Jaký má člověk vztah k lidem a lidství, takový má i k národu.
A dějiny nám ukazují působení této zásady: Mnozí lidé rozpoutali pro zisk moci nenávist ke skupině a menšině, jen aby získali převahu vůči politickým konkurentům a podstatné části vlastního národa.
Za slovy o vnější hrozbě národa slyšíme vždy vnitropolitický souboj, při němž je „národ“ rukojmím. A jak to někdy bývá – láska ke svým únoscům bývá bezmezná.
Přehlížíme očividné: Nenávist k vzdáleným lidem nejdříve působí na nejbližší okolí. Proto každému vlastenci, který si váží blízkého, není lhostejné, jak se k dalekému přistupuje. Celý příspěvek