Autor: J. Bureš

Jsem postgraduálním studentem sociologie na FSV UK. Prostřednictvím časopisu se zabývám možnými výklady vlastenectví a osobně mu rozumím jako prostému dobrovolnictví, jehož předmětem zájmu jsou svátky, zapomenuté osobní příběhy, výklady dějin jako smysluplného příběhu a pozitivní tématizace budoucnosti České republiky. V rámci spolku Vlastenci.cz pomáhám s popularizací myšlení T. G. Masaryka: https://facebook.com/zivy.masaryk

Uprchlíci v krizi, nebo uprchlická krize?

Od počátku “migrační krize” mi nebylo jasné, proč se tato krize týká nás v České republice a nikoliv především uprchlíků samotných – dle mého názoru šlo především o součet mnoha životních krizí docela konkrétních migrantů. Tedy, nejde o uprchlickou krizi, ale krizi uprchlíků.

Tato drobná změna v chápání migrace by měla závažné důsledky v hodnocení současné situace.

Celý příspěvek

Vlastenecká výzva proti dehumanizaci

10593035_1467318576862261_4645580534472224927_nJaký má člověk vztah k lidem a lidství, takový má i k národu.

A dějiny nám ukazují působení této zásady: Mnozí lidé rozpoutali pro zisk moci nenávist ke skupině a menšině, jen aby získali převahu vůči politickým konkurentům a podstatné části vlastního národa.

Za slovy o vnější hrozbě národa slyšíme vždy vnitropolitický souboj, při němž je “národ” rukojmím. A jak to někdy bývá – láska ke svým únoscům bývá bezmezná.

Přehlížíme očividné: Nenávist k vzdáleným lidem nejdříve působí na nejbližší okolí. Proto každému vlastenci, který si váží blízkého, není lhostejné, jak se k dalekému přistupuje. Celý příspěvek

Dvě nové pozice evropského idealismu

Abychom se k evropskému idealismu vůbec dostali, musíme nejdříve smést ze stolu dvě pohádkové říše snadno představitelné na Starém kontinentu: Jednotnou unii a Suverenitu národních států. Pouze něco “mezi tím” bude náplní budoucího vývoje evropské společnosti. Proto pouze vůči této skutečnosti bychom měli naši “evropskou politiku” rozvíjet. A není pochyb o tom, že bude stranická. Stejně jako není něco jako “národní zájem”, tak není “evropský zájem” – skutečné jsou pouze zájmy. SliderDK

O demokratické politice mluvíme jako o možnosti tuto trvalou mnohost zájmů simulovat na veřejném místě, pod dohledem všech. Zde tento jednotný veřejný prostor chápeme jako specifický nadnárodní prostor. Avšak přiznáváme, že pouze rozmanitost a nikoliv jednota v evropské politice se dovede přizpůsobit proměnlivým zájmům a skutečnostem. Proto naše nová otázka zní: Jaké napětí tato evropská politika může obsahovat? Jaké jsou nové pozice a opozice uvnitř evropského idealismu?

Celý příspěvek

Jeden za všechny – všichni za jednoho!

2087217652_af9d44731d_oSvětové metropole, státní instituce, vrcholní představitelé a statisíce lidí na sociálních sítích vyjádřili soucit s teroristickým útokem v Pařiži – a to prostřednictvím francouzské vlajky. Domnívám se, že tento projev solidarity, a bezpochyby pěkné gesto, vychází z mylného předpokladu, že jde o jiný stát, jiný národ, který byl zasažen útokem na bezbranné a nevinné.

Celý příspěvek

Definice národa

T. G. MasarykOdkaz Tomáše Garrigua Masaryka je východiskem pro uvažování o české totožnosti. Svým kritickým přístupem, kdy stál proti představám o národě založených na lži a pověrách, ale i jeho vzletným idealismem a vírou ve smysl české státnosti ve světě – tedy síly po našem odpovídat na světové otázky a nebojácnost se podílet na jejich řešení, nás bude vždy inspirovat k tomu nejlepšímu. Jeho koncepce „českého humanismu“ je i proto nadále platné téma, které může vzkvétat právě v dnešní demokratické současnosti. A zároveň v těchto úryvcích poznáváme, jak  zajímavě a určitě je možné mluvit o národě.

Celý příspěvek

Komentář ke studentské výstavě „Pravda vítězí“

K porozumění heslu „Pravda vítězí“ na standartě českého prezidenta nám pomáhá těchto pět jeho „článků“:

  • „Hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti.“ Jan Hus
  • „Bojovat pro pravdu znamená pro pravdu pracovat, pracovat duchem, pracovat pravdou.“ Tomáš Garrigue Masaryk
  • „Pravda vítězí. Ale dá to fušku.“ Jan Masaryk
  • „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“ Václav Havel
  • Poctivost a důvěra musí zvítězit nad podvodem a nepřátelstvím – i když to dá fušku.“ Jan Sokol

Nyní, když díky těmto slovům již heslu lépe rozumíme a chápeme, z jaké tradice vychází, můžeme se zajímat také o to, jak si jej vykládají přímo ty nejmladší generace. Tedy, jaké vyjádření a významy oni dávají tomuto heslu? Na gymnáziu v Trutnově proběhla studentská výstava, která je jedinečnou příležitostí  se na takové – veskrze živé – výklady podívat.

Celý příspěvek

Definice vlastenectví

V roce 1921 vyšla v nakladatelství Gustava Dubského tenká brožura s názvem Masarykova slova, kterou editoval se svolením T. G. Masaryka F. O. Barton. Z této knihy jsem vybral soubor citátů, které vykreslují vizi českého národa a vlastenectví. Těžko je můžeme považovat – a právě autor výroků by byl především proti tomu – za dogma a neoblomné názory, neboť to by nakonec vedlo k jejich umrtvení a vyprázdnění. Mým přáním je pouze dokázat hloubku, s jakou můžeme o národu uvažovat, a v kontrastu se souborem citací našeho prvního prezidenta snad jasně vyplyne, v čem často chybujeme, uvažujeme-li o vlastenectví a národě.

Celý příspěvek

Každý čtvrtý kouří. Každý druhý má nadváhu. Co s tím?

“Podle prognózy má mít za 15 let nadváhu 64 procent českých žen a 79 procent mužů.” (Zdroj)

“V České republice loni podle Eurobarometru kouřilo 25 procent lidí, o čtyři procenta méně než o dva roky dříve.” (Zdroj)

Každý čtvrtý kouří. Každý druhý má nadváhu.

Co s tím? Ale abychom neomezovali zbytečně osobní svobody, nebo nemuseli moralizovat, tedy bez zakazování a kázání? A zároveň abychom neupadli do flegmatického postoje – “Vždyť je to každého soukromá věc”?

Celý příspěvek

Máme obnovit povinnou vojnu?

Srovnání současných mezinárodních událostí s rokem 1914 se ukázala jako převážně mylná. Zvláště proto, že přesvědčení, že „válku tehdy taky nikdo taky nečekal“, bylo nepřesné. Mnozí totiž zapomněli na nadšení pro konflikt, který strhl celou tehdejší Evropu, zvláště proto, že nacionalismus byl na svém vrcholu a snadným nástrojem absolutistických panovníků (zde je srovnání k Rusku přijatelné). Vedle toho sama „válka“, jako nástroj řešení diplomatických a územních sporů, nebyla něčím naprosto nemyslitelným, k tomu industriální rozmach a nové zbrojní technologie vyzývaly k jejich použití. Ano, nikdo netušil povahu a délku války, ale že k ní dojde, to nebylo překvapivé vzhledem k názorům a postojům tehdejší populace, natož pak z počátku něco masově odmítaného a děsivého. V tom spočívá tragédie První světové války.Conscription_map_of_the_world.svg

Stejně jako není zase tolik překvapivé, že ke konfliktu s Ruskem nedochází.  Není prostě přijatelné věštit budoucnost pojmem „Světové války“, která byla založena stejně jen na komické úvaze, „že je také rok čtrnáct“ a vůbec představě, že každý další konflikt musí být „světová válka“. Uprostřed těchto diskuzí se ale objevila zajímavá otázka obnovy povinného základního vojenského výcviku. Inspiraci jsme začali nacházet u našich sousedů, třeba v Polsku zareagovali na Ruskou krizi velmi aktivně (zde) a debata o povinné vojně začala i u nás (zde). Máme ale chtít a žádat povinnou vojnu? Domnívám se, že ne. Zároveň uznávám, že nesmíme být pasivní. A naše tradice a dějiny nám velí usilovat o rozvoj něčeho jiného.

Celý příspěvek

Jak správně používat vlajku? (Úvahy o vlajce, díl druhý)

Látková česká vlaječka za oknoRozlišuji dva správné způsoby používání vlajky. Na jedné straně jsou objektivní pravidla jako způsoby zavěšení, správná orientace barev, správné složení vlajky atd. Tato pravidla si můžete připomenout na našich stránkách (zde). Na druhé straně jde o zvyky a okolnosti, v nichž vlajku používáme a vidíme, přičemž ty jsou posouditelné „jako správné“ převážně subjektivně. Přeji si ale poukázat na to, že napříč této volnosti  může být přínosné se zamyslet, jaké jsou „správné“ okolnosti pro naši vlajku, nebo-li pokusit se ze své subjektivní pozice shrnout ty nejlepší nebo jednoduše pěkné nebo smysluplné případy, jež by mohly být návodem a vzorem, ačkoliv nikdy nebudou pravidlem. Na každém pak je, ať posoudí a srovná své preference s těmito příklady, které jsem zde vybral a okomentoval.

Celý příspěvek