Možná vás napadá otázka, jak je národ zkoumán sociálními vědami. Na první pohled se výzkum od našich běžných úvah odlišuje v tom, že odchází od definice národa dle „kultury, jazyka, teritoria“, ke sledování představování si národnosti, či-li národ jako forma myšlení a představa nabývající symbolických podob spíše než prostý předpoklad existence specifické populace. Jako příklad představuji koncept imaginárního společností Benedicta Andersona.

Pokračování článku »

Málokdo dokáže správně vyvodit důsledky, jaké pro naší civilizaci měl v 19. století vynález fotoaparátu a fotografie. Fotografický průmysl nelze považovat pouze za projev přirozeného vědeckého a kulturního pokroku, nýbrž zde jde o zásadní změnu v pojetí reality vůbec. Co to znamená, že si člověk ze své dovolené v Alpách odveze kromě kromě subjektivních prožitků i několik desítek digitálních fotografií? Co ve skutečnosti stojí v pozadí fotografických výstav? Jaký smysl má umísťování ilustračních fotografií na titulní strany novin? K čemu vlastně dochází, když fotograf, ať už profesionální či amatér, tiskne spoušť? Útlá publikace Viléma Flussera (1920–91) Za filosofii fotografie (1983) otevírá čtenáři nové dimenze vnímání fotografie jako obrazu, který přestává být popisem skutečnosti, ale naopak jejím určovatelem. Dává nám možnost nahlédnout do nově vytvořeného světa, fotografického univerza, které zásadním způsobem přetváří vzorce jednání naší globální civilizace.

Pokračování článku »

Filozofie je poměrně zvláštní disciplína. Nárokuje si zkoumání všeho a přitom není schopna nic vyřešit. Může pouze nabídnout schéma. Také jí je často vytýkáno, že v ní neexistuje to, čím se mohou pyšnit ostatní vědy – pokrok.

Pokračování článku »

Pojem „selský rozum“ je každému alespoň průměrně vzdělanému člověku jistě znám. Často jej slýcháme v situacích, kdy se určité postupy řešení problému mohou zdát příliš složité a právě „selský rozum“ je to, co by nám mělo pomoci situaci zvládnout aplikací jednoduchých příkladů, často z jedincovy vlastní zkušenosti.

Pokračování článku »

Americký sociolog a „politický komentátor“ C. Wright Mills přichází v roce 1959 s konceptem sociologické imaginace. Nachází v ní podstatu sociálních věd, ale především obecný druh uvažovaní přístupný každému člověku, který usiluje o pochopení osobních problémů ve vztahu k celé povaze společnosti. Zde se pokusím v krátkosti  představit úvodní kapitolu Příslib.

Pokračování článku »

Chtěli byste se něco dozvědět o oborech jako je archeologie, kryptologie či kvantová fyzika a výklad na veřejné vysokoškolské přednášce vám přijde těžkopádný a nudný? Nechce se vám tísnit v lavicích na nepohodlných sklápěcích sedátkách? Nemusíte zoufat – věda vychází lidem vstříc. V zahraničí (zvláště na Západě) běžné kavárenské přednášky o vědě dorazily i k nám, do střední Evropy. Občanské sdružení Otvíráme ve spolupráci s rádiem Český rozhlas Leonardo připravila sérii diskusních přednášek „Science Café“ v neformálním prostředí i stylu.

Pokračování článku »