K čemu je nám dnes pojem národ? Jaký předmět vlastně popisuje? Jak vysvětluje současnou světovou společnost? K jakému jednání vede a navádí?
V zatím neurčitém počtu článků se pokusím na tyto otázky odpovědět. Netuším, jak budou tématicky vymezené. Rozhodl jsem začít bez osnovy, ale každý díl by měl být nejvýše o jedné, či dvou myšlenkách.
První úkol, který volá po řešení, je ale jasný: 1. Co jsem již o nacionalismu napsal?, 2. Co znamená kryptické „versus národ“?
Celý příspěvek
Rád bych oslovil všechny, kteří bojují proti Evropské unii a zeptal se jich: Chcete vystoupit z unie, protože členství je pro nás nevýhodné, nebo protože unie je špatná pro celou Evropu?
Možná budete mít tendenci odpovědět, že mezi tím není rozdíl – domnívám se však, že rozdíl je to zásadní, má-li vůbec dojít k transformaci negativních postojů vůči EU v nějaký pozitivní projekt, nějakou státotvornou událost.
Myslím, že často právě ti nejhorlivější bojovníci proti EU si zvykli proti ní jen mluvit, okázale a za potlesku davů za jejich odvahu (tj. odvahu říkat, co říkají všichni). Avšak pokud se ukáže, jak by měli jednat, jejich činy by musely být razantně jiné. A především – ukáže se snadno, že úkol je tak veliký, že právě jejich programy by musely být zcela odlišné.
Od počátku „migrační krize“ mi nebylo jasné, proč se tato krize týká nás v České republice a nikoliv především uprchlíků samotných – dle mého názoru šlo především o součet mnoha životních krizí docela konkrétních migrantů. Tedy, nejde o uprchlickou krizi, ale krizi uprchlíků.
Tato drobná změna v chápání migrace by měla závažné důsledky v hodnocení současné situace.
Odkaz Tomáše Garrigua Masaryka je východiskem pro uvažování o české totožnosti. Svým kritickým přístupem, kdy stál proti představám o národě založených na lži a pověrách, ale i jeho vzletným idealismem a vírou ve smysl české státnosti ve světě – tedy síly po našem odpovídat na světové otázky a nebojácnost se podílet na jejich řešení, nás bude vždy inspirovat k tomu nejlepšímu. Jeho koncepce „českého humanismu“ je i proto nadále platné téma, které může vzkvétat právě v dnešní demokratické současnosti. A zároveň v těchto úryvcích poznáváme, jak zajímavě a určitě je možné mluvit o národě.
K porozumění heslu „Pravda vítězí“ na standartě českého prezidenta nám pomáhá těchto pět jeho „článků“:
Nyní, když díky těmto slovům již heslu lépe rozumíme a chápeme, z jaké tradice vychází, můžeme se zajímat také o to, jak si jej vykládají přímo ty nejmladší generace. Tedy, jaké vyjádření a významy oni dávají tomuto heslu? Na gymnáziu v Trutnově proběhla studentská výstava, která je jedinečnou příležitostí se na takové – veskrze živé – výklady podívat.
A protože se chceme skutečně zamyslet – zvažme vždy jeho slova až v celku. Pokud mluví Masaryk o morálce, nerovnosti a demokratických vůdcích, mluví o tom přeci zcela jinak, než jak je dnes zvykem, než jak by se jiným líbilo. Vědět, jak jinak to Masaryk myslí, že naznačuje hlubší souvislosti a neříká jen soustavu pěkných slov, to teprve znamená mu rozumět.
Před časem proběhla médii zpráva, že pákistánský výrobce odmítl vyrobit míč pro české ragbisty, protože v ocasu českého lva na logu rugbyové unie viděl nápis alláh (bůh) v arabštině, což považoval za nedůstojné. My jsme oslovili zástupce České rugbyové unie, aby situaci osvětlil. Unie totiž problém vyřešila šalamounsky – zkrátka nechala vyrobit míče bez lva, tak jak to dovoluje manuál pro užívání loga.
„Jsme poměrně značně tlačeni časem, jelikož míče z pochopitelných důvodů potřebujeme už na začátku sezóny, a proto jsme nechtěli diskuzi dále rozviřovat a navíc jsme umístění loga přímo na míč nepovažovali za natolik podstatné,“ napsal nám generální sekretář České rugbyové unie Pavel Myšák. Unie spolupracuje s firmou Adidas, která své produkty nechává šít právě v Pákistánu, a rychle měnit dohodnuté podmínky by bylo složité.
Vlčí mák byla a je jedna z prvních rostlin, která začíná růst na bitevních polích. Ta bývala v minulosti rozryta kopyty koní, vypálena a jinak zdevastována boji a válkou. Později přibylo dělostřelectvo a různá další technika. Padlí vojáci všech stran se většinou pohřbívali přímo na bojištích a na jejich hrobech vyrůstali vlčí máky. Z toho, pravděpodobně kvůli barvě květů, vznikly lidové pověry, že vlčí máky je vzešlá krev padlých, bez rozdílu toho k jaké straně patřili.
Velmi prostá a jednoduchá definice národa – nemyslíte? Proč se vlastně snažit přesvědčovat Čechy, že jsou „dobrý národ“, když je nakonec možné mít prakticky pouze dobrý vztah ke konkrétním lidem? A samozřejmě, že to nikdy nebude snadné, protože kulturní a demokratický národ se nikdy nebude sestávat z lidí se stejnými názory a přesvědčeními.
Za posledních 25 let jsme my Češi urazili velký kus cesty. Od totalitního loutkového režimu jsme si vyzvonili svobodu a demokracii, vstoupili do evropských struktur a vydali se cestou viditelného, leč ne zcela stabilního, ekonomického růstu. I když se leccos nepovedlo, už jen podle vzpomínek nebo ne tak starých fotografií vidíme, jak se naše zem proměnila.
Zmizela stará, rezavá auta, šedivé paneláky získaly barvu i kvalitnější okna. Děravé chodníky nahradila zámková dlažba, v městech mizí ruiny a rostou nové moderní domy. MHD i v té nejzapadlejší vísce už leckdy nabízí komfortní svezení nejnovějšími vozy. Rekonstrukce a modernizace se týká většiny obcí a měst u nás, byť vždy záleží na šikovnosti a férovém jednání zastupitelů, nebo jejich obratnosti v získávání evropských dotací.
