravda vítězí. Ale dá to fušku.“ Jan Masaryk
  • „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“ Václav Havel
  • Poctivost a důvěra musí zvítězit nad podvodem a nepřátelstvím – i když to dá fušku.“ Jan Sokol

Nyní, když díky těmto slovům již heslu lépe rozumíme a chápeme, z jaké tradice vychází, můžeme se zajímat také o to, jak si jej vykládají přímo ty nejmladší generace. Tedy, jaké vyjádření a významy oni dávají tomuto heslu? Na gymnáziu v Trutnově proběhla studentská výstava, která je jedinečnou příležitostí  se na takové – veskrze živé – výklady podívat.

Celý příspěvek

Definice vlastenectví

V roce 1921 vyšla v nakladatelství Gustava Dubského tenká brožura s názvem Masarykova slova, kterou editoval se svolením T. G. Masaryka F. O. Barton. Z této knihy jsem vybral soubor citátů, které vykreslují vizi českého národa a vlastenectví. Těžko je můžeme považovat – a právě autor výroků by byl především proti tomu – za dogma a neoblomné názory, neboť to by nakonec vedlo k jejich umrtvení a vyprázdnění. Mým přáním je pouze dokázat hloubku, s jakou můžeme o národu uvažovat, a v kontrastu se souborem citací našeho prvního prezidenta snad jasně vyplyne, v čem často chybujeme, uvažujeme-li o vlastenectví a národě.

Celý příspěvek

Každý čtvrtý kouří. Každý druhý má nadváhu. Co s tím?

„Podle prognózy má mít za 15 let nadváhu 64 procent českých žen a 79 procent mužů.“ (Zdroj)

„V České republice loni podle Eurobarometru kouřilo 25 procent lidí, o čtyři procenta méně než o dva roky dříve.“ (Zdroj)

Každý čtvrtý kouří. Každý druhý má nadváhu.

Co s tím? Ale abychom neomezovali zbytečně osobní svobody, nebo nemuseli moralizovat, tedy bez zakazování a kázání? A zároveň abychom neupadli do flegmatického postoje – „Vždyť je to každého soukromá věc“?

Celý příspěvek

Máme obnovit povinnou vojnu?

Srovnání současných mezinárodních událostí s rokem 1914 se ukázala jako převážně mylná. Zvláště proto, že přesvědčení, že „válku tehdy taky nikdo taky nečekal“, bylo nepřesné. Mnozí totiž zapomněli na nadšení pro konflikt, který strhl celou tehdejší Evropu, zvláště proto, že nacionalismus byl na svém vrcholu a snadným nástrojem absolutistických panovníků (zde je srovnání k Rusku přijatelné). Vedle toho sama „válka“, jako nástroj řešení diplomatických a územních sporů, nebyla něčím naprosto nemyslitelným, k tomu industriální rozmach a nové zbrojní technologie vyzývaly k jejich použití. Ano, nikdo netušil povahu a délku války, ale že k ní dojde, to nebylo překvapivé vzhledem k názorům a postojům tehdejší populace, natož pak z počátku něco masově odmítaného a děsivého. V tom spočívá tragédie První světové války.Conscription_map_of_the_world.svg

Stejně jako není zase tolik překvapivé, že ke konfliktu s Ruskem nedochází.  Není prostě přijatelné věštit budoucnost pojmem „Světové války“, která byla založena stejně jen na komické úvaze, „že je také rok čtrnáct“ a vůbec představě, že každý další konflikt musí být „světová válka“. Uprostřed těchto diskuzí se ale objevila zajímavá otázka obnovy povinného základního vojenského výcviku. Inspiraci jsme začali nacházet u našich sousedů, třeba v Polsku zareagovali na Ruskou krizi velmi aktivně (zde) a debata o povinné vojně začala i u nás (zde). Máme ale chtít a žádat povinnou vojnu? Domnívám se, že ne. Zároveň uznávám, že nesmíme být pasivní. A naše tradice a dějiny nám velí usilovat o rozvoj něčeho jiného.

Celý příspěvek

Jak správně používat vlajku? (Úvahy o vlajce, díl druhý)

Látková česká vlaječka za oknoRozlišuji dva správné způsoby používání vlajky. Na jedné straně jsou objektivní pravidla jako způsoby zavěšení, správná orientace barev, správné složení vlajky atd. Tato pravidla si můžete připomenout na našich stránkách (zde). Na druhé straně jde o zvyky a okolnosti, v nichž vlajku používáme a vidíme, přičemž ty jsou posouditelné „jako správné“ převážně subjektivně. Přeji si ale poukázat na to, že napříč této volnosti  může být přínosné se zamyslet, jaké jsou „správné“ okolnosti pro naši vlajku, nebo-li pokusit se ze své subjektivní pozice shrnout ty nejlepší nebo jednoduše pěkné nebo smysluplné případy, jež by mohly být návodem a vzorem, ačkoliv nikdy nebudou pravidlem. Na každém pak je, ať posoudí a srovná své preference s těmito příklady, které jsem zde vybral a okomentoval.

Celý příspěvek

Studentům a mladým lidem vlastenectví sluší

DSC_1451Studenti, potažmo mladí lidé. Početná a značně pestrobarevná nesourodá skupina, která vždycky byla a patrně i nadále bude nositelem naděje a víry v budoucí lepší fungování země na jedné straně a objektem stesků či kritických povzdechů na straně druhé. Asi bych se nedopočítal, kolikrát jsem již v průběhu svého dosavadního života slyšel z úst životně zkušenějších lidí, že dnešním mladým věří a fandí. Mnohokrát jsem však také zaznamenal, ať již v psané či verbální formě, že se v souvislosti s mladými lidmi nezřídka používá slovní spojení ´ztracená generace´, případně pak verze s expresivnějším přívlastkem začínajícím a končícím stejným písmenem. Určitě není cílem mého zamyšlení generaci, do které se snad ještě mohu vzhledem ke svému věku řadit, obhajovat či omlouvat. Stejně jako bych se nerad nechal strhnout výhradně k pomyslné střelbě do vlastních řad.

Spíše se pokusím o zamyšlení, v jakých situacích či případech se mně zmocňuje optimismus a kdy naopak musím pracně odhánět návaly skepse a vtírajícího se pesimismu. Jestliže během čtení úvodních řádků někdo pojal podezření, že mé zaměření na studenty není čistě náhodné ani z osobního hlediska, má samozřejmě pravdu. Školy a spolužáci (jistě nelze opomenout ani učitele) mě provázeli a ovlivňovali celé čtvrtstoletí. Jejich názory, postoje, hodnoty a vztah k nejbližšímu okolí i větším celkům byly tak pestré jako vzdělávací instituce, kterými jsem měl možnost projít – od tradiční veřejné univerzity založené začátkem 18. století, přes mladou progresivní vysokou školu, po školu manažerskou či zahraniční…

Celý příspěvek

Potřebujeme novou vlajku? (Úvahy o vlajce, díl první)

Přímá odpověď je prostá – dnes již nepotřebujeme. Možnost, abychom po rozpadu Česko-Slovenské federace dodrželi dohodu a přijali novou státní vlajku, jsme jednoduše propásli. Kdyby po roce 1992 takto uvažovali zvláště ti čeští politici, kteří usilovali o udržení společného státu a povedlo by se jim tuto nepříjemnou změnu prosadit – jako důkaz jejich stanoviska, že ČSR nebyla jen „česká“ a mohla proto setrvat –, tak naše současná vlajka mohla odkazovat na něco nadnárodního, nějakou jasnou ideu, něco co patří do minulosti Slovenska i Česka, mohla být užitečná v současnosti pro společné státní svátky, či pro nějaké budoucí formy spolupráce. Avšak ponecháním vlajky Českou republikou se potvrdil argument pro rozdělení, tedy, že Československo nedovedlo nikdy být státem skutečně středoevropským, že bylo vždy státem pouze českým. Napříč těmto evidentním selháním – selhání stát udržet, selhání jej s úctou opustit – dnes vlajku již měnit z praktických důvodů opravdu nemá smysl. Můžeme přesto na toto vše zapomenout?

Celý příspěvek

Zamysleme se nad demokracií s Masarykem

IMG_4384A protože se chceme skutečně zamyslet – zvažme vždy jeho slova až v celku. Pokud mluví Masaryk o morálce, nerovnosti a demokratických vůdcích, mluví o tom přeci zcela jinak, než jak je dnes zvykem, než jak by se jiným líbilo. Vědět, jak jinak to Masaryk myslí, že naznačuje hlubší souvislosti a neříká jen soustavu pěkných slov, to teprve znamená mu rozumět.

Celý příspěvek

Český lev a rugby: Sluší se kopat do národních symbolů?

czech_rugby-02Před časem proběhla médii zpráva, že pákistánský výrobce odmítl vyrobit míč pro české ragbisty, protože v ocasu českého lva na logu rugbyové unie viděl nápis alláh (bůh) v arabštině, což považoval za nedůstojné. My jsme oslovili zástupce České rugbyové unie, aby situaci osvětlil. Unie totiž problém vyřešila šalamounsky - zkrátka nechala vyrobit míče bez lva, tak jak to dovoluje manuál pro užívání loga.

„Jsme poměrně značně tlačeni časem, jelikož míče z pochopitelných důvodů potřebujeme už na začátku sezóny, a proto jsme nechtěli diskuzi dále rozviřovat a navíc jsme umístění loga přímo na míč nepovažovali za natolik podstatné,“ napsal nám generální sekretář České rugbyové unie Pavel Myšák. Unie spolupracuje s firmou Adidas, která své produkty nechává šít právě v Pákistánu, a rychle měnit dohodnuté podmínky by bylo složité.

Celý příspěvek

Lež: EU zakázala české zabijačky

Jitrnice, zdroj: WikipediaPoslední dny se po sociálních sítích, e-mailech i bul­várních médiích šíří jedna velká lež – Evropská unie „nám zakázala“ české zabijačky. Lež je to několik let stará, nezakládající se vůbec na pravdě. Výmyslu se chytil především bulvární deník Blesk, který ještě přihodil tezi, že „EU zakázala zabijačky, halal vraždění povoluje“, což už je ale fabulace obřích rozměrů hodna snad nějaké žaloby.

Co je mi na tom nejvíce líto je fakt, že v tomto případě média (kam bohužel musíme i Blesk počítat) opravdu lžou a podporují tím různé fanatiky z „alternativních“ serverů, které se tváří za jediný zdroj pravdy (a tentokrát by určitě nadšeně s Bleskem souhlasily). Líto je mi také to, že se EU zase přisuzuje něco, na čem nemá ani zblo podílu a navíc je velmi smutné, že většina lidí pravděpodobně čte bulvár a věří mu. Celý příspěvek