I když herní průmysl stále není staven na roveň tomu filmovému, situace se rok od roku lepší. Hry na konzole i počítače už nejsou dávno tupé „střílečky“ s nevzhledným grafickým zpracováním. Dávno se mnohé staly plnohodnotnými uměleckými díly a svým zpracováním se vyrovnaly vysoce oceňovaným filmům. Hry již nejsou ani premisou Američanů a Britů, kvalitní tituly vyrábí i Češi.

Pokračování článku »

Souhlasím s názorem, že představa univerzity jako tržiště se vzděláním je naprosto mylná. Prohlubuje nepochopení, jaké bychom měli o vzdělání mít, o tom jaký by osobní rozvoj měl hrát v našem životě roli. Neměl by být cílem směny, neboť za prvé se bytostně ani o směnu nejedná, a za druhé dostupné vzdělání je pro demokratickou společnost spíše existenčním minimem než postradatelnou nadstavbou. Ale přesto mi nevadí,  když bude  školné na vysokých školách zavedeno.

Pokračování článku »

A hlavně novináři. Ti předvedli opravdu bídnou práci, dokonce v některých případech pomotali, kdo vůbec za tímto nesmyslem stojí. Mikeše nikdo zakazovat nebude, vlastně ani nechce. Titulky hlásaly věci jako „Romové chtějí zrušit Mikeše“. Jenže autoři článků situaci mnohosetkrát přecenili. Svou úlohu a odpovědnost si zvláště neuvědomili lidé z Práva (novinek.cz).

Pokračování článku »

Vždy jsem měl tak nějak pocit, že mají-li Češi vzor opravdu dobré osobnosti naší historie, na níž se všichni shodnou, tak je to první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jak jsem ale postupem času zjišťoval, už tomu tak dávno není.

Masaryk byl znakem vlastenectví, víry ve svobodu a demokracii a vzorem čestného, pravdomluvného člověka. Bohužel dnes je i on prázdným pojmem a nikdo o něm už neví mnoho.

Pokračování článku »

Od listopadu 1989 uplynulo téměř dvacet let. Jak se za tu dobu proměnila naše společnost? Jak se za onu dlouhou a přitom nesmírně krátkou dobu změnila tvář českého národa?

Pokračování článku »