Zamýšlí se ti, kteří se zaklínají solidaritou, rovností, bratrstvím a socialismem, jak na tom v mezinárodním měřítku jsou státy Severu a Jihu? Uvědomují si, že to, proti čemu bojují v rámci hranic, se děje mezi státy? Že jejich sen o socialistické společnosti klidně může stát  na vykořisťování jiných států? Zřejmě nikoliv. Myslí pouze na to, jak tato hesla uplatnit v naší zemičce, ať to stojí, co to stojí. V článku se pokusím poukázat na to, čím by se mohl myšlenkový svět levicového politika obohatit.

Pokračování článku »

Krátké zamyšlení a načrtnutí možných cest, jak uvažovat nad levicí a pravicí. Nejdůležitějším předpokladem je poznání, že jak levice, tak pravice jsou legitimní politická přesvědčení, jejichž konflikt je nutný, ale nikoli totální válka „dobra proti zlu“. Nové dělení musí umožnit pochopit druhé voliče a výsledek voleb musí být objektivně positivní bez ohledu na vítěze.

Pokračování článku »

Národ byl stvořen elitami, „shora“, dnes je nutné ho uchovávat společným úsilím, rozvíjet „zdola“. Tento článek se snaží představit pohled na národní stranu jako kulturně vzdělávací instituci, která nemá politické ambice. Přihlášení se k národu je zde nadstavbou a šablonou morálních zásad, „pracovní smlouvou“ a programem rozvoje kultury, společnosti a životního prostředí. Nacionalismus jako program svobodné volby a nikoliv nástroj ovládání mas.

Tento článek nepojednává o známé knížce E. F. Schumachera „Small is beutiful“, ani o environmentálních otázkách, které toto sousloví řeší. Záměrem je podívat se na úlohu občanské společnosti, zjistit, jak a které problémy by měla řešit. „Malé je krásné“ je tak spíše alegorií, která má vybarvit vyčpělý slogan o přesunu „od kvantity ke kvalitě“, tedy v duhu následujících řádků – od velkých problémů k malým, od celé společnosti k bezprostřednímu okolí, od masové zábavy k vlastní tvořivosti, od hulákajícího nacionalismu ke skromnému vlastenectví.
Pokračování článku »

Populismus se zaměřuje na lidské emoce, zejména strach (z imigrantů, narkomanů, homosexuálů, komunistů/fašistů, islámu atd.) a z něj vyplývající touhu po pořádku a spravedlnosti, které slibuje dosáhnout razantně a silou.

(Jan Charvát, Současný politický extremismus a radikalismus)

Recept šéfkuchaře, budeme potřebovat na drobno nakrájený anarchismus, špetku neonacismu a celé to podusíme komunismem…

Pokračování článku »

Zamyšlení nad tím, zda je možné, aby politická strana měla jako hlavní a jediný trumf svého politického programu vlastenectví.

Pokračování článku »

Občas můžeme narazit na lidi, kteří se nepovažují za Čechy, ale pouze za Moravany. Tito lidé často používají slovní obraty typu: „Ty jsi Čech a není divu, že mi nerozumíš“ nebo „Jak někdo muže říci, že Moravák je Čech?“. Posuďte sami, jak absurdní jsou to výroky.

Pokračování článku »

Extrémismus má mnoho podob a významů, tento příspěvek přináší jeden z možných pohledů…

Pokračování článku »