Toto zamyšlení bych rád začal svým přiznáním. Sám nevím, kde se to ve mně vzalo. Snad je to jeden z trvalých následků studia ekonomie a ekonomiky. Při nákupu téměř jakéhokoli zboží už tak nějak automaticky přeletím očima složení a také zemi původu. V poslední době se mi zdá, že stále častěji nacházím u dříve tradičních českých výrobků cizí země původu. Dokonce ani česká značka již nemusí znamenat českou práci, a dle mých zkušeností ani kvalitu, na kterou jsme byli zvyklí. Je to skutečně špatně? A jestliže ano, kde se stala chyba? Své názory bych rád nastínil v následující ú­vaze.

Pokračování článku »

Je to úplně jednoduché, tak jako byla první slepice, a ne vejce, tak byl první muž a až potom láska k vlasti. Vysvětlím na jednoduchém příkladu se zvířátky. Samička je plná lásky a stará se o rodinu, aby měla mláďata co jíst a bylo jim teplo. Občas peskuje samečka, že ulovil málo potravy nebo se jí nezastal před jiným predátorem. Sameček loví ve SVÉM území, které si sám vybojoval, sám si tam přivedl samičku, postavil si s ní hnízdo a založil rodinu. Jeho území, jeho potrava, jeho samička. Pokud by mu někdo vkročil do území, bude se bránit a za samičku s mláďaty by pravděpodobně obětoval i svůj život.

Pokračování článku »

Václav Klaus představil v projevu na Národní svatováclavské pouti všemi znovuobjevený poklad politické argumentace „vlastenectví“ a kladl důraz na hodnoty a tradice. Takové proslovy jsou ve své abstraktní a slovní podobě velmi smysluplné a samozřejmé, ale neboť víme, že skutečnost zbavuje  třpytu všechny nádherné pojmy (Vlast, Tradice, Rodina), musíme je podrobit kritice.  To znamená spojovat abstrakci se zkušeností a domýšlet řetězce důsledků, které vznešené proslovy a ideály mohou mít v praxi. Tato metoda je hlavní ochranou před slogany politických programů (Solidarita, Spravedlnost, Bezpečí, …) a obrana před politikařením. Nyní se pokusím o kritický rozbor vlastenectví Václava Klause.

Pokračování článku »

Události, které 22. července 2011 otřásly celým světem, znovu rozvířily debaty o budoucnosti Evropy, která se snaží budovat svou identitu na kulturně-pluralitním základě. Tento článek si však nedává za cíl klást norské masakry za vinu extremistům ani vstřícné imigrační politice (jak to často činíme v našem kulturním rámci, kdy jsme si zvykli považovat náš systém uplatňování pravidel za neuvěřitelně dobrotivý a zároveň až příliš shovívavý vůči ostatním), ale spíše se zaměřit na psychologický profil zločince, který za smrt desítek nevinných lidí prokazatelně nese vinu.

Pokračování článku »

Následující myšlenka je  jasná: existence myšlení o jakési „monokultuře“ a „čisté kultuře“ je umožněna díky politizaci kultury skrze koncept „multikultura­lismu“. Neboť je jisté, že ti, kteří mluví o čistotě kultury, ji tvořit nejsou schopni a vyjadřovat se dovedou jen k jednoduchým konceptům o kultuře, nikoliv o její povaze a projevech. Bídou multikulturalismu je proto politizovaní kultury a vytvoření pavučiny prázdných pojmů, které jsou životním prostorem  zastánců „monokultury“.
Pokračování článku »

Absolventský proslov u příležitosti bakalářských promocí na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ze dne 29. 6. 2011.

Spectábilis vážená paní děkanko,

Honorabilis vážený pane promotore,

Vážené dámy a pánové, vážení hosté, vážení spolužáci, absolventi, bakaláři.

Při této slavnostní události na mne připadl úkol, abych k Vám všem upřímně a ze srdce promluvil.

Pokračování článku »

Je potřeba říci, čím je sociologie platná. Nikoliv jen, jak má být platná ideálu poznání o sobě, ale jak je prostě užitečná pro člověka. V takovém příspěvku nepůjde o to bořit mýty o sociologii samotné, ale bořit mýty o vědě, o objektivitě, o faktech a o tom, jakým způsobem slouží obecně poznání k rozvoji společnosti – říci, jak nesmyslné je uvažovat o společnosti jako o stroji, který lze inženýrsky vylepšit. Chci říci, že sociologie není užitečná široké společnosti svými „teoriemi a knihami“, ale svými metodami poznávání společnosti, svým „poznáním o poznání“, které je nutné pro vyvarování se chyb, které každý člověk při pohledu na společnost činí. V tom je její zatajená jedinečnost a ztracené heslo pro komunikaci mezi ní a lidmi mimo ní.

Pokračování článku »

Vyrazila s kamarádkami na procházku do centra města, když tu najednou vedle skupinky mladých žen zastavila tři auta, ze kterých začali na dívky pálit muži v maskovacích uniformách z paintballových zbraní. Důvod? Ženy neměly zahalené vlasy a muži je tak považovali za „nevhodně odhalené“. Útok údajně symbolizoval jen první varování, které předchází skutečnému trestu. Z děsivého zážitku si dívky odnesly nejen veřejné ponížení, ale i několik podlitin, lékař však ze strachu z postihu odmítl potvrdit původ zranění. Podobné útoky se stávají čím dál tím běžnějšími, stížnosti čečenských žen směrované na policii však jen marně čekají na uznání.

Pokračování článku »

Vodní děla rozehnala dvanáctitisícový protestní tábor, pokračovalo bití a zatýkání. Zadržené ozbrojené složky mučily, až padali do bezvědomí. Někteří byli údajně nuceni pít moč vyšetřovatelů, objevila se nařčení ze znásilnění. Tak skončily protesty domorodých Saharawinců u největšího města Západní Sahary – Laâyoune. Lidé nepožadovali nic jiného než jídlo a práci. „Pohár trpělivosti přetekl, vyšli jsme do ulic bojovat proti Maroku“, sdělil agentuře AFP jeden z protestujících a připomněl tím více než 30letou okupaci země.

Pokračování článku »

Teprve nyní jsem se dostal k volebnímu programu Konzervativců z loňských voleb a v mnoha ohledech mě překvapil. Přestože je v současnosti spíše kritizovaný a nenašel dostatečně silnou odezvu, zdá se mi po ideové stránce rozumnou reakcí na současné problémy vesměs všech demokratických států. Z tohoto důvodu si dovolím, i přes politickou neaktuálnost a s půl ročním zpožděním, představit Konzervativní manifest 2010 a přiřadit k němu několik svých poznámek.

Pokračování článku »