Dvě otázky pro české euroskeptiky

Rád bych oslovil všechny, kteří bojují proti Evropské unii a zeptal se jich: Chcete vystoupit z unie, protože členství je pro nás nevýhodné, nebo protože unie je špatná pro celou Evropu?

Možná budete mít tendenci odpovědět, že mezi tím není rozdíl – domnívám se však, že rozdíl je to zásadní, má-li vůbec dojít k transformaci negativních postojů vůči EU v nějaký pozitivní projekt, nějakou státotvornou událost.

Celý příspěvek

Úhelný kámen českého vlastenectví (5. díl)

František Kaván - ZimaZáměrem článku je přesvědčit nedůvěřivou českou veřejnost o hodnotě pojmu vlastenectví. Nedůvěra vyplývá ze splynutí pojmu vlastenectví s různými bojovnými národoveckými výklady. Vůči tomuto je možné postupovat dvěma způsoby. Na jedné straně jde o jemný a prostý výklad vlastenectví jako „rozšířeného občanství”, které je přístupné  pro každého a pramení z péče o duši a vlastní osobnost, spíše než ze snahy o „správnou společnost. Na druhé straně, v hlubším a silnějším významu, jde o návaznost k tradici českého vlastenectví v duchu promýšlení české otázky, českého údělu a smyslu českých dějin. Obojí znamená, že vlastenectví není vyčarované ze slovníkové definice, ale je v souladu s jeho skutečnou a pestrou tradicí, která dalece přesahuje rozhled polistopadových nacionalistických experimentů.

Celý příspěvek

Prague Pride ukazuje, v jak svobodné zemi žijeme

 

pruvodV sobotu prošel Prahou pochod Prague Pride, někdy označovaný dost nepřesně jako “pochod homosexuálů”. Jeho bezproblémový průběh i návštěvnost dokazuje, v jak svobodné zemi žijeme. Účastnilo se ho na české poměry neuvěřitelných 20 tisíc lidí, do cílového místa na pražské Letné dorazilo celkově 40 tisíc. Samotný pochod je jen součástí mnohem rozsáhlejší programu, o kterém ale povětšinou moc od kritiků neslyšíme.

Celý příspěvek

Hledání českého horizontu (4. díl)

13555513670 (2)Naše doba je dobou povolání – vše z něho vychází, jak naše trápení, tak naše potěšení. Jako by nebylo nic mezi prací a časem po ní, jenž se stal spotřebou cizí práce – aby zase jiní mohli mít povolání. Jsme povoláni pracovat a povoláni k spotřebě. Čím rychleji se tento koloběh „tvoření a spotřeby“ točí, tím lépe se žije; čím pomaleji, tím hůře se vede všem. Avšak mimo hodnoty „dvojího povolání“ – horlivého podnikání a pilné zábavy –, existuje třetí druh povolání. Jde o smysluplné jednání, či “sebe-povolání”. Toto třetí osobní povolání je možné výlučně ve volném čase, oproti času povinnosti dvojího povolání. Není proto prvoplánově užitečné, či dokonce ani v úspěchu nemusí být dobrým podnikem. Není spotřební a instantní zábavou, ale přesto není bezradostné jako ideologie a politika, které si kladou za úkol organizovat čas povinnosti. Jde o jinou radost a zábavu, jiný druh užitku a práce, jde o skutečný a uchráněný volný čas. Následující řádky jsou o povaze této jinakosti, volném čase a třetí složce života, která usnadňuje vyložit pojem vlastenectví, jakožto jednoho z řady čistě smysluplných jednání.

Celý příspěvek

Hledání českého horizontu (3. díl)

podzimní šero2Vlastenectví a filosofie mohou být formami společenských prostředků sdílení poznání a pocitů. Jejich stigmatizace ale zabraňuje plnému rozvinutí jejich potenciálu, což jen dále různé pomluvy utvrzuje. O tom, že vlastenectví se musí vymanit ze sloučení s nacionalismem, bylo již řečeno mnoho a ostatně právě za tímto záměrem píši tento seriál. Filosofie, jejíž přívětivý a nesložitý význam bude tématem tohoto článku, pak snáší představu čehosi neužitečného a nesrozumitelného. Avšak taková představa, jak ukazuje Erazim Kohák, může být nahrazena výkladem filosofování jako prostředku nadstranického (sebe)porozumění a prolomení každodenního obzoru širším horizontem.

Celý příspěvek

Hledání českého horizontu (2. díl)

Kavan61105333Pro cestu, na které putujeme za významem vlastenectví, je charakteristické, že zacházíme s pojmy nedbale k jejich encyklopedickým definicím. Proto i v případě národa půjde o to vystihnout něco zajímavého a hodnotného spíše než přesně daného. Kritériem  je pro nás kolik otázek otevírá, spíše než kolik témat řeší („Konečně“). Takovou úlohu plně splňuje výklad národa Erazimem Kohákem. Jeho záměrem není vyvozovat z definice národa zákony pro stát a normy pro společnost. Jeho zájmem není najít konečnou odpověď, jaká přesně je česká totožnost. To ale v důsledku neznamená nekončící debaty a nejistoty, ale podmiňuje národ osobní smysluplností.

Celý příspěvek

Hledání českého horizontu (1. díl)

obal-1298871845Kohak2_obalZáměrem seriálu, který bude komentovaným výkladem knihy Erazima Koháka „Domov a dálava“, je představit ucelené, dostatečně volné a zároveň jednoduché porozumění vlastenectví. Mým přáním je pokusit se vystihnout motiv za a před knihou, neboť se domnívám, že tento výpisek může být následně použit pro určení obecných vlasteneckých motivů. To konkrétně znamená zaměřit se na Kohákův výklad tří pojmů: národ, filosofie a smysl. Tato srozumitelně vyložená slova bez abstraktní mlhoviny jsou rámcem, jenž je pak autorem v díle samotném vyplněn obrazem kulturní tradice přímých i nepřímých, uvědomělých i neuvědomělých odpovědí na otázku: „Co to znamená být Čech?“

Celý příspěvek

Otázka pro české nacionalisty

František_Kaván_-_The_Air_of_HomeVšímám si jednoho nešvaru, kterému se nevyvarují ani ti nejmírnější z národovců – neobejdou se bez pojmu národ.

Jistě, nemůžeme národovcům tak úplně vyčítat, že užívají hodně pojem národ...

Ale – jako také Čech – jim vyčítám, že mluví pořád o národě a tak málo o Češích. Kdy jste naposledy slyšeli nacionalistu říci něco zajímavého o Češích?

Celý příspěvek

T. G. Masaryk – významný podporovatel sjednocení Evropy

TGM nová EvropaO českém přispění evropské myšlence víme, že se jí věnoval už “husitský” král Jiří z Poděbrad. Avšak málo se ví, že stejně o sjednocenou Evropu usiloval například Jan Ámos Komenský. Nicméně z hlediska historie evropské integrace je zřejmě nejzajímavější přínos T. G. Masaryka.

Stereotypní představa o Masarykovi říká, že náš první prezident usiloval o vznik českého národního státu, a proto chtěl zničit Rakousko-Uhersko. Masaryk ale nebyl nacionalista, sám striktně rozlišoval mezi vlastenectvím a nacionalismem a zcela stručně říkal “nejsem nacionalistou”. Dlouho se nestavěl ani proti Rakousku, jak vysvětluje legionářům ve své knize Nová Evropa. K boji proti habsburské monarchii ho donutilo její ideové podřízení Německu a filosofii, která pravila, že Čechům je potřeba rozbíjet lebky. Svým způsobem Masaryk bojoval proti ideologickému podhoubí, ze kterého se za několik desetiletí vyvinul Hitlerův nacionální socialismus.

Po vzniku samostatného Československa nebyl Masaryk s uspořádáním Evropy spokojen. Stál o vznik většího svazku států, počátkem třicátých let dokonce v rozhovoru s rakouským velvyslancem prohlásil, že by nejen pro střední Evropu bylo nejlepší, kdyby se opět obnovilo Rakousko jako federace. Prezident upínal své naděje k Malé dohodě i k myšlenkám Podunajské konfederace. S řeckými politiky zvažoval vytvoření pásu národů od Finska po Egejské moře. Nejzajímavější je ale jeho podpora ideje sjednocení celé Evropy.

Celý příspěvek