Vlast, Otčina, Domovina a Vlastenectví

Co je to Vlast? Stejně jako slova láska, přátelství či pravda, tak i slovo Vlast, používáme až přespříliš často bez nějakého dalšího zamyšlení nad jejich skutečným významem. Udělali jsme z tohoto slova krásné abstraktum, které často používáme aniž bychom tomuto výrazu dali přesnější hranice, co toto slovo znamená.

Celý příspěvek

Víra v lepší stát

Prostá definice českého vlastenectví se skládá ze čtyř vět: za prvé a především, vlastenectví je souradostí a soucitem; za druhé, vírou v lepší stát a kulturu; za třetí, vymezením se z kultury narcismu (tj. bezmocnost najít hodnotu ve společném a veřejném) a překonání praktik polistopadového nacionalismu (t. touha po moci a nacionalizace společného a veřejného); za čtvrté, naplnění svého volného času a veřejného prostoru, či prostý požadavek pro jejich ochranu a porozumění nutnosti péče o společné a sdílené. Definice je zde samozřejmě příručkou a nemá být příkazem. Jak jsem několikrát opakoval, mým zájmem je vyložit individuální hodnotu vlastenectví a ta nemůže být vykládána jako soustava povinností, aktivismů a příkazů. Porozumění svému češství i vlastenectví je důležité z toho důvodu, že současnost – jakmile ji vnímáme historicky jako „polistopadovou společnost“ – se svými rozpory i sebeodpory vtiskla hluboce do našich osobností a jakákoliv změna k lepšímu životu a soužití musí začínat u sebe samého a léčbou vírou, důvěrou a nadějí.

Celý příspěvek

Rukověť českého vlastenectví

František Kaván - Krajina s potokemRukověť znamená příručka, avšak nejde přímo o „program správného a sjednoceného vlasteneckého hnutí“, jako o snahu nabídnout zajímavé otázky a problémy, které mohou být vždy při ruce k promýšlení a zároveň usnadňují nazvat některé pěkné dílo jako vlastenecké a dobrou povahu jako vlasteneckou. Rukověť se skládá ze dvou částí: jemné definice a silného programu. Jemná definice je výpisem prostých charakterových vlastností a postojů, abychom mohli druhého člověka nazvat vlastencem, aniž bychom  ho přiřazovali přímo ke své, nebo oné skupině. Na druhé straně,  myslíme-li na nějaký politický, nadstranický, společenskovědní, filosofický, umělecký a ideový program, jemuž náleží přívlastek vlastenecký, pak může být například níže představený „čtyřbodový“. A jeho základem jsou otázky a jeho praxí a vývojem jsou různé odpovědi, které musí ohodnotit každý zvlášť podle toho, jak mu dávají smysl v okolnostech a reáliích života současné české společnosti. Jde o pravdivost a zároveň smysluplnost pro současnost.

Celý příspěvek

Úhelný kámen českého vlastenectví (5. díl)

František Kaván - ZimaObsahem posledního dílu jsou návodné myšlenky, které mají pomoci k obraně českého vlastenectví vůči rozmanitým nacionalismům, ale i k přesvědčení (oprávněně) nedůvěřivé české společnosti. Nedůvěra vyplývá právě ze splynutí pojmu vlastenectví s různými bojovnými národoveckými výklady. Vůči tomuto je možné postupovat dvěma způsoby. Na jedné straně jde o jemný a prostý výklad vlastenectví jako „rozšířeného občanství", které je přístupné  pro každého a pramení z péče o duši a vlastní osobnost, spíše než ze snahy o „správnou společnost. Na druhé straně, v hlubším a silnějším významu, jde o návaznost k tradici českého vlastenectví v duchu promýšlení české otázky, českého údělu a smyslu českých dějin. Obojí znamená, že vlastenectví není vyčarované ze slovníkové definice, ale je v souladu s jeho skutečnou a pestrou tradicí, která dalece přesahuje rozhled polistopadových nacionalistických experimentů.

Celý příspěvek

Úhelný kámen českého vlastenectví (4. díl)

13555513670 (2)Naše doba je dobou povolání – vše z něho vychází, jak naše trápení, tak naše potěšení. Jako by nebylo nic mezi prací a časem po ní, jenž se stal spotřebou cizí práce, aby zase jiní mohli mít povolání. Jsme povoláni pracovat a povoláni k spotřebě. Čím rychleji se tento koloběh „tvoření a spotřeby“ točí, tím lépe se žije; čím pomaleji, tím hůře se vede všem. Avšak mimo hodnoty „dvojího povolání“ – horlivého podnikání a pilné zábavy –, existuje třetí jednání a to smysluplné. Toto třetí osobní povolání je možné výlučně ve volném čase, oproti času povinnosti dvojího povolání. Není proto prvoplánově užitečné, či dokonce ani v úspěchu nemusí být dobrým podnikem. Není spotřební a instantní zábavou, ale přesto není bezradostné jako ideologie a politika, které si kladou za úkol organizovat čas povinnosti. Jde o jinou radost a zábavu, jiný druh užitku a práce, jde o skutečný a uchráněný volný čas. Následující řádky jsou o povaze této jinakosti, volném čase a třetí složce života, která usnadňuje vyložit pojem vlastenectví, jakožto zvláštního smysluplného jednání.

Celý příspěvek

Láska a soužití

srdce01Při interpretaci myšlení T. G. Masaryka nesmíme přehlédnout význam lásky. Ta je pro demokratické soužití zvláště důležitá, neboť – jak bylo ukázáno například v jeho filosofii práce – nejde tomto kontextu o sklon k romantismu a sentimentu, ale Masaryk nachází její význam v činorodé spolupráci a soužití. Velikost a náročnost takové praxe je podepřena v Masarykově myšlení vírou v Prozřetelnost, nebo Nesmrtelnost duše. Dnes, kdy jsou nám tyto dvě představy vzdálenější, chřadne bohužel i představa jiné než intimní lásky. Přesto s nezpochybněným základem pro vlastenectví, jímž je „láska k vlasti“, je nutné nesentimentální a humanistickou lásku stále promýšlet. A jak se domnívám, zvláště užitečné je tomu v kultuře, která je snadno vysvětlitelná s pojmem narcismu a kde se nacionalismus vedle sebelásky vyjadřuje a zakládá na nenávisti.

Celý příspěvek

Úhelný kámen českého vlastenectví (3. díl)

podzimní šero2Vlastenectví a filosofie mohou být formami společenských prostředků sdílení poznání a pocitů. Jejich stigmatizace ale zabraňuje plnému rozvinutí jejich potenciálu, což jen dále různé pomluvy utvrzuje. O tom, že vlastenectví se musí vymanit ze sloučení s nacionalismem, bylo již řečeno mnoho a ostatně právě za tímto záměrem píši tento seriál. Filosofie, jejíž přívětivý a nesložitý význam bude tématem tohoto článku, pak snáší představu čehosi neužitečného a nesrozumitelného. Avšak taková představa, jak ukazuje Erazim Kohák, může být nahrazena výkladem filosofování jako prostředku nadstranického (sebe)porozumě­ní a prolomení každodenního obzoru širším horizontem.

Celý příspěvek

Úhelný kámen českého vlastenectví (2. díl)

Kavan61105333Pro cestu, na které putujeme za významem vlastenectví, je charakteristické, že zacházíme s pojmy nedbale k jejich encyklopedickým definicím. Proto i v případě národa půjde o to vystihnout něco zajímavého a hodnotného spíše než přesně daného. Kritériem  je pro nás kolik otázek otevírá, spíše než kolik témat řeší („Konečně“). Takovou úlohu plně splňuje výklad národa Erazimem Kohákem. Jeho záměrem není vyvozovat z definice národa zákony pro stát a normy pro společnost. Jeho zájmem není najít konečnou odpověď, jaká přesně je česká totožnost. To ale v důsledku neznamená nekončící debaty a nejistoty, ale podmiňuje národ osobní smysluplností.

Celý příspěvek

Současné národní debaty: Czechia a dabing

Czechia_logo4_smallPro obě „vlastenecká témata“, tedy debaty řešící společné vlastnictví symbolické povahy, je charakteristický střet progresivního a konzervativního. Zatímco první strana argumentuje budoucím užitkem a dovolává se k obecné správnosti, pak druhá ukazuje na již vykonaný užitek a všeobecně známé kvality. Buďme ale rádi za tyto debaty, ať už je naše stanovisko jakékoliv. Nově redefinují a rozvíjejí problémy kultury ve vztahu k širším skutečnostem české společnosti. A nikoliv jen z pragmatického hlediska, ale upevňují v důsledku i existenci kulturního. Zde konkrétně řešíme otázky, jak přijímat světovou kulturu a jak máme být ve světě vnímáni.

Celý příspěvek

Recenze: Ekonomie dobra a zla

largeKniha Tomáše Sedláčka je voláním žíznivého na poušti, aby byla ekonomie a ekonomika podřízena etický hlediskům. Připomíná tím sto let staré úsilí prvního československého presidenta, aby veškeré snažení bralo ohled na humanitu a také, aby vědecká odvětví brala ohled na vyšší cíle (spor o pojetí českých dějin je dostatečný případ). Ekonomie dobra a zla je kromě výkladu dějin a nejdůležitějších pojmů ekonomického slovníkem i morálním traktátem, který se jasně vymezuje proti „ekonomii hlavního proudu“ z posice člověka, který není jen číslem v ekonomických modelech konjunktury nebo recese.

Celý příspěvek