Referendum o rozdělení Československa se konat nemuselo, politici jej zkrátka obešli

Dělení ČeskoslovenskaPoslední dobou se stále více setkáváme s názorem, že Československo (resp. Česká a Slovenská Federativní Republika) zaniklo v roce 1993 protiústavně, protože politici nevypsali referendum, jak to ukládal ústavní zákon 327/1991 Sb. Někteří věc chápou dokonce tak, že Československo nezaniklo a tudíž ani nedošlo ke vzniku samostatného Česka a Slovenska. To je zvláštní ve chvíli, kdy žádné Československo de facto neexistuje a ČR i SR bezproblémově fungují. Stejně bychom mohli popírat samotný vznik Masarykovy republiky nebo naopak neuznávat zánik Rakouska anebo třeba Římské říše.

Pravda je taková, že ČSFR zanikla legálně a referendum nemuselo být vypsáno. Tehdejším politikům se ustanovení o uspořádání referenda totiž podařilo jednoduše obejít.

V ústavním zákonu 327/1991 Sb. v článku 1 odstavci 2. doslova stojí: “O návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky lze rozhodnout jen referendem“. Ústavní zákon zkrátka počítal s tím, že z federace bude chtít vystoupit jedna její složka. Nic na tom nemění chybějící čárka před “nebo”, jelikož stěží mohou z dvoučlenné federace vystoupit dvě její části zároveň. S tím, že by se obě části ČSFR dohodly na rozdělení (resp. zániku) zákon zkrátka nepočítal, čehož tehdejší demokraticky zvolené vlády využily.

Například politolog Petr Just, který se nejen touto problematikou zabývá dlouhodobě, to vysvětloval ve vysílání Českého rozhlasu 6 takto: “Tehdy náš právní řád zakotvoval povinnost referenda pouze v případě, že by jedna z dvou složek federace chtěla jednostranně vystoupit z toho společného svazku. To, pro co se rozhodli naši politici, tak vlastně bylo do jisté míry obejití referenda, protože se rozhodli nikoliv pro jednostranné vystoupení jednoho z těch dvou částí federace, ale pro dobrovolný rozchod, dvoustranný dobrovolný rozchod dvou částí, pro což nebylo podle tehdejší právní úpravy zapotřebí schválení referenda.

I když tedy někteří Čechoslováci (nazvěme tak “čechoslovakisty”, ktedy ty, kteří se snaží o znovuspojení) tvrdí, že Československo nezaniklo, je to nesmysl. K rozpadu ČSFR došlo legálně bez nutnosti vypisovat referendum. Už 22 let tu je Česko, které navazuje jak na tradice Masarykovy republiky, tak i na více než tisíciletou historii českého státu.

Samozřejmě druhá věc je polemika o tom, zda-li přesto nemělo být referendum vypsáno. Já se domnívám, že ano. Referendum je jedním z nejsilnějších a nejpřímějších demokratických nástrojů se kterým se musí zacházet opatrně a užívat jen ve chvílích nejnutnějších. A česko-slovenská krize na počátku devadesátých let jistě takovou chvílí byla a občané měli právo rozhodnout o podobě jejich země, byť by výsledek referenda měl mít třeba pouze poradní funkci (tedy výsledek by politiky k ničemu nutně nezavazoval).

Ale, jak se říká, po bitvě je každý generál. Čeští a slovenští politici byli tehdy v nelehké situaci. Jugoslávie se hroutila a docházelo ke krveprolití a něco podobného nechtěli v našich zemích dopustit. Sami se obávali, že nejednoznačný výsledek referenda (zvláště pak odmítnutí jen v jedné z republik) by věc zkomplikovalo, za problematické totiž považovali už jen formulování otázky referenda. Dnes to může znít směšně, ale tehdy se vedly doslova války o nesmysly typu spojovníku v názvu republiky. A nezapomeňme, že ani kladný výsledek referenda by nemusel zemi spasit. Sovětský svaz podobné referendum před rozpadem nezachránilo. Přesto si myslím, že se to mělo zkusit. Možná by to proběhlo s větší grácií než samotné rozdělení, jak to ukazuje jeden z dokumentů České televize:

Závěrem tedy zopakujme, že rozpad Československa proběhl legálně a nemá smysl se k němu nadále vracet. Přesto mnozí pociťujeme pocit jakési křivdy, že k vypsání referenda nedošlo (a to i přesto, že leckdo v té době neměl právo volit). Existují-li dnes československé iniciativy za znovuspojení Československa, neměly by svou snahu odvíjet od vyfabulovaného “nezákonného rozdělení”, ale měly by se soustředit spíše na reálné problémy případného znovuspojení – jakou by měl společný stát formu, jak by fungovaly instituce, kolik by měl parlamentních komor, jak by to bylo s armádou, úředními jazyky nebo veřejnoprávními médii, jak by česká část přešla k euru apod. Prosté “okopírování” systému ČSFR či nedej bože ČSSR by bylo zásadní chybou.

Vypsání referenda o znovuspojení nyní, myslím si, by nemuselo být od věci, byť by dle mého názoru vedlo jen k potvrzení současné situace – uznání, že existence samostatného Česka a Slovenska vztahům mezi oběma národy prospěla, že ve sjednocené Evropě není takového spojovaní nutno a tudíž, že by veškeré “československé” snahy měly směřovat spíše ke sbližování našich národů, zvláště dnes, kdy mnozí mladí Češi nerozumí slovensky a naopak.

 

 

 

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

3 komentáře u „Referendum o rozdělení Československa se konat nemuselo, politici jej zkrátka obešli

  1. Souhlasím s tímto dobře fundovaným stanoviskem p. Štěpána, že referendum politici obešli z obavy že jeho negativní výsledek u jednoho z obou národů by narazil na odpor a nesouhlas u druhého . Vedl by jen k dramatickým výčitkám a de facto k nebezpečném vnitrostátní krizi.Naopak svět tehdy obdivoval ( a někde nám i záviděli)- v Kanadě a Belgii) jak v poklidu celý rozpad naší federace proběhl. Vyhlášení jakéhosi “dodatečného ” referenda o možnosti znovu opětného spojení obou národních republik považuji za zcela zbytečné. Jen by potvrdilo to, že stávající stav j i ž vyhovuje obyvatelům obou samostatných států. Julian

  2. Vážení správci webu, račte si pořádně přečíst zákon 327/1992 Sb, kde je jasně uvedeno:
    Čl. 1
    (1) V referendu mohou být předloženy občanům České a Slovenské Federativní Republiky k rozhodnutí zásadní otázky formy státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky.

    Myslím, že nadále není co řešit tato věta, zvláště její část hovoří za vše, nebo se snad rozpad ČSFR nebere jako zásadní otázka formy státoprávního uspořádání?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*