Autor: M. Ledwoń

Autor je studentem učitelství anglického jazyka a základů společenských věd a liberálně smýšlejícím, avšak své postoje časem měnícím člověkem. Je amatérským hudebníkem, zajímá se o postmodernu, internetové memy a fenomény.

Čtyři důsledky technických obrazů

V tomto článku se budeme zabývat teoriemi Viléma Flussera (1920-91), židovského postmoderního filozofa českého původu. Flusser je znám především jako teoretik médií a jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou spisy Za filosofii fotografie (1983) a Do universa technických obrazů (1985), ve kterých se zabývá vlivem mediální abstrakce na každodenní život člověka. Nejprve si ale ukážeme, co to vlastně mediální abstrakce je.

Celý příspěvek

O kvalitě a “kvalitě”

S tím, jak plyne čas, mění se pomalu obsah našeho jazyka. Máme-li vzít v úvahu strukturalistický pohled Ferdinanda de Saussure, dochází ke změnám jak z hlediska označujícího (mění se podoba samotných slov), tak označovaného (dochází k posunům významu). My bychom mohli přidat i rovinu uživatele jazyka – o významu některých slov dnes rozhodují jiní lidé než dříve. V tomto kratším článku se zaměříme nad proměnami vnímání a užívání pojmu “kvalita”.

Celý příspěvek

J.R.R. Tolkien versus postmoderní diskurz

Kdo by neznal Johna Ronalda Reuela Tolkiena? Jméno tohoto pozoruhodného lingvisty, mytologa a především spisovatele se na počátku 21. století začalo v souvislosti s filmovou verzí Pána prstenů znovu skloňovat ve všech pádech. Bezpočtu diváků se nově otevřely brány do zřejmě nejpropracovanějšího legendária, jaké kdy bylo převedeno do písemné podoby. V tomto článku se zamyslíme nad tím, jakou optikou lze Tolkienova díla vnímat v postmoderní době. Neodpustíme si ani krátkou charakteristiku jeho děl.

Celý příspěvek

Filmové umění Stanleyho Kubricka, část 2

Tři roky po premiéře 2001: Vesmírné odyseji vyrukoval Kubrick s adaptací knihy Anthonyho Burgesse s názvem Mechanický pomeranč. Jedná se opět o sci-fi, avšak zcela jiného charakteru. Futuristické prvky hrají naprosto okrajovou roli, film se odehrává v nespecifikované blízké budoucnosti v Londýně. Ústředním tématem filmu je násilí – ať už jeho konkrétní formy nebo idea násilí obecně. Obsahuje řadu surových scén, kvůli kterým se potýkal s cenzurou a v některých částech světa došlo k jeho stažení z distribuce.

Celý příspěvek

Trnky-brnky aneb Vzestup a pád nejznámějšího humoristického časopisu

Humoristický magazín Trnky-brnky začal být vydáván v roce 1989. Od té doby, stejně jako celá naše společnost, prošel řadou proměn. Změnila se redakce, vazba, materiál a především obsah. O tom, jak se časopis formoval v důsledku společenských změn v posledních dvaceti letech, pojednává tento kratší příspěvek. Celý příspěvek

Filmové umění Stanleyho Kubricka, část 1

Stanley KubrickJednou z nejvíce fascinujících osobností světa filmu je bezpochyby americký režisér, snílek a vizionář Stanley Kubrick. V této sérii článků se budeme zabývat zejména jeho tvorbou v letech 1968 – 1999, ohraničenou dvěma mezníky: sci-fi 2001: Vesmírná odysea (právě tomuto filmu bude věnována samostatná část) a psychologickým snímkem Eyes Wide Shut, kterým původem newyorský génius ukončil svou filmovou a životní pouť. Článek se opírá především o Kubrickův životopis na stránkách Česko-Slovenské filmové databáze, dále o komentáře diváků k jednotlivým snímkům a v neposlední řadě o analýzy Roba Agera. Považuji za vhodné upozornit, že není možné vyhnout se vyzrazování zápletky filmů, která je zmiňována souběžně s výkladem symbolů a alegorií. Celý příspěvek

Metafyzické příčiny vesmíru

Smyslem tohoto článku není podat filozofickou koncepci, která by se formou odborné studie snažila aplikovat tradiční aristotelskou metafyziku na příčiny univerza. Jedná se spíše o zjednodušený pokus konfrontovat jednoho z nejsystematičtějších antických filozofů s otázkami, které provázejí lidstvo od jeho úsvitu. Článek je formou vhodný a čitelný i pro “nefilozofy”, kteří se okrajově zajímají o kosmologii.

Celý příspěvek