Ve druhém díle malého seriálu odkrývajícího vlivnou sociologickou teorii se blíže podíváme na okolnosti vzniku řádu ve společnosti. Bude důležité představit, jak jsou tyto řády legitimizovány a jaké okolnosti provází jejich změnu. Pro naši osobní zkušenost nám tento díl odhaluje  ustálené formy myšlení a metody, jak se „stáváme lidmi“. Varuje nás především před omylem odvolávání se jakékoliv přirozenosti a hledání velkých zákonů v chodu lidských dějin. Jsou-li nějaké zákonitosti, pak nespočívají v samotném nahromaděném vědění (dějiny a mýty), ale v tom,  jak člověk tvoří každodenní realitu – poznatelnou a bezpečnou.

Pokračování článku »

Následující myšlenka je  jasná: existence myšlení o jakési „monokultuře“ a „čisté kultuře“ je umožněna díky politizaci kultury skrze koncept „multikultura­lismu“. Neboť je jisté, že ti, kteří mluví o čistotě kultury, ji tvořit nejsou schopni a vyjadřovat se dovedou jen k jednoduchým konceptům o kultuře, nikoliv o její povaze a projevech. Bídou multikulturalismu je proto politizovaní kultury a vytvoření pavučiny prázdných pojmů, které jsou životním prostorem  zastánců „monokultury“.
Pokračování článku »

Stejně jako příchod demokratického státu a myšlenka občansky rovné společnosti mění  hrdinský ideál, tak se  utváří vedle tradičních podob i nové představy o zlu.  V tomto článku se pokusím ukázat, že můžeme přemýšlet o „politizaci zla“ a jeho  transformaci do formy státní moci a „zlého hnutí“. Výklad bude směřovat k popisu dvou ikonických postav populární kultury – Toma Riddla a kancléře Palpatina.

Pokračování článku »

Bezesporu k jednomu z největších pokroků společenských věd ve druhé polovině 20. století došlo na poli sociologie vědění. Ta předpokládá, že celá naše skutečnost, o níž nepochybujeme, je výsledkem socializace. Vědění tak není pouze souhrn „čistého poznání“ vydobytého z objektivního světa, ale je utvářeno sociální pozicí člověka. V tomto článku si představíme hlavní body teorie, která není zajímavá pouze z vědeckého hlediska, ale může pomoci každému člověku lépe poznat sama sebe a tedy i společnost, neboť neříká jak věci „skutečně jsou“, ale říká, jak libovolné skutečnosti a pravdy tvoříme.

Pokračování článku »

V těchto úvahách si přeji navázat na článek Michala Ledwoně Holocaust jako produkt moderního věku a rozvést téma o další autory, kteří kriticky analyzovali nástup totalitarismu, užití metod masového vraždění a obecně klima společnosti vedoucí ke krajní zkušenosti holocaustu. Bude představeno dílo Zygmunta Baumana, Hannah Arendtové a Tzvetana Todorova. K tomu je nutné předložit základní nárys sociologie modernity, která je nezbytná pro pochopení holocaustu a jeho významu pro naši dobu.

Pokračování článku »

Internet nenávratně změnil kulturu – a více než v obsahu, tak v základních podmínkách její existence. Došlo k odbourání takřka všech materiálních podmínek pro dosažení kulturních děl (zde tímto budou myšleny „vědomosti a radosti“, jinak řečeno „inspirace a informace“). Dříve se člověk musel vydat na cestu, zažíval kulturu na konkrétních místech (divadlo, muzeum, galerie) a cestoval do různých států  a krajin (města, památky, lidová kultura). Dnes je situace z části jednodušší – stačí vlastnit vysokorychlostní připojení a to co nazýváme světovou kulturou, je zde dostupné. Takové odmaterializování zcela změnilo úlohu jazyka a jeho důsledky je nutné pečlivě promyslet.

Pokračování článku »

Absolventský proslov u příležitosti bakalářských promocí na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ze dne 29. 6. 2011.

Spectábilis vážená paní děkanko,

Honorabilis vážený pane promotore,

Vážené dámy a pánové, vážení hosté, vážení spolužáci, absolventi, bakaláři.

Při této slavnostní události na mne připadl úkol, abych k Vám všem upřímně a ze srdce promluvil.

Pokračování článku »