Málokdo dokáže správně vyvodit důsledky, jaké pro naší
civilizaci měl v 19. století vynález fotoaparátu a fotografie.
Fotografický průmysl nelze považovat pouze za projev přirozeného
vědeckého a kulturního pokroku, nýbrž zde jde o zásadní změnu
v pojetí reality vůbec. Co to znamená, že si člověk ze své dovolené
v Alpách odveze kromě kromě subjektivních prožitků i několik desítek
digitálních fotografií? Co ve skutečnosti stojí v pozadí fotografických
výstav? Jaký smysl má umísťování ilustračních fotografií na titulní
strany novin? K čemu vlastně dochází, když fotograf, ať už
profesionální či amatér, tiskne spoušť? Útlá publikace Viléma Flussera
(1920–91) Za filosofii fotografie (1983) otevírá čtenáři nové
dimenze vnímání fotografie jako obrazu, který přestává být popisem
skutečnosti, ale naopak jejím určovatelem. Dává nám možnost nahlédnout
do nově vytvořeného světa, fotografického univerza, které zásadním
způsobem přetváří vzorce jednání naší globální civilizace.
Pokračování článku »
Klíčová slova: aparát,
fotoaparát,
fotografie,
mediální abstrakce,
médium,
obraz,
postmoderna,
program,
technický obraz,
text,
vilém flusser
Yankee z Connecticutu na dvoře krále
Artuše je satirickou prózou Marka Twaina, vydanou v roce 1889. Kniha
však byla zastíněna jeho známějšími díly – Princ a chuďas,
Dobrodružství Toma Sawyera a Dobrodružství Huckleberryho
Finna. V poslední jmenované knize získává silné kontury Twainův
postoj k otázkám svobody, otroctví a civilizace. K těmto tématům se
Twain vrací i v Yankeem z Connecticutu (celý název nebudu dále
vypisovat, protože bych se upsal k smrti).
Pokračování článku »
Klíčová slova: feudalizmus,
král artuš,
mark twain,
modernita,
monarchie,
otroctví,
republika,
rytířství,
yankee z connecticutu
Americký sociolog a „politický
komentátor“ C. Wright Mills přichází v roce 1959 s konceptem
sociologické imaginace. Nachází v ní podstatu sociálních věd, ale
především obecný druh uvažovaní přístupný každému člověku, který
usiluje o pochopení osobních problémů ve vztahu k celé povaze
společnosti. Zde se pokusím v krátkosti představit úvodní kapitolu
Příslib.
Pokračování článku »
Klíčová slova: Politika,
poznání,
sociologie
V následujícím seriálu článků se
vydáme do imaginárního univerza obrazů a příběhů, kde budeme sledovat
vývoj mýtu o hrdinovi. Taková výprava si vyžádá nejen hodnocení
kulturních artefaktů o sobě, ale jejich interpetaci jako symbolů
odkazujících na realitu, na společenské problémy a její obecnou
podobu.
Pokračování článku »
Klíčová slova: hrdina,
modernita,
mýtus,
tradiční společnost
Kdo by neznal Johna Ronalda Reuela Tolkiena?
Jméno tohoto pozoruhodného lingvisty, mytologa a především spisovatele se
na počátku 21. století začalo v souvislosti s filmovou verzí Pána
prstenů znovu skloňovat ve všech pádech. Bezpočtu diváků se nově
otevřely brány do zřejmě nejpropracovanějšího legendária, jaké kdy
bylo převedeno do písemné podoby. V tomto článku se zamyslíme nad tím,
jakou optikou lze Tolkienova díla vnímat v postmoderní době. Neodpustíme
si ani krátkou charakteristiku jeho děl.
Pokračování článku »
Klíčová slova: báje,
eurocentrizmus,
hobit,
kniha,
mýty,
pán prstenů,
postmoderna,
silmarillion,
tolkien
Jakým jsou Češi národem? Jaká je pravá česká
nátura? Je snad Švejk typickým Čechem, či se sami snažíme do jeho role
napasovat? Proč je mezi Čechy nejoblíbenější neexistující Cimrman –
nalezneme v něm klíč? Je velice těžké na tyto otázky odpovědět.
Česká historie byla vždy plná (zapomenutých) hrdinů a dlouhou řadou
podvodníků a zrůd všeho druhu. Jedni proto pak Čechy glorifikují, další
neskonale haní. Čech sám asi těžko může objektivně hodnotit svůj
vlastní národ. Jenže naopak cizinec stěží zhodnotí jiný národ, který
dostatečně nezná. I když jedna možnost tu je – musel by národ,
v tomto případě Čechy, důkladně poznat. Ba dokonce milovat. A takový je
přesně Mariusz Szczygieł. Varšavský Polák, který si zamiloval Česko a
rozhodl se o něm psát. Výsledek jeho několikaleté práce představuje
dílo Gottland. Jací tedy Češi jsou, na to se pokusil odpovědět. Často
vyjevil pravdy, které si nechceme přiznat.
Pokračování článku »
Klíčová slova: gottland,
Historie,
kniha,
mariusz szczygieł,
Recenze,
totalita,
Vlastenectví
Co by se stalo, kdyby Beneš v roce 1938 nepodepsal
mnichovský diktát? Jaké by to bylo, kdybychom se bránili? Věčná to
otázka. Mnohokrát se na ni spousta lidí pokusila odpovědět a probírali ji
z různých úhlů pohledu. Kniha Český sen je jedním z takových možných
náhledů…
Pokračování článku »
Klíčová slova: 1938,
mnichov,
mnichovská dohoda,
mnichovská zrada
Dám vám otázku, víte kdo byl
generál Eliáš? Ty, kteří neví nechám ještě chvilku napnuté. Ostatní
mi dají jistě za pravdu, když napíši, že na tak velkou osobnost se
o generálu Eliášovi mluví příliš málo. Nebyl přeci jen figurkou
z dlouhé řady zajímavých českých osobností, byl jedním z našich
nejlepších vojáků a později také politiků. Pokud jej neznáte, řeknete
si, že takových bylo dost. Jenže Eliáš může hrdě stanout vedle našich
největších osobností vůbec. Byl asi nejvíce zkoušenou osobností historie
a opravdu jen pár lidí za celá staletí se tomuto velkému muži vyrovná.
V časech okupace se vydal na cestu jisté smrti. Věděl, že bude popraven a
zřejmě i mučen. Věděl také, že buď ho zabijí Němci a nebo později
Češi. V druhé ale ani nedoufal, zřejmě na to ani nemyslel.
Pokračování článku »
Klíčová slova: Alois Eliáš,
kniha,
odboj,
okupace,
protektorát
Je velice nesnadné najít zajímavou knížku o jedné
z největších osobností československých dějin – generálu Milanu
Rastislavu Štefánikovi. Většina takových knih je psána ve slovenštině,
což se stává problémem – slovenská literatura je v České republice
těžko k sehnání. Smutné je, že naopak je situace opačná a českých
knih je na Slovensku ke koupi dost. Dalším temným zákoutím knih o M.R.
Štefánikovi je časté protičeskoslovenské či protidemokratické
smýšlení autorů a tak je seznam objektivních a dobrých knih ještě
o něco zúžen.
Pokračování článku »
Klíčová slova: československo,
kniha,
štefánik