Jen má… vlast.

Jen má… vlast.

Hory, hranice s kamarády,

hrady, památník panovníků.

Vinohrady až na zahrady,

parky ležících pamětníků.

 

 

Chleba křupavý vodou,

vodáci brody sjíždí.

Zloději pečlivě kradou,

kredence zlaté sklo hyzdí.

 

Nad české písně neznám,

krásná řeč v psaném jmění.

Víru, otče, požehnej nám,

blaničtí budou unavení.

bez názvu, zápisek z krytu

bez názvu, zápisek z krytu:

Omlouvám se za zpoždění,

šest dní v krytu skrčená.

Všimli jste si ran a světlic?

Puč, válka? Vláda zničená.

Taky jsme v centru dění

stříleli a řvali  z plna plic.

Starý Rok jsme spolu svrhli.

Kolektivní zásluha nebo vina?

V obchodech na světlice se vrhli

a na oslavu narazili sudy vína.

Cely národ dal se dohromady,

dlouho už mluvilo se jen.

Řeči proměněny bez vady,

činy jsme vyměnili za náš sen.

Ať žije náš vůdce Nový Rok,

ať vládne dlouhých 365 dní.

LAamo

ŠKOLNÉ? Věnováno „slepým“ a „neslyšícím“.

Druhá báseň Petry Kodešové, kterou zveřejňujeme na ČEP, je reakcí na nedávnou dohodu současné vládní koalice o placení školného na českých univerzitách a vysokých školách. Tomuto tématu se ve svém kratším článku věnoval již Jiří Bureš. Zatímco Bureš polemizuje a myšlence zavedení školného se nebrání, P. Kodešová vyjadřuje ve své básní postoj spíše negativní.

Celý příspěvek

Vlajka

Časopis Eliášova plamene je především místem, které v souladu s myšlenkou EP dává prostor uživatelům zejména proto, aby prezentovali své vlastní nápady a napomáhali tak k prosazení vize aktivně tvořené (české) kultury.

Báseň „Vlajka“, vzdávající hold jednomu z našich státních symbolů, je dílkem P. Kodešové, která na našem vlasteneckém fóru prezentuje svou vlastní básnickou a hudební tvorbu. Nakolik dobře tato krátká báseň vystihuje vznešenost bílo-červeno-modrého praporu vlajícího proti blankytné obloze, posuďte sami:

Celý příspěvek