Toto zamyšlení bych rád začal svým přiznáním.
Sám nevím, kde se to ve mně vzalo. Snad je to jeden z trvalých následků
studia ekonomie a ekonomiky. Při nákupu téměř jakéhokoli zboží už tak
nějak automaticky přeletím očima složení a také zemi původu.
V poslední době se mi zdá, že stále častěji nacházím u dříve
tradičních českých výrobků cizí země původu. Dokonce ani česká
značka již nemusí znamenat českou práci, a dle mých zkušeností ani
kvalitu, na kterou jsme byli zvyklí. Je to skutečně špatně? A jestliže
ano, kde se stala chyba? Své názory bych rád nastínil
v následující úvaze.
Pokračování článku »
Klíčová slova: Baťa,
Česká republika,
ekonomika,
hospodářství
Je to úplně jednoduché, tak jako byla
první slepice, a ne vejce, tak byl první muž a až potom láska k vlasti.
Vysvětlím na jednoduchém příkladu se zvířátky. Samička je plná lásky
a stará se o rodinu, aby měla mláďata co jíst a bylo jim teplo. Občas
peskuje samečka, že ulovil málo potravy nebo se jí nezastal před jiným
predátorem. Sameček loví ve SVÉM území, které si sám vybojoval, sám si
tam přivedl samičku, postavil si s ní hnízdo a založil rodinu. Jeho
území, jeho potrava, jeho samička. Pokud by mu někdo vkročil do území,
bude se bránit a za samičku s mláďaty by pravděpodobně obětoval
i svůj život.
Pokračování článku »
Klíčová slova: genderové stereotypy,
Vlastenectví
Václav Klaus představil v projevu na Národní svatováclavské pouti
všemi znovuobjevený poklad politické argumentace „vlastenectví“ a kladl
důraz na hodnoty a tradice. Takové proslovy jsou ve své abstraktní a slovní
podobě velmi smysluplné a samozřejmé, ale neboť víme, že skutečnost
zbavuje třpytu všechny nádherné pojmy (Vlast, Tradice, Rodina), musíme je
podrobit kritice. To znamená spojovat abstrakci se zkušeností a domýšlet
řetězce důsledků, které vznešené proslovy a ideály mohou mít v praxi.
Tato metoda je hlavní ochranou před slogany politických programů
(Solidarita, Spravedlnost, Bezpečí, …) a obrana před politikařením. Nyní
se pokusím o kritický rozbor vlastenectví Václava Klause.
Pokračování článku »
Události, které 22. července 2011 otřásly celým světem, znovu
rozvířily debaty o budoucnosti Evropy, která se snaží budovat svou
identitu na kulturně-pluralitním základě. Tento článek si však nedává
za cíl klást norské masakry za vinu extremistům ani vstřícné imigrační
politice (jak to často činíme v našem kulturním rámci, kdy jsme si zvykli
považovat náš systém uplatňování pravidel za neuvěřitelně dobrotivý a
zároveň až příliš shovívavý vůči ostatním), ale spíše se zaměřit
na psychologický profil zločince, který za smrt desítek nevinných lidí
prokazatelně nese vinu.
Pokračování článku »
Klíčová slova: anders behring breivik,
cohen,
eichmann,
himmler,
Hitler,
nacizmus,
normalita,
norsko,
šílenství
Následující myšlenka je jasná: existence
myšlení o jakési „monokultuře“ a „čisté kultuře“ je umožněna
díky politizaci kultury skrze koncept „multikulturalismu“. Neboť je
jisté, že ti, kteří mluví o čistotě kultury, ji tvořit nejsou schopni a
vyjadřovat se dovedou jen k jednoduchým konceptům o kultuře, nikoliv
o její povaze a projevech. Bídou multikulturalismu je proto politizovaní
kultury a vytvoření pavučiny prázdných pojmů, které jsou životním
prostorem zastánců „monokultury“.
Pokračování článku »
Klíčová slova: diskuze,
Kultura,
multikulturalismus,
Politika,
práce
Absolventský proslov u příležitosti bakalářských promocí
na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ze dne
29. 6. 2011.
Spectábilis vážená paní děkanko,
Honorabilis vážený pane promotore,
Vážené dámy a pánové, vážení hosté, vážení spolužáci,
absolventi, bakaláři.
Při této slavnostní události na mne připadl úkol, abych k Vám všem
upřímně a ze srdce promluvil.
Pokračování článku »
Klíčová slova: společnost,
Vlastenectví
Je potřeba říci, čím je sociologie
platná. Nikoliv jen, jak má být platná ideálu poznání o sobě, ale jak
je prostě užitečná pro člověka. V takovém příspěvku nepůjde
o to bořit mýty o sociologii samotné, ale bořit mýty o vědě,
o objektivitě, o faktech a o tom, jakým způsobem slouží obecně
poznání k rozvoji společnosti – říci, jak nesmyslné je
uvažovat o společnosti jako o stroji, který lze inženýrsky vylepšit.
Chci říci, že sociologie není užitečná široké společnosti svými
„teoriemi a knihami“, ale svými metodami poznávání společnosti, svým
„poznáním o poznání“, které je nutné pro vyvarování se chyb, které
každý člověk při pohledu na společnost činí. V tom je její zatajená
jedinečnost a ztracené heslo pro komunikaci mezi ní a lidmi mimo ní.
Pokračování článku »
Klíčová slova: občanská společnost,
poznání,
sociologie,
Věda
Vyrazila s kamarádkami na procházku do
centra města, když tu najednou vedle skupinky mladých žen zastavila tři
auta, ze kterých začali na dívky pálit muži v maskovacích uniformách
z paintballových zbraní. Důvod? Ženy neměly zahalené vlasy a muži je tak
považovali za „nevhodně odhalené“. Útok údajně symbolizoval jen první
varování, které předchází skutečnému trestu. Z děsivého zážitku si
dívky odnesly nejen veřejné ponížení, ale i několik podlitin, lékař
však ze strachu z postihu odmítl potvrdit původ zranění. Podobné útoky
se stávají čím dál tím běžnějšími, stížnosti čečenských žen
směrované na policii však jen marně čekají na uznání.
Pokračování článku »
Klíčová slova: burka,
burky,
Čečensko,
islám,
nikáb,
Ramzan Kadyrov,
Rusko,
šaríja,
válka v Čečensku
Vodní děla rozehnala dvanáctitisícový
protestní tábor, pokračovalo bití a zatýkání. Zadržené ozbrojené
složky mučily, až padali do bezvědomí. Někteří byli údajně nuceni pít
moč vyšetřovatelů, objevila se nařčení ze znásilnění. Tak skončily
protesty domorodých Saharawinců u největšího města Západní Sahary –
Laâyoune. Lidé nepožadovali nic jiného než jídlo a práci. „Pohár
trpělivosti přetekl, vyšli jsme do ulic bojovat proti Maroku“, sdělil
agentuře AFP jeden z protestujících a připomněl tím více než 30letou
okupaci země.
Pokračování článku »
Klíčová slova: arabské bouře,
Egypt,
Husní Mubarak,
jasmínová revoluce,
kaddáfí,
libye,
mohamed,
revoluce,
tibet,
útlak,
velké maroko,
západní sahara
Teprve nyní jsem se dostal k volebnímu
programu Konzervativců z loňských voleb a v mnoha ohledech mě překvapil.
Přestože je v současnosti spíše kritizovaný a nenašel dostatečně
silnou odezvu, zdá se mi po ideové stránce rozumnou reakcí na současné
problémy vesměs všech demokratických států. Z tohoto důvodu si dovolím,
i přes politickou neaktuálnost a s půl ročním zpožděním, představit
Konzervativní manifest 2010 a přiřadit k němu několik svých
poznámek.
Pokračování článku »
Klíčová slova: Conservativ Manifesto,
David Cameron,
Konzervativci,
konzervativismus,
Margaret Thatcher,
občanská společnost,
Velká Británie