Nekupujme české výrobky!

Česnek. Je kvalitní ten český? Zdroj: http://www.sxc.hu/…které nejsou dobré.

 

Dovolil jsem si takovou typickou novinářskou zkratku do titulku. Není totiž nepravdivá (o nekupování českých výrobků článek částečně bude), zároveň upoutá, navnadí, vyvolá emoce, možná naštve. Pár z čtenářů to donutí článek si přečíst, pár jen cosi zanadávat do diskuse, někteří si cosi pomyslí o mně nebo tomto požehnaném časopisu a zmizí kamsi do dálav internetu.

Celý příspěvek

Vlastenectví a kosmopolitismus

V květnovém čísle časopisu Česká mysl z roku 1908 připomíná Dr. František Čáda tehdy stoleté výročí narozenin zajímavé osobnosti naší historie – Františka Matouše Klácela (* 7.4. 1808 -† 17.3. 1882). Myslím, že i dnes je zajímavý a nadčasový jeho pohled na vlastenectví v širším kontextu. Zabývá se tím, zdali se vylučuje kosmopolitismus (jeho český termín zněl “vesměrnost”) a vlastenectví. Klácel ve svých úvahách dochází k závěru, že člověku je potřeba obojího, že se tyto zdánlivě protichůdné věci vzájemně podporují a navzájem se potřebují. Článek jsme zde zařadili zejména z důvodu dnešního vztahu nejen ke světu, ale velmi exponovanému vztahu k Evropě. Ze strany některých nacionalistů zní, že češství je neslučitelné s evropanstvím, které je údajně falešné a naopak ze strany nekritických proevropanů zaznívá, že vlastenectví a v našem případě češství je nemoderní a téměř škodlivý přežitek hodný jen fašizujících maloměšťáků. Témeř dvě stě let stará Klácelova úvaha dokládá, že i tehdy existovali lidé, kteří smýšleli jinak než jen v černobílých mantinelech.

Celý příspěvek

Kam se poděla láska k vlasti aneb spekulace polovičního sirotka

Je to úplně jednoduché, tak jako byla první slepice, a ne vejce, tak byl první muž a až potom láska k vlasti. Vysvětlím na jednoduchém příkladu se zvířátky. Samička je plná lásky a stará se o rodinu, aby měla mláďata co jíst a bylo jim teplo. Občas peskuje samečka, že ulovil málo potravy nebo se jí nezastal před jiným predátorem. Sameček loví ve SVÉM území, které si sám vybojoval, sám si tam přivedl samičku, postavil si s ní hnízdo a založil rodinu. Jeho území, jeho potrava, jeho samička. Pokud by mu někdo vkročil do území, bude se bránit a za samičku s mláďaty by pravděpodobně obětoval i svůj život.

Celý příspěvek

Národ je imaginární společenství

Možná vás napadá otázka, jak je národ zkoumán sociálními vědami. Na první pohled se výzkum od našich běžných úvah odlišuje v tom, že odchází od definice národa dle „kultury, jazyka, teritoria“, k problému představování si národnosti, čili národ jako forma myšlení a představa, spíše označení pro specifické populace lidí. Jako příklad představuji koncept imaginárního společností Benedicta Andersona.

Celý příspěvek

Vlastenectví je vlastní rozmanitost

Nikdy nám nesmí jít o o snahu dělit lidi na vlastence, ne-vlastence, či dokonce vlastizrádce. Víme totiž, že je nespočet vlastenectví, neboť je i nespočet jazyků – a to i v rámci jednoho gramaticky a lexikálně specifického jazyka. Nejsou dvě stejné češtiny, neboť nejsou dva lidé, kteří zažili to samé a mohli mít naprosto identické významy pojmů. Nemohou být dvě stejná vlastenectví a právě to je předpokladem existence vlastenců, kteří mohou sdílet odlišné názory a pestrost projevů. Tím sama vlastenectví odlišnost vyžadují a na jejím základě vznikají.

Celý příspěvek

Klausova medvědí služba vlastenectví

Václav Klaus představil v projevu na Národní svatováclavské pouti všemi znovuobjevený poklad politické argumentace „vlastenectví“ a kladl důraz na hodnoty a tradice. Takové proslovy jsou ve své abstraktní a slovní podobě velmi smysluplné a samozřejmé, ale neboť víme, že skutečnost zbavuje  třpytu všechny nádherné pojmy (Vlast, Tradice, Rodina), musíme je podrobit kritice.  To znamená spojovat abstrakci se zkušeností a domýšlet řetězce důsledků, které vznešené proslovy a ideály mohou mít v praxi. Tato metoda je hlavní ochranou před slogany politických programů (Solidarita, Spravedlnost, Bezpečí, …) a obrana před politikařením. Nyní se pokusím o kritický rozbor vlastenectví Václava Klause.

Celý příspěvek

Čeština v globálně propojeném světě

Internet nenávratně změnil kulturu – a více než v obsahu, tak v základních podmínkách její existence. Došlo k odbourání takřka všech materiálních podmínek pro dosažení kulturních děl. Dříve se člověk musel vydat na cestu, zažíval kulturu na konkrétních místech (divadlo, muzeum, galerie) a cestoval do různých států  a krajin (města, památky, lidová kultura). Dnes je situace z části jednodušší, protože stačí vlastnit vysokorychlostní připojení a to co nazýváme světovou kulturou, je zde dostupné.

Celý příspěvek

Vlastenecké odznáčky a suvenýry

Tomáš Garrigue Masaryk kritizoval fangličkářství. To je takové to okaté vlastenectví. Vlajka na čepici, lev na tričku, státní znak možná i na spoďárech. Také to nemám rád. Obvykle ten, kdo má na sobě nejvíc takových symbolů a nejvíce se vydává za vlastence, se nakonec schová do ulity, jakmile jde do tuhého. Nejčastěji, ale rozhodně to není dogma, upřímného vlastence na první pohled ani nepoznáme. Nemává vlajkou, nemá orlici nebo lva na krku.

Nejsem sběratelem, ale když vidím něco pěkného a “vlasteneckého”, rád po tom sáhnu. Mám už menší sbírku, není toho mnoho. Nemám rád kýč a leccos se mi nelíbí. Povedlo se mi časem nakoupit různé odznáčky vlaječek, lvíčků i trikolor. Nakonec jsem sehnal i kšiltovku s ČS lvem (o ní ale v článku nebude ani slovo) a malé vlaječky, jež se za totality povinně dávaly za okna.

Nuže, podívejme se, co se dá na dnešním volném trhu sehnat…

Celý příspěvek

28. října 2010

Obrázek vydá za 1000 slov, video s hudbou za víc. Památník na Vítkově.

Škoda jen, že tam nebylo tolik diváků. Na takovéto akce by mělo chodit daleko více lidí. Někdo může říct, že by stejnak byli zklamaní, ale právě počet lidí dělá tyto akce lepší. Dost řečí a příjemnou podívanou.

Vlajka

Časopis Eliášova plamene je především místem, které v souladu s myšlenkou EP dává prostor uživatelům zejména proto, aby prezentovali své vlastní nápady a napomáhali tak k prosazení vize aktivně tvořené (české) kultury.

Báseň “Vlajka”, vzdávající hold jednomu z našich státních symbolů, je dílkem P. Kodešové, která na našem vlasteneckém fóru prezentuje svou vlastní básnickou a hudební tvorbu. Nakolik dobře tato krátká báseň vystihuje vznešenost bílo-červeno-modrého praporu vlajícího proti blankytné obloze, posuďte sami:

Celý příspěvek