Neznám člověka, kterému by byl lhostejný
filmový průmysl. Stejně jako má každý z nás mezi miliony natočených
snímků své oblíbené kousky, na které nedá dopustit ať už pro
vynikající herecké výkony hlavních představitelů, výbornou režii nebo
prostě pro poutavý děj, všichni si jistě vybavíme několik snímků,
které bychom za žádnou cenu více než jednou vidět nechtěli. Obvykle se
jedná o filmy se stupidní zápletkou, mizernými triky, křečovitými pokusy
o humorné situace nebo tragickými hereckými výkony. V některých
případech se většina nebo všechny tyto aspekty kombinují.
Ilustrační obrázek, který jsem umístil k tomuto perexu, pochází z filmu Troll 2 (1990). V naší zemi se jedná o poměrně neznámé dílko, nicméně mezi uživateli serveru YouTube se jedná o evergreen díky scéně, v níž vyděšený mladík vznáší obavy nad svým budoucím osudem, přičemž sleduje, jak skupina plyšových skřetů pojídá zelený sliz, který dříve býval tělesnou schránkou jeho přítelkyně: „They're eating her! And then they're going to eat me! OH MY GOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOD!!!“ Právě kombinací otřesného neherectví a stupidní vizáže nestvůr se film zařadil mezi nejhůře hodnocené snímky vůbec.
V této sérii článků vypíchneme několik „děl“, která pro svou špatnost stojí za diváckou pozornost. Abychom dali tomuto seriálu alespoň nějakou strukturu, začneme v době, kdy začaly špatné snímky nabývat na koncentraci díky postupnému zlidovění filmařského řemesla. Tak se za kameru dostali lidé, kteří o filmové režii neměli ani tucha, a tito se až komickým způsobem snažili svými škváry potěšit oko diváka nebo si prostě splnit životní sen.
Klíčová slova: B-filmy, Bride of the Monster, C-filmy, Ed Wood, Glen nebo Glenda, Glen or Glenda, Plan 9, Plan 9 from Outer Space, Robot Monster, špatné filmy
Tři roky po premiéře 2001: Vesmírné odyseji vyrukoval Kubrick
s adaptací knihy Anthonyho Burgesse s názvem Mechanický pomeranč.
Jedná se opět o sci-fi, avšak zcela jiného charakteru. Futuristické prvky
hrají naprosto okrajovou roli, film se odehrává v nespecifikované blízké
budoucnosti v Londýně. Ústředním tématem filmu je násilí – ať už
jeho konkrétní formy nebo idea násilí obecně. Obsahuje řadu surových
scén, kvůli kterým se potýkal s cenzurou a v některých částech světa
došlo k jeho stažení z distribuce.
Jednou z nejvíce fascinujících osobností světa filmu je
bezpochyby americký režisér, snílek a vizionář Stanley Kubrick. V této
sérii článků se budeme zabývat zejména jeho tvorbou v letech 1968 –
1999, ohraničenou dvěma mezníky: sci-fi 2001: Vesmírná odysea
(právě tomuto filmu bude věnována samostatná část) a psychologickým
snímkem Eyes Wide Shut, kterým původem newyorský génius ukončil
svou filmovou a životní pouť. Článek se opírá především o Kubrickův
