Velmi prostá a jednoduchá definice národa – nemyslíte? Proč se vlastně snažit přesvědčovat Čechy, že jsou „dobrý národ“, když je nakonec možné mít prakticky pouze dobrý vztah ke konkrétním lidem? A samozřejmě, že to nikdy nebude snadné, protože kulturní a demokratický národ se nikdy nebude sestávat z lidí se stejnými názory a přesvědčeními.

Dokonce se nabízí otázka, zda není národ skutečnější, čím slušněji spolu dovedou  vycházet lidé – napříč odlišným hodnotám, příjmům, zájmům, postojům, atd.? A nemusí jít přímo o heroickou obětavost a připravenost k mučednictví, protože přeci i pro v celku silný národ postačí součet všech mírných a slušných vztahů mezi velmi odlišnými lidmi.

A nemusím nikoho o tomto názoru pouze přesvědčovat – vyzkoušejte si to na internetu sami. Zkuste si, jaké to je, když v diskuzi budete k někomu upřímní, ale zároveň slušní a ochotní mu porozumět – sami pozorujte, jak jiná je to zkušenost, když se bez předsudků a nenávisti dva lidé pobaví o svých rozdílných názorech. A pak se na diskuzi podívejte, jak to vypadá rozdílně, když se spolu Češi slušně baví a že to vypadá hned jinak, než když se pouze hádají „internetové obludy“. Nenalhávejme si, že být vstřícný k oponentovi v diskuzi je snadné, ale to přeci není nic hodnotného.

Teprve když se jako Češi přestaneme vzájemně nenávidět, tak přestaneme mít pocit, že jsme špatný národ a nebudeme mít potřebu tu naši mezi-českou nenávist schovávat pod plakáty o „báječném národě“, nebo si vymýšlet vnější nepřátele. Ti jsou samozřejmě užiteční, protože nás v diskuzi neotravují a nekazí nám naše představy o nich. Jen si představme, jaké by to bylo nepříjemné zjištění, kdyby diskuze a hádky s těmito rozmanitými „cizinci a nepřáteli“ byly stejně nenávistné a vyhrocené jako všechny ostatní diskuze mezi Čechy…