Tradicionalismus, jako projev úcty a snahy o uchování vysokých
kulturních hodnot, je přirozeným a významným údělem každé vyspělé
civilizace, společnosti či národa. Takový přístup k umění a myšlení
předchozích generací by se dal dokonce nazvat živoucí esencí a podmínkou
pro rozvoj kultury stávající.
Častěji ale dochází k situaci, kdy je tradicionalismus jedem a
zvrhlý obdiv kultu zlatého věku vede k úpadku kultury stávající. Kdy se
tak stává, za jakých okolností dochází k sebezničujícímu aktu, který
musí zachránit až katarze vedená „barbary“ zvenčí?
Pokračování článku »
Klíčová slova: tradice
Tak jsem viděl film Konference ve Wannsee.
Ten se zabývá touto významnou historickou událostí, která radikálně
změnila náhled lidstva na sebe samo.
Pro ty, kteří neví, o co šlo (jakožto já jsem to před nedávnem
nevěděl) přednesu stručný popis.
To se vám jednou takhle v zimě roku 1942 sjelo pár nacistických
pohlavárů. Nebylo jich málo, stačí, když zmíním Adolfa Eichmanna a pro
Čechy nechvalně známého Reinharda Heydricha.
Pokračování článku »
Klíčová slova: Anthropoid,
Druhá světová válka,
Heydrich,
norimberské zákony,
odboj,
protektorát,
Wannsee
Vždy jsem měl tak nějak pocit, že mají-li Češi vzor opravdu dobré
osobnosti naší historie, na níž se všichni shodnou, tak je to první
československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jak jsem ale postupem času
zjišťoval, už tomu tak dávno není.
Masaryk byl znakem vlastenectví, víry ve svobodu a demokracii a vzorem
čestného, pravdomluvného člověka. Bohužel dnes je i on prázdným pojmem
a nikdo o něm už neví mnoho.
Pokračování článku »
Klíčová slova: demokracie,
Osobnosti,
první republika,
T. G. Masaryk
Od listopadu 1989 uplynulo téměř dvacet let. Jak se za tu dobu proměnila
naše společnost? Jak se za onu dlouhou a přitom nesmírně krátkou dobu
změnila tvář českého národa?
Pokračování článku »
Klíčová slova: 20 let poté,
komunismus,
sametová revoluce,
společnost
Dám vám otázku, víte kdo byl generál Eliáš? Ty, kteří neví
nechám ještě chvilku napnuté. Ostatní mi dají jistě za pravdu, když
napíši, že na tak velkou osobnost se o generálu Eliášovi mluví příliš
málo. Nebyl přeci jen figurkou z dlouhé řady zajímavých českých
osobností, byl jedním z našich nejlepších vojáků a později také
politiků. Pokud jej neznáte, řeknete si, že takových bylo dost. Jenže
Eliáš může hrdě stanout vedle našich největších osobností vůbec. Byl
asi nejvíce zkoušenou osobností historie a opravdu jen pár lidí za celá
staletí se tomuto velkému muži vyrovná. V časech okupace se vydal na cestu
jisté smrti. Věděl, že bude popraven a zřejmě i mučen. Věděl také,
že buď ho zabijí Němci a nebo později Češi. V druhé ale ani nedoufal,
zřejmě na to ani nemyslel.
Pokračování článku »
Klíčová slova: Alois Eliáš,
kniha,
odboj,
okupace,
protektorát
Jen žertuji. Nicméně, psát...
