Před pětašedesáti lety prodělala Evropa dosud nevídanou katarzi – uvědomila si, kam dospěl její sen o lepším životě člověka. S odkrytím praktik, k jakým docházelo v koncentračních (a zejména vyhlazovacích) táborech a otevřením masových hrobů si řada lidí začala klást otázku: Jak je možné, že jsme to nechali dojít až tak daleko? V nejobecnější rovině bychom se nejspíš mohli zeptat: Jak je možné, že vůbec k něčemu takovému došlo?

Tento článek se bude namísto historickými fakty zabývat spíše podvědomými příčinami holocaustu, které se prodraly na světlo v souvislosti s pohybem Ducha doby. Příčiny holocaustu lze spatřovat ve dvou momentech:

1. éře moderny,
2. židovství jakožto špatném svědomí Evropy.

V našem zamyšlení budeme čerpat především z práce In Bluebeard's Castle: Some Notes Towards the Redefinition of Culture George Steinera, amerického esejisty, filozofa a kritika.

Pokračování článku »

I když herní průmysl stále není staven na roveň tomu filmovému, situace se rok od roku lepší. Hry na konzole i počítače už nejsou dávno tupé „střílečky“ s nevzhledným grafickým zpracováním. Dávno se mnohé staly plnohodnotnými uměleckými díly a svým zpracováním se vyrovnaly vysoce oceňovaným filmům. Hry již nejsou ani premisou Američanů a Britů, kvalitní tituly vyrábí i Češi.

Pokračování článku »

Druhá báseň Petry Kodešové, kterou zveřejňujeme na ČEP, je reakcí na nedávnou dohodu současné vládní koalice o placení školného na českých univerzitách a vysokých školách. Tomuto tématu se ve svém kratším článku věnoval již Jiří Bureš. Zatímco Bureš polemizuje a myšlence zavedení školného se nebrání, P. Kodešová vyjadřuje ve své básní postoj spíše negativní.

Pokračování článku »

Časopis Eliášova plamene je především místem, které v souladu s myšlenkou EP dává prostor uživatelům zejména proto, aby prezentovali své vlastní nápady a napomáhali tak k prosazení vize aktivně tvořené (české) kultury.

Báseň „Vlajka“, vzdávající hold jednomu z našich státních symbolů, je dílkem P. Kodešové, která na našem vlasteneckém fóru prezentuje svou vlastní básnickou a hudební tvorbu. Nakolik dobře tato krátká báseň vystihuje vznešenost bílo-červeno-modrého praporu vlajícího proti blankytné obloze, posuďte sami:

Pokračování článku »

V minulém díle našeho seriálu o ultrašpatných filmech jsme se zabývali počátky tohoto odvětví filmového průmyslu. V tomto článku se zaměříme na filmovou společnost, která se svou specializací na tvorbu nejodpornějších splašek postupně dostává do popředí zájmu nejen milovníků nepovedených snímků, ale také regulérních filmových fanoušků, kteří sledování „děl“ asylácké produkce považují za nedocenitelné guilty pleasure.

Pokračování článku »

V následujícím seriálu článků se  vydáme do imaginárního univerza obrazů a příběhů, kde budeme sledovat vývoj mýtu o hrdinovi. Taková výprava si vyžádá nejen hodnocení kulturních artefaktů o sobě, ale jejich interpetaci jako symbolů odkazujících na realitu, na společenské problémy a její obecnou podobu.

Pokračování článku »