Je to úplně jednoduché, tak jako byla první slepice, a ne vejce, tak byl první muž a až potom láska k vlasti. Vysvětlím na jednoduchém příkladu se zvířátky. Samička je plná lásky a stará se o rodinu, aby měla mláďata co jíst a bylo jim teplo. Občas peskuje samečka, že ulovil málo potravy nebo se jí nezastal před jiným predátorem. Sameček loví ve SVÉM území, které si sám vybojoval, sám si tam přivedl samičku, postavil si s ní hnízdo a založil rodinu. Jeho území, jeho potrava, jeho samička. Pokud by mu někdo vkročil do území, bude se bránit a za samičku s mláďaty by pravděpodobně obětoval i svůj život.

Pokračování článku »

Absolventský proslov u příležitosti bakalářských promocí na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ze dne 29. 6. 2011.

Spectábilis vážená paní děkanko,

Honorabilis vážený pane promotore,

Vážené dámy a pánové, vážení hosté, vážení spolužáci, absolventi, bakaláři.

Při této slavnostní události na mne připadl úkol, abych k Vám všem upřímně a ze srdce promluvil.

Pokračování článku »

Tomáš Garrigue Masaryk kritizoval fangličkářství. To je takové to okaté vlastenectví. Vlajka na čepici, lev na tričku, státní znak možná i na spoďárech. Také to nemám rád. Obvykle ten, kdo má na sobě nejvíc takových symbolů a nejvíce se vydává za vlastence, se nakonec schová do ulity, jakmile jde do tuhého. Nejčastěji, ale rozhodně to není dogma, upřímného vlastence na první pohled ani nepoznáme. Nemává vlajkou, nemá orlici nebo lva na krku.

Nejsem sběratelem, ale když vidím něco pěkného a „vlasteneckého“, rád po tom sáhnu. Mám už menší sbírku, není toho mnoho. Nemám rád kýč a leccos se mi nelíbí. Povedlo se mi časem nakoupit různé odznáčky vlaječek, lvíčků i trikolor. Nakonec jsem sehnal i kšiltovku s ČS lvem (o ní ale v článku nebude ani slovo) a malé vlaječky, jež se za totality povinně dávaly za okna.

Pokračování článku »

Je pro nás historickou figurou, jménem, které máme připsané u nejdůležitějších okamžiků dějin Československa. Avšak  Edvard Beneš je osobnost natolik významná, že si s tímto vystačit prostě nemůžeme. Jeho činy známe, možná je na čase pokusit se vyslechnout, co nám chtěl sdělit.  Zde představený výběr citátů má sloužit především k ilustraci, ale po přehodnocení nás v mnohém mohou inspirovat i dnes.

Pokračování článku »

Tuhle jsem měl možnost odpovídat v jedné netypické anketě, prováděné formou hry. Ta hra spočívala v tom, že se místnost rozdělila vpůli imaginární osou. Prostor od osy vpravo byl určen pro odpověď „ne“, prostor vlevo pro „ano“. Pak se položila otázka a lidé si stoupali relativně od osy podle jejich uvážení. Kdo se nalepil vpravo na zeď, vyjadřoval radikální NE. Kdo se motal okolo osy, buď nevěděl, anebo se jen mírně klonil na jednu stranu.

Pokračování článku »

Jakým jsou Češi národem? Jaká je pravá česká nátura? Je snad Švejk typickým Čechem, či se sami snažíme do jeho role napasovat? Proč je mezi Čechy nejoblíbenější neexistující Cimrman – nalezneme v něm klíč? Je velice těžké na tyto otázky odpovědět. Česká historie byla vždy plná (zapomenutých) hrdinů a dlouhou řadou podvodníků a zrůd všeho druhu. Jedni proto pak Čechy glorifikují, další neskonale haní. Čech sám asi těžko může objektivně hodnotit svůj vlastní národ. Jenže naopak cizinec stěží zhodnotí jiný národ, který dostatečně nezná. I když jedna možnost tu je – musel by národ, v tomto případě Čechy, důkladně poznat. Ba dokonce milovat. A takový je přesně Mariusz Szczygieł. Varšavský Polák, který si zamiloval Česko a rozhodl se o něm psát. Výsledek jeho několikaleté práce představuje dílo Gottland. Jací tedy Češi jsou, na to se pokusil odpovědět. Často vyjevil pravdy, které si nechceme přiznat.

Pokračování článku »

Tento článek nepojednává o známé knížce E. F. Schumachera „Small is beutiful“, ani o environmentálních otázkách, které toto sousloví řeší. Záměrem je podívat se na úlohu občanské společnosti, zjistit, jak a které problémy by měla řešit. „Malé je krásné“ je tak spíše alegorií, která má vybarvit vyčpělý slogan o přesunu „od kvantity ke kvalitě“, tedy v duhu následujících řádků – od velkých problémů k malým, od celé společnosti k bezprostřednímu okolí, od masové zábavy k vlastní tvořivosti, od hulákajícího nacionalismu ke skromnému vlastenectví.
Pokračování článku »

V roce 1921 vyšla v nakladatelství Gustava Dubského tenká brožura s názvem Masarykova slova, kterou editoval se svolením T. G. Masaryka F. O. Barton. Z této knihy jsem vybral soubor citátů, které vykreslují vizi českého národa a vlastenectví. Těžko je můžeme považovat – a právě autor výroků by byl především proti tomu – za dogma a neoblomné názory, neboť to by nakonec vedlo k jejich umrtvení a vyprázdnění. Mým přáním je pouze dokázat hloubku, s jakou můžeme o národu uvažovat, a v kontrastu se souborem citací našeho prvního prezidenta snad jasně vyplyne, v čem často chybujeme, uvažujeme-li o vlastenectví a národě.

Pokračování článku »

U příležitosti výročí nejrůznějších událostí se pravidelně pořádají různorodé akce. Nejinak je tomu v případě oslav 90. výročí vzniku Československé republiky, které připadá právě na rok 2008. Z množství kulturních a jiných akcí, jež se pořádají či pořádaly po celé naší vlasti, vybíráme několik a postupně Vám přineseme pár postřehů našima očima.

Pokračování článku »

V dnešní době, kdy většina vlastenců fňuká nad nezájmem českých lidí o vlastní historii a jejich úplnou apatičnost vůči oslavám státních svátků, jsem měl možnost se podívat, jak probíhají takové „vlastenecké“ oslavy státního svátku jinde v Evropě – ve Francii.

Pokračování článku »