Vždy ve mně představa pohřbu Tomáše
Garrigua Masaryka vyvolávala úzkostlivý pocit. Obraz září roku 1937, kdy
stojí Československo opuštěné, čelící zápasu o svou existenci
a mobilizující vůli mnoha ohrozit vlastní život a jiným jej vzít, ale
nakonec čelící mnohem náročnější zkoušce svědomí, v níž každý
zůstal osamocen. Tuto nejistotu a strach z budoucnosti završil, po jedenácti
letech vyčerpávajících událostí, chmurný pohřeb Edvarda Beneše
v září 1948. Nevidíme ale již tragiku epickou, kdy v nejistotě stále
zůstávala jiskra naděje projevit vlastní vůli o své budoucnosti; po
Benešovi to již byla tragika komornější, která je mnohem krutější,
neboť hrozba je nezřejmá, nesena skrze bezduché úřady a rozleptávající
bez boje a v tichu solidaritu celé společnosti. Místo nervy napínající
nejistoty přišla úmorná beznaděj.
Možná vás napadá otázka, jak je národ zkoumán
sociálními vědami. Na první pohled se výzkum od našich běžných úvah
odlišuje v tom, že odchází od definice národa dle „kultury, jazyka,
teritoria“, ke sledování představování si národnosti, či-li
národ jako forma myšlení a představa nabývající symbolických podob
spíše než prostý předpoklad existence specifické populace. Jako příklad
představuji koncept imaginárního společností Benedicta Andersona.
Dnes je tomu právě 66 let od amerického bombardování Kralup nad Vltavou, malého města ve středních Čechách. Často se o nich mluví jako o „českých Drážďanech“, nikoliv však ve smyslu architektonickém, ale historickém. 22. března 1945 došlo k náletu amerických bombardérů, které srovnaly se zemí nebo poškodily více než polovinu budov města. Kralupy se dle mnoha odborníků staly nejpostiženějším městem nálety v celém Československu.
Obrázek vydá za 1000 slov, video s hudbou za víc. Památník na Vítkově.
Škoda jen, že tam nebylo tolik diváků. Na takovéto akce by mělo chodit daleko více lidí. Někdo může říct, že by stejnak byli zklamaní, ale právě počet lidí dělá tyto akce lepší. Dost řečí a příjemnou podívanou.
Před pětašedesáti lety prodělala Evropa
dosud nevídanou katarzi – uvědomila si, kam dospěl její sen o lepším
životě člověka. S odkrytím praktik, k jakým docházelo
v koncentračních (a zejména vyhlazovacích) táborech a otevřením
masových hrobů si řada lidí začala klást otázku: Jak je možné, že jsme
to nechali dojít až tak daleko? V nejobecnější rovině bychom se
nejspíš mohli zeptat: Jak je možné, že vůbec k něčemu
takovému došlo?
Tento článek se bude namísto historickými fakty zabývat spíše podvědomými příčinami holocaustu, které se prodraly na světlo v souvislosti s pohybem Ducha doby. Příčiny holocaustu lze spatřovat ve dvou momentech:
- éře moderny,
- židovství jakožto špatném svědomí Evropy.
V našem zamyšlení budeme čerpat především z práce In Bluebeard's Castle: Some Notes Towards the Redefinition of Culture George Steinera, amerického esejisty, filozofa a kritika.
Klíčová slova: george steiner, holocaust, koncentrační tábory, křesťanství, marxismus, moderna, pokrok, židé
Nedalo mi to. Často
jsem nad fotografií Hitlera panovačně obhlížejícího Prahu přemýšlel
nad tím, jestli by tehdy měl prezident E. Hácha (byl-li na místě) dost sil
k jednomu odvážnému činu. Více již na obrázcích… a můžete
popřemýšlet – jak by se svět a naše dějiny vyvíjely v případě, že
by k tomuto došlo? ![]()
Klíčová slova: Druhá světová válka, fotomontáž, Hácha, Hitler, okupace, Praha, protektorát, vtip
Co by se stalo, kdyby Beneš v roce 1938 nepodepsal
mnichovský diktát? Jaké by to bylo, kdybychom se bránili? Věčná to
otázka. Mnohokrát se na ni spousta lidí pokusila odpovědět a probírali ji
z různých úhlů pohledu. Kniha Český sen je jedním z takových možných
náhledů…
Klíčová slova: 1938, mnichov, mnichovská dohoda, mnichovská zrada
Čtrnáctého března 1939 v 17:00 překročily
německé jednotky hranice Česko-Slovenské republiky a obsadily družstvy
zesílené pěchoty a obrněnými vozidly všechny křižovatky Moravské
Ostravy. Za hodinu došla na Ministerstvo národní obrany zpráva o zastavení
německých jednotek postupujících od Příbora při přestřelce s čs.
jednotkou ve Frýdku-Místku…
Klíčová slova: armáda, bitvy, československo, Druhá světová válka
První díl z našeho seriálu o objektech československého pohraničního opevnění. Úvodní díl se zabývá objektem N-S 82 Březinka, nacházejícího se nedaleko Náchoda u dnešních hranic s polským Slezskem.
Klíčová slova: 1938, ačsr, československo, mnichov, opevnění









