Vždy ve mně představa pohřbu Tomáše Garrigua Masaryka vyvolávala úzkostlivý pocit. Obraz září roku 1937, kdy stojí Československo opuštěné, čelící zápasu o svou existenci a mobilizující vůli mnoha ohrozit vlastní život a jiným jej vzít, ale nakonec čelící mnohem náročnější zkoušce svědomí, v níž každý zůstal osamocen. Tuto nejistotu a strach z budoucnosti završil, po jedenácti letech vyčerpávajících událostí, chmurný pohřeb Edvarda Beneše v září 1948. Nevidíme ale již tragiku epickou, kdy v nejistotě stále zůstávala jiskra naděje projevit vlastní vůli o své budoucnosti; po Benešovi to již byla tragika komornější, která je mnohem krutější, neboť hrozba je nezřejmá, nesena skrze bezduché úřady a rozleptávající bez boje a v tichu solidaritu celé společnosti. Místo nervy napínající nejistoty přišla úmorná beznaděj.

Pokračování článku »

Možná vás napadá otázka, jak je národ zkoumán sociálními vědami. Na první pohled se výzkum od našich běžných úvah odlišuje v tom, že odchází od definice národa dle „kultury, jazyka, teritoria“, ke sledování představování si národnosti, či-li národ jako forma myšlení a představa nabývající symbolických podob spíše než prostý předpoklad existence specifické populace. Jako příklad představuji koncept imaginárního společností Benedicta Andersona.

Pokračování článku »

Dnes je tomu právě 66 let od amerického bombardování Kralup nad Vltavou, malého města ve středních Čechách. Často se o nich mluví jako o „českých Drážďanech“, nikoliv však ve smyslu architektonickém, ale historickém. 22. března 1945 došlo k náletu amerických bombardérů, které srovnaly se zemí nebo poškodily více než polovinu budov města. Kralupy se dle mnoha odborníků staly nejpostiženějším městem nálety v celém Československu.

Pokračování článku »

Obrázek vydá za 1000 slov, video s hudbou za víc. Památník na Vítkově.

Škoda jen, že tam nebylo tolik diváků. Na takovéto akce by mělo chodit daleko více lidí. Někdo může říct, že by stejnak byli zklamaní, ale právě počet lidí dělá tyto akce lepší. Dost řečí a příjemnou podívanou.

Před pětašedesáti lety prodělala Evropa dosud nevídanou katarzi – uvědomila si, kam dospěl její sen o lepším životě člověka. S odkrytím praktik, k jakým docházelo v koncentračních (a zejména vyhlazovacích) táborech a otevřením masových hrobů si řada lidí začala klást otázku: Jak je možné, že jsme to nechali dojít až tak daleko? V nejobecnější rovině bychom se nejspíš mohli zeptat: Jak je možné, že vůbec k něčemu takovému došlo?

Tento článek se bude namísto historickými fakty zabývat spíše podvědomými příčinami holocaustu, které se prodraly na světlo v souvislosti s pohybem Ducha doby. Příčiny holocaustu lze spatřovat ve dvou momentech:

1. éře moderny,
2. židovství jakožto špatném svědomí Evropy.

V našem zamyšlení budeme čerpat především z práce In Bluebeard's Castle: Some Notes Towards the Redefinition of Culture George Steinera, amerického esejisty, filozofa a kritika.

Pokračování článku »

Nedalo mi to. Často jsem nad fotografií Hitlera panovačně obhlížejícího Prahu přemýšlel nad tím, jestli by tehdy měl prezident E. Hácha (byl-li na místě) dost sil k jednomu odvážnému činu. Více již na obrázcích… a můžete popřemýšlet – jak by se svět a naše dějiny vyvíjely v případě, že by k tomuto došlo? 

Pokračování článku »

Co by se stalo, kdyby Beneš v roce 1938 nepodepsal mnichovský diktát? Jaké by to bylo, kdybychom se bránili? Věčná to otázka. Mnohokrát se na ni spousta lidí pokusila odpovědět a probírali ji z různých úhlů pohledu. Kniha Český sen je jedním z takových možných náhledů…

Pokračování článku »

Čtrnáctého března 1939 v 17:00 překročily německé jednotky hranice Česko-Slovenské republiky a obsadily družstvy zesílené pěchoty a obrněnými vozidly všechny křižovatky Moravské Ostravy. Za hodinu došla na Ministerstvo národní obrany zpráva o zastavení německých jednotek postupujících od Příbora při přestřelce s čs. jednotkou ve Frýdku-Místku…

Pokračování článku »

První díl z našeho seriálu o objektech československého pohraničního opevnění. Úvodní díl se zabývá objektem N-S 82 Březinka, nacházejícího se nedaleko Náchoda u dnešních hranic s polským Slezskem.

Pokračování článku »