Jen žertuji. Nicméně, psát...
Přemýšlíme v běžném životě o společnosti a lidech, stejně jako alchymisté o látkách a složkách hmotného světa? Co když není problém v nedostatku znalostí, ale v neschopnosti rozlišit, které informace jsou účelově ovlivněné a jakým hrubým chybám v jejich utváření se autoři dopustili? O tom, že tuto „schopnost“ někteří již našli a popsali pojednává toto krátké zamyšlení.
Tento článek nepojednává o známé knížce E. F. Schumachera
„Small is beutiful“, ani o environmentálních otázkách, které toto
sousloví řeší. Záměrem je podívat se na úlohu občanské společnosti,
zjistit, jak a které problémy by měla řešit. „Malé je krásné“ je tak
spíše alegorií, která má vybarvit vyčpělý slogan o přesunu
„od kvantity ke kvalitě“, tedy v duhu následujících
řádků – od velkých problémů k malým, od celé společnosti
k bezprostřednímu okolí, od masové zábavy k vlastní tvořivosti, od
hulákajícího nacionalismu ke skromnému vlastenectví.
Pokračování článku »
Chtěli byste se něco dozvědět o oborech jako je archeologie, kryptologie či kvantová fyzika a výklad na veřejné vysokoškolské přednášce vám přijde těžkopádný a nudný? Nechce se vám tísnit v lavicích na nepohodlných sklápěcích sedátkách? Nemusíte zoufat – věda vychází lidem vstříc. V zahraničí (zvláště na Západě) běžné kavárenské přednášky o vědě dorazily i k nám, do střední Evropy. Občanské sdružení Otvíráme ve spolupráci s rádiem Český rozhlas Leonardo připravila sérii diskusních přednášek „Science Café“ v neformálním prostředí i stylu.
Málokdo ví, že T. G. Masaryk si nepřál jako prezident žít na Pražském hradě. Kdo jeho osobnost zná blíže, vlastně se ani nemůže divit. Měl přání skromně žít v malé vilce v Jelením příkopu. Chtěl tak být co neblíže lidu. V té době se to myslelo upřímně, nikoliv pateticky a zprofanovaně. Nakonec však prezidentská rodina pobývala na Hradě. A právě o jejím životě tam je minulé úterý (2. března) otevřená mimořádná výstava s názvem „T G M na Hradě – všední i sváteční“. Koná se k výročí 160 let od narození prvního československého prezidenta.
Smyslem tohoto článku není podat filozofickou koncepci,
která by se formou odborné studie snažila aplikovat tradiční aristotelskou
metafyziku na příčiny univerza. Jedná se spíše o zjednodušený pokus
konfrontovat jednoho z nejsystematičtějších antických filozofů
s otázkami, které provázejí lidstvo od jeho úsvitu. Článek je formou
vhodný a čitelný i pro „nefilozofy“, kteří se okrajově zajímají
o kosmologii.
Co by se stalo, kdyby Beneš v roce 1938 nepodepsal mnichovský diktát? Jaké by to bylo, kdybychom se bránili? Věčná to otázka. Mnohokrát se na ni spousta lidí pokusila odpovědět a probírali ji z různých úhlů pohledu. Kniha Český sen je jedním z takových možných náhledů…
V roce 1921 vyšla v nakladatelství Gustava Dubského tenká brožura s názvem Masarykova slova, kterou editoval se svolením T. G. Masaryka F. O. Barton. Z této knihy jsem vybral soubor citátů, které vykreslují vizi českého národa a vlastenectví. Těžko je můžeme považovat – a právě autor výroků by byl především proti tomu – za dogma a neoblomné názory, neboť to by nakonec vedlo k jejich umrtvení a vyprázdnění. Mým přáním je pouze dokázat hloubku, s jakou můžeme o národu uvažovat, a v kontrastu se souborem citací našeho prvního prezidenta snad jasně vyplyne, v čem často chybujeme, uvažujeme-li o vlastenectví a národě.
