Přemýšlíme v běžném životě o společnosti a lidech, stejně jako alchymisté o látkách a složkách hmotného světa? Co když není problém v nedostatku znalostí, ale v neschopnosti rozlišit, které  informace jsou účelově ovlivněné a jakým hrubým chybám v jejich utváření se autoři dopustili? O tom, že tuto „schopnost“ někteří již našli a popsali pojednává toto krátké zamyšlení.

Pokračování článku »

Tento článek nepojednává o známé knížce E. F. Schumachera „Small is beutiful“, ani o environmentálních otázkách, které toto sousloví řeší. Záměrem je podívat se na úlohu občanské společnosti, zjistit, jak a které problémy by měla řešit. „Malé je krásné“ je tak spíše alegorií, která má vybarvit vyčpělý slogan o přesunu „od kvantity ke kvalitě“, tedy v duhu následujících řádků – od velkých problémů k malým, od celé společnosti k bezprostřednímu okolí, od masové zábavy k vlastní tvořivosti, od hulákajícího nacionalismu ke skromnému vlastenectví.
Pokračování článku »

Chtěli byste se něco dozvědět o oborech jako je archeologie, kryptologie či kvantová fyzika a výklad na veřejné vysokoškolské přednášce vám přijde těžkopádný a nudný? Nechce se vám tísnit v lavicích na nepohodlných sklápěcích sedátkách? Nemusíte zoufat – věda vychází lidem vstříc. V zahraničí (zvláště na Západě) běžné kavárenské přednášky o vědě dorazily i k nám, do střední Evropy. Občanské sdružení Otvíráme ve spolupráci s rádiem Český rozhlas Leonardo připravila sérii diskusních přednášek „Science Café“ v neformálním prostředí i stylu.

Pokračování článku »

Málokdo ví, že T. G. Masaryk si nepřál jako prezident žít na Pražském hradě. Kdo jeho osobnost zná blíže, vlastně se ani nemůže divit. Měl přání skromně žít v malé vilce v Jelením příkopu. Chtěl tak být co neblíže lidu. V té době se to myslelo upřímně, nikoliv pateticky a zprofanovaně. Nakonec však prezidentská rodina pobývala na Hradě. A právě o jejím životě tam je minulé úterý (2. března) otevřená mimořádná výstava s názvem „T G M na Hradě – všední i sváteční“. Koná se k výročí 160 let od narození prvního československého prezidenta.

Pokračování článku »

Smyslem tohoto článku není podat filozofickou koncepci, která by se formou odborné studie snažila aplikovat tradiční aristotelskou metafyziku na příčiny univerza. Jedná se spíše o zjednodušený pokus konfrontovat jednoho z nejsystematič­tějších antických filozofů s otázkami, které provázejí lidstvo od jeho úsvitu. Článek je formou vhodný a čitelný i pro „nefilozofy“, kteří se okrajově zajímají o kosmologii.

Pokračování článku »

Co by se stalo, kdyby Beneš v roce 1938 nepodepsal mnichovský diktát? Jaké by to bylo, kdybychom se bránili? Věčná to otázka. Mnohokrát se na ni spousta lidí pokusila odpovědět a probírali ji z různých úhlů pohledu. Kniha Český sen je jedním z takových možných náhledů…

Pokračování článku »

V roce 1921 vyšla v nakladatelství Gustava Dubského tenká brožura s názvem Masarykova slova, kterou editoval se svolením T. G. Masaryka F. O. Barton. Z této knihy jsem vybral soubor citátů, které vykreslují vizi českého národa a vlastenectví. Těžko je můžeme považovat – a právě autor výroků by byl především proti tomu – za dogma a neoblomné názory, neboť to by nakonec vedlo k jejich umrtvení a vyprázdnění. Mým přáním je pouze dokázat hloubku, s jakou můžeme o národu uvažovat, a v kontrastu se souborem citací našeho prvního prezidenta snad jasně vyplyne, v čem často chybujeme, uvažujeme-li o vlastenectví a národě.

Pokračování článku »