Kde se vzal, tu se vzal, v Hollywoodu se na počátku 21. století usadil
podivný jedinec neznámého původu a neznámého věku jménem Tommy Wiseau. Tenhle Tommy Wiseau vystudoval filmařinu a
rozhodl se obohatit svět filmu úderným psychologickým dramatem. Takovým,
jaké by se dalo přirovnat k Tramvaji do stanice Touha od Tennesseeho
Williamse. Wiseau tedy posbíral peníze, kde se dalo, nakonec dal dohromady
šest milionů dolarů (z čehož velkou část vydělal na importu kožených
bund z Asie), koupil si dvě kamery, sepsal scénář, prohlídl si pár fotek
herců, vesměs svých kamarádů nebo brigádu shánících študáků, ty
nejatraktivnější obsadil a roztočil rotačky. No a tak to začalo –
natáčení filmu The
Room, filmu, o kterém se pravděpodobně ještě za padesát
let bude hovořit jako o nejhorším kinematografickém počinu
všech dob.
Klíčová slova: B-filmy, C-filmy, the room, tommy wiseau
Český pravopis je už několik set let
diakritický. Vděčíme za to Janu Husovi, náboženskému mysliteli a
jazykovědci, který se rozhodl zjednodušit dříve používaný pravopis
spřežkový. V druhé polovině 20. století se ukázalo, že to se
„zjednodušením“ nebude tak horké. Komplikace vyvstaly kvůli nástupu
nových technologií a zdaleka se netýkají pouze češtiny.
Každá kultura je obecným souhrnem toho, co
je žádané a co není. Tak, jak se mění ideologické rámce a soubory
mýtů, které patří neodmyslitelně ke každému člověku, tak se mění
ideály toho, čím bychom chtěli být. Takové ideály můžeme považovat za
atraktory přitahující pozornost, ať už při budování našich soukromých
životů, či tvoření kulturních artefaktů. To, jak je dnešek nastaven, se
pokusím odkrýt z ukázky k filmu Limitless.