Absolventský proslov u příležitosti bakalářských promocí na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ze dne 29. 6. 2011.

Spectábilis vážená paní děkanko,

Honorabilis vážený pane promotore,

Vážené dámy a pánové, vážení hosté, vážení spolužáci, absolventi, bakaláři.

Při této slavnostní události na mne připadl úkol, abych k Vám všem upřímně a ze srdce promluvil.

Pokračování článku »

V roce 1983 způsobil značný rozruch film Koyaanisqatsi tehdy neznámého režiséra Godfreye Reggia. Koyaanisqatsi, někdy uváděno s podtitulem „Life out of Balance“, je jakousi koláží, která formou nekomentovaných obrazů z různých částí světa podává výklad o jeho současném stavu. Na úspěchu filmu se významně podepsala též minimalistická hudba Philipa Glasse, která netvoří pouze doprovodnou složku, ale je zde postavena na úroveň obrazu, s nímž se ocitá v jednotě. Spolu tak zprostředkovávají divákovi nevšední audiovizuální zážitek.

Pokračování článku »

Dávno už asi neplatí, že rodina je základem státu. Rodiny ani nejsou podle mě nějak zvýhodňované. Páry se už ani často neberou; tvrdí, že se jim to nevyplatí. Pořídit si dnes dítě je obrovským závazkem, a to hlavně finančním, protože ten morální, to, že to jsou přeci MOJE děti, jaksi vymizel. Je sice krásné, že mají dnes ženy takovou svobodu a kdykoliv se mohou sbalit s dětmi a muže opustit, ale jak moc jsou samostatné? Mají ženy dostatečně prostředků  na uspokojení všech potřeb třeba dvou dětí? Nájem, jídlo, výdaje na školu… Kupa „rodin“ (vzorec = matka + dítě + dítě) takhle žije, takže asi NĚJAK jo.

Pokračování článku »

Není tomu tak dlouho, co mě cestou do práce zaujala v rádiu jedna skladba. Vypalovačka v mírně rychlejším tempu, sympatická melodie, decentní harmonie v klasickém schématu moll-sedmička-moll. Příliš dobré na to, aby se jednalo o originál. A není žádný div, že nejednalo…

Pokračování článku »

Vyrazila s kamarádkami na procházku do centra města, když tu najednou vedle skupinky mladých žen zastavila tři auta, ze kterých začali na dívky pálit muži v maskovacích uniformách z paintballových zbraní. Důvod? Ženy neměly zahalené vlasy a muži je tak považovali za „nevhodně odhalené“. Útok údajně symbolizoval jen první varování, které předchází skutečnému trestu. Z děsivého zážitku si dívky odnesly nejen veřejné ponížení, ale i několik podlitin, lékař však ze strachu z postihu odmítl potvrdit původ zranění. Podobné útoky se stávají čím dál tím běžnějšími, stížnosti čečenských žen směrované na policii však jen marně čekají na uznání.

Pokračování článku »

Dnes je tomu právě 66 let od amerického bombardování Kralup nad Vltavou, malého města ve středních Čechách. Často se o nich mluví jako o „českých Drážďanech“, nikoliv však ve smyslu architektonickém, ale historickém. 22. března 1945 došlo k náletu amerických bombardérů, které srovnaly se zemí nebo poškodily více než polovinu budov města. Kralupy se dle mnoha odborníků staly nejpostiženějším městem nálety v celém Československu.

Pokračování článku »

Zlořečit nad úpadkem mravů není zhola nic originálního. Rejstřík témat o  úpadkovosti doby, o tom jak bychom se měli chovat všichni slušněji, poctivěji a mileji patří k lehkým konverzačním tématům na pavlači, návsi a hospůdce. Tradiční „křesťanské moralizování“ v nás vyvolává kyselou pachuť bezvýchodnosti a pánbíčkářství. Avšak i přes to vše, považuji za nutné říci něco k onomu nejočividnějšímu faktu,  že česká společnost není zdravá. Není to však vinou jen těch zkorumpovaných a korumpujících, ale společnosti jako celku – náladě, či duchu doby. Vždy bude krátkozraké, budeme-li tvrdit, že se jedná o morální slabost těch několika jedinců ve světle médií, těch několika zkažených, které mi zdraví a spravedliví následně odsoudíme. To vytváří zcela mylnou iluzi, že by stačilo vyměnit tu hrstku lidí a zvolit jiné, ty manifestující neoblomnost.  Avšak pokud je organismus nemocný není možné léčit pouze příznaky, je nutné zaměřit se na skutečnou podstatu nemoci.

Pokračování článku »

Málokdo dokáže správně vyvodit důsledky, jaké pro naší civilizaci měl v 19. století vynález fotoaparátu a fotografie. Fotografický průmysl nelze považovat pouze za projev přirozeného vědeckého a kulturního pokroku, nýbrž zde jde o zásadní změnu v pojetí reality vůbec. Co to znamená, že si člověk ze své dovolené v Alpách odveze kromě kromě subjektivních prožitků i několik desítek digitálních fotografií? Co ve skutečnosti stojí v pozadí fotografických výstav? Jaký smysl má umísťování ilustračních fotografií na titulní strany novin? K čemu vlastně dochází, když fotograf, ať už profesionální či amatér, tiskne spoušť? Útlá publikace Viléma Flussera (1920–91) Za filosofii fotografie (1983) otevírá čtenáři nové dimenze vnímání fotografie jako obrazu, který přestává být popisem skutečnosti, ale naopak jejím určovatelem. Dává nám možnost nahlédnout do nově vytvořeného světa, fotografického univerza, které zásadním způsobem přetváří vzorce jednání naší globální civilizace.

Pokračování článku »

Zprvu se to zdálo jako radostná zpráva – po úspěšném svržení „diktátora“ v Tunisku se k podobné situaci uchýlilo i v Egyptě. Však všichni situaci známe, jsou toho plná média. Radost ale začíná opadávat. Nejenže došlo málem až k rozpoutání regulérní občanské války mezi přívrženci a odpůrci současného egyptského prezidenta Husního Mubaraka, ale tento konflikt přímo ohrozil zahraniční turisty i novináře na životech. Nehledě na zřejmé škody na egyptském kulturním dědictví, kterému kdysi nezanedbatelně přispěli i Češi. Protesty způsobují samotnému Egyptu stamilionové ztráty v dolarech denně. A kdoví, čím bude kýžená demokracie…

Pokračování článku »

Za oknem to znovu padá, musím jít pro dřevo na oheň a strašně moc se mi nechce. Nohy mám promrzlé, až necítím jednotlivé prsty. Koukám, jak si milióny vloček najednou doslova prší odněkud shora. Je kolem nuly a jako naschvál sněží. Když mrzlo, po vločce by se člověk nahledal. Brzy se příroda zmocní všech výtvorů lidských i nelidských. Vše pokryje nespoutaná padající opona mistrovsky přesných vloček.

Pokračování článku »