Význam vlčího máku a vzpomínek na oběti války

Vlčí mák byla a je jedna z prvních rostlin, která začíná růst na bitevních polích. Ta bývala v minulosti rozryta kopyty koní, vypálena a jinak zdevastována boji a válkou. Později přibylo dělostřelectvo a různá další technika. Padlí vojáci všech stran se většinou pohřbívali přímo na bojištích a na jejich hrobech vyrůstali vlčí máky. Z toho, pravděpodobně kvůli barvě květů, vznikly lidové pověry, že vlčí máky je vzešlá krev padlých, bez rozdílu toho k jaké straně patřili.

Celý příspěvek

Národ není abstraktum

54Velmi prostá a jednoduchá definice národa – nemyslíte? Proč se vlastně snažit přesvědčovat Čechy, že jsou „dobrý národ“, když je nakonec možné mít prakticky pouze dobrý vztah ke konkrétním lidem? A samozřejmě, že to nikdy nebude snadné, protože kulturní a demokratický národ se nikdy nebude sestávat z lidí se stejnými názory a přesvědčeními.

Celý příspěvek

Společně k lepší vlasti, nebo k lepšímu vlastenectví?

Příznačné pro polistopadová vlastenecká hnutí a organizace je neschopnost uvažovat nad dvěma staletími české vlastenecké tradice; často jde jen o vyjádření obecných aktuálně-politických formulek bez citu k české minulosti a kultuře; nedovedou popsat a vysvětlit, co již dobrého skutečně existuje. Zároveň se anonymním tvůrcům různých manifestů často daří ignorovat (z lenosti, či záměrně?) jakékoliv aktuální snahy o reflexi české totožnosti, jako na příklad knihu „Domov a dálava“ od Erazima Koháka. Bylo by nyní ode mě hloupé jejich různé originální proklamace („hodnoty jsou hodnotné“, „vlast je hodnota“, „národ je dobrý“, atd.) dále rozšiřovat mojí kritikou, která by přidávala další prázdné pojmy a slova, mnohoznačné ideje a koncepty…  Lépe, když se zeptám sám sebe, zda by mě dříve takové proklamace národovců zaujali? Jaké byly moje vlastní motivy zabývat se vlastenectvím?

Celý příspěvek

Hrozí nám konflikt kvůli vzniku „Velkého Československa“?

Velké Československo? Autor: Fenn-o-ManiC

Snad každý národ si v dobách největšího boomu nacionalismu a národovectví vytvořil ideu svého „velkého státu“. Často to bylo zapříčiněno tím, že v té době byl národ podrobený větší říší, často rozdělený a nejednou neměl ani dlouhou historii vlastní státnosti.

Může to být idea Velkého Řecka z 19. století, které sahalo daleko do dnešního území Turecka. Připomeňme ideu nechvalně proslulého Velkého Srbska, nebo také na druhé straně Velké Albánie. Když do dvojice velké Albánie a Srbska přidáme velké Uhry, nebo dokonce „velké Turecko“, vidíme, že se tyto koncepty dost kriticky střetávají. Ale opusťme „neklidný“ Balkán, kde svou velko-variantu nemají snad jen Slovinci (a ty ani do Balkánu nezahrnujeme). I když, i tam existovaly větší územní požadavky.

Celý příspěvek

Česko potřebuje vlastence, jinak pokrok nemá smysl

Brněnský AZ TowerZa posledních 25 let jsme my Češi urazili velký kus cesty. Od totalitního loutkového režimu jsme si vyzvonili svobodu a demokracii, vstoupili do evropských struktur a vydali se cestou viditelného, leč ne zcela stabilního, ekonomického růstu. I když se leccos nepovedlo, už jen podle vzpomínek nebo ne tak starých fotografií vidíme, jak se naše zem proměnila.

Zmizela stará, rezavá auta, šedivé paneláky získaly barvu i kvalitnější okna. Děravé chodníky nahradila zámková dlažba, v městech mizí ruiny a rostou nové moderní domy. MHD i v té nejzapadlejší vísce už leckdy nabízí komfortní svezení nejnovějšími vozy. Rekonstrukce a modernizace se týká většiny obcí a měst u nás, byť vždy záleží na šikovnosti a férovém jednání zastupitelů, nebo jejich obratnosti v získávání evropských dotací.

Celý příspěvek

Buďme hrdí na 28. říjen

vlajky-CZ-SKJistě se shodneme na tom, že státní svátek nemusí být pouhým dnem volna. Avšak oprávněně panuje nejistota, jaký význam takovému dni dát, s jakou činností a sdělením jej spojit a  jak vyvážit původ svátku v dějinách s tím, aby mohl být i dnes zajímavou náplní volného času?  Domnívám se, že není nutné svátek prvoplánově „zpřítomnit“ a udělat z něj „atrakci“, ale postačí přeložit jeho historickou faktičnost do souvislosti s nedávnou minulostí a blízkou budoucností. Takto čistě významově můžeme významnost nacházet a nikoliv jen o důležitosti přesvědčovat na základě tradice. Pak nepůjde přímo o velikost a intenzitu ve slavení svátku, ale postačí i drobné a plnovýznamové gesto, jež může alespoň trošku ozvláštnit den volna.

Celý příspěvek

Jakou budoucnost má český ateismus?

Autor: Jiří BergerV duchu tohoto cyklu není otázka formulována způsobem badatelsky správným: „Jak je česká společnost religiózní?“, ale ptáme se skromněji a přitom angažovaně: „Jaké jsou možnosti českého ateismu?“ A to napříč tomu, že dobře víme, že s „ateismem“ a „religiozitou“ to není vůbec jednoduché. Přesto ateismus nějakým způsobem existuje a to takovým způsobem, že je možné se zamyslet nad tím, čím je charakteristický a jak může být vhodný pro výklad a porozumění současné i budoucí české totožnosti.

Celý příspěvek

České otázky a naše nynější absence smyslu

104148Polistopadové vlastenectví má mnoho nešvarů a jedním z nich je jeho obliba v deklaraci hodnot a postojů. Dnes ale potřebujeme na místo dalších hodnocení, natož těch zakončených vykřičníkem, správné a zajímavé otázky. Protože každý, kdo si přeje (a může podle svého) rozeznat něco českého, všimne si, že něco dobrého po troškách existuje – existuje porůznu něco, na co se dá navázat, co můžeme ocenit, spíše než že je prostě všeobecně mnoho špatného. Nepotřebujeme proto soustavná hodnocení a cvičení v rozlišování dobrého a zlého, ale potřebujeme více skutečného vědění, co konkrétně je dobré a na co můžeme prakticky navázat. Naše současná a jedinečná česká situace ustanovené rokem 1992 je ostatně charakteristická spíše absencí, než cizí dominancí nebo krizí. Nemá proto smysl nabízet odpovědi, jako by snad nějaká dominance činila nutnou „bezpodmínečnou akci“, či snažit se nutně utéct z krize do nějakého „normálního stavu“, ale je nutné začít se konečně správně ptát. Což taky přirozeně děláme vždy, když něco chceme najít, ztrátu nahradit.

Celý příspěvek

Měly by být Hitlerovy projevy tabu, nebo se z nich můžeme poučit, jak funguje zlo?

Již řadu měsíců se vede diskuse, mají-li se knižně vydávat projevy nacistického diktátora a strůjce holocaustu Adolfa Hitlera. Stejná diskuse dlouhodobě panuje okolo jeho knihy „Mein Kampf“, ve které položil základy nenávistné nacistické rétorice.

Většina odborníků se shoduje - Hitlerovy knihy nebo projevy vydávat lze, ale pouze s neutrálním odborným komentářem, který čtenáře zavede do historického kontextu.

Celý příspěvek

Nacionalismus a populismus: „Špatný stát, dobrý národ.“

předešlém článku jsem argumentoval, že polistopadový nacionalismus se dnes úspěšně formuje do „vlasteneckých protestních sociálních hnutí“, která nacházejí živnou půdu i smysl existence ve skandalizaci a sdílení protestu.  Avšak tak se děje v jejich vztahu ke „společnosti“ a „kultuře“. Ve směru ke „státu“ využívají populismu, který splývá se současnou oblibou různých politických hnutí, která se vždy zjevují před volbami a apelují porůznu proti „kalouskům, zadlužování, rozkrádání, bruselům, dinosaurům, atd.“, k tomu vytvářejí dobrou image volební koblihou. Tedy, již ne strany zakotvené v idejích a budoucnosti, ale hnutí stvořená s pomocí různorodého kapitálu vždy v současnosti a vůči zrovna populárním „krizím“ a oslazené dobročinností. Tento efektivní model šedého a bezbarvého populismu tak doplňuje komunikační formy protestního polistopadového nacionalismu.

Celý příspěvek