Evropa je silná

Reakce na zločin spáchaný třemi islámskými extremisty na redakci časopisu Charlie Hebdo má dvě podoby: Na jedné straně se zdá, že zesilují pozice islamofóbů, těch kteří (se) straší islámem, a “potvrzuje se, co říkají”. Na druhé straně se však opět dokazuje, podobně jako po útocích Breivika, či nedávných zločinech v Kanadě, vlna upřímné solidarity a neochota zpřísnit postoje a dopustit radikalizaci.

Právě tento druhý projev  je důkazem pevnosti, síly přesvědčení a víry v hodnoty, které zastáváme. A to navzdory snahám evropských i muslimských extremistů toužících po otevřeném konfliktu, tedy těch, kteří tyto hodnoty zesměšňují a ponižují jako “falešné či neexistující”. Evropský národ jim zřetelně a opět odmítá vytvořit podmínky k takovému zápasu – nedopustí více strachu a pověr.

Nezapomínejme také na jednoduchou skutečnost: S teroristy a únosci se nevyjednává. Nevyjednávat zde znamená nereagovat na jejich činy strachem a změnou našeho jednání. Jakákoliv unáhlená změna, jako eskalace represí založená na principu kolektivní viny muslimů, by totiž vedla ke snadnějšímu provedení dalšího teroristického činu, k jeho většímu efektu. Proto nabádáme k tomu nereagovat ustrašeně a ze strachu prahnout po násilí proti všem muslimům. Ne protože jsme lhostejní a bezcitní, ne protože jsme zaslepení “humanistickými idejemi”, ale protože s teroristy se nikdy  nevyjednává, aby se tím nepotvrdil efekt jejich činu a dále například neusnadnilo získat podporu mezi muslimy – budou-li ti vylučování ze společnosti.

A zde také neumírají lidé, kteří jsou “evropští nacionalisté”, ale lidé, kteří stojí za Evropou s humorem a vtipem, brání ji z pozice svobody slova a univerzálních idejí a hodnot. A to oni se trefili do citlivého místa, to oni provedli úspěšný útok na islamismus. Oni jsou ti odvážní, kteří bojují s náboženským fanatismem a fundamentalismem – ne sebe-deklarovaní národní hrdinové, kteří opakují na sto způsobů, že islám je a “musí z podstaty být” zlo.

Víme také, že obecným problémem je tento fundamentalismus, redukce vidění světa na nějaké naprosto základní názory. Není proto jen náboženský fundamentalismus, ale jde v obecném smyslu o jakýkoliv odpor proti tomu, aby svět byl jiný, aby se změnil potom, co si myslím, že jsem jej již zcela a absolutně poznal. Dnes je právě opět velmi snadné se obklopit zdroji zpráv, které utvrzují pouze mé vidění světa, tzv. “nekorektní” světonázory, které jsou potvrzovány a sedimentovány už naprosto bez kontaktu s realitou. V tomto světě lidé uvěří každé informaci jakkoliv je absurdní, jen když odpovídá fundamentům, tzn. základům jejich světa. Slyšeli jste třeba o tom, že nejčastější jméno novorozeňat ve Velké Británii je Mohamed? A kdyby jste to slyšeli, uvěřili byste tomu? Mnoho lidí tomu věří – napříč tomu, že je to absolutní nesmysl i výmysl. Zpochybní snad takový mýtus “politicky nekorektní” server varující před muslimy v EU?

A tyto vyložené lži, polopravdy se střetávají s fakty a pak jsou teatrálně “potvrzeny” událostí, jaká se stala včera Paříži. Jiný pohled na islám musí být, po tolik vstřebaných informacích a každodenním životě ve zprávách o jejich zločinech a plánech, jako názor člověka z jiné planety. Odtud také pramení nenávist mezi Čechy a jejich odcizování se navzájem podle toho jakým světem (konspirací a tzv. politicky nekorektních názorů) se nechávají obklopovat. Toto odcizování je závažný problém, protože demokratické fórum nemůže být jako trh, kde soutěží vyprodukované monology, ale musí být místem otevřeného dialogu a diskuze, která se teprve objektivitu snaží najít. Pokud se po internetu bavíme s lidmi a nic nového se v těchto debatách nedozvídáme, pak nejde o dialog a svoboda slova je nám k ničemu.

Vedle těchto příčin za islamofóbií musíme také znát jednoduché sociální a ekonomické příčiny za radikalizací muslimské mládeže. Rozumné zhodnocení a efektivní prevence musí a bude stát nemalé prostředky – pokud chceme zabránit dalším podobným událostem, musíme tyto prostředky vynaložit. Taková je cena za svobodnou a otevřenou společnost. Nikdo nikdy neřekl, že naše hodnoty jsou levné a snadné. A nejde o to “dávat peníze jen cizincům”, protože stejné kořeny jako náboženský fundamentalismus má jakýkoliv evropský radikální nacionalismus – nevzdělanost, ekonomické nejistoty a život na periferii, minimální sociální a ekonomická mobilita. To jsou problémy, která dnes postihuje celý Západ a přistěhovalectví je jen vedlejším, ale souvisejícím, problémem. Tohle změnit něco stojí a především proto, že to je nutné realizovat v demokratickém zřízení – postupně a pomalu. Avšak nás Čechů se dotýká především první problém a to jak téma je špatně promýšleno a jak zbytečně zasévá nenávist mezi Čechy.

Ke konfliktu dochází a není skutečně dobré vidět svět bez napětí a rizik. Avšak není to konflikt mezi Evropou a islámem, ale mezi věděním a ignoranstvím, mezi pravdou a lží, mezi soucitem a nenávistí. A právě tento útok ukázal, jak vypadají tyto dvě strany zápasu – kdo je skutečně obětí, kdo skutečně brání Evropu a až poznáme životní osudy útočníků, poznáme z jakého prostředí jejich zloba a fanatismus skutečně pramení. A pro efektivní řešení je nutné znát tyto konkrétní okolnosti, nikoliv zůstat u absurdních generalizací, která blokují adekvátní politická řešení.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

Příspěvek byl publikován v rubrice Evropská unie a jeho autorem je J. Bureš. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: J. Bureš

Jsem postgraduálním studentem sociologie na FSV UK. Prostřednictvím časopisu se zabývám možnými výklady vlastenectví a osobně mu rozumím jako prostému dobrovolnictví, jehož předmětem zájmu jsou svátky, zapomenuté osobní příběhy, výklady dějin jako smysluplného příběhu a pozitivní tématizace budoucnosti České republiky. V rámci spolku Vlastenci.cz pomáhám s popularizací myšlení T. G. Masaryka: https://facebook.com/zivy.masaryk

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.