Čer(ve)ná (Kar)kulka

ČERNÁ KULKA

Krásné to počasí, letní den.

vezmu si kraťasy, půjdu ven.

Narazím čapku, sbalím klíče

a vína kapku, hodně chtíče.

Přeji si siláka, babča už není,

nevinnou vyláká ven mezi zrní.

Do háje anebo do řiti,

kondom maje, nic nechytí.

Duše  hlásná, ukrutné  chutě,

siláku krásná, za roh já zvu tě.

Plk nečekal, vykonal práci,

ani nehekal, zpívali ptáci.

Já  mlčela , v očích vlhké slzy,

kulku jsem viděla až příliš brzy.

Chladný kov u spánku bodá,

ještě lov, konec, života škoda.

Kulka se vzteká, do masa ryje,

silák se leká , radši ji zbije.

Modré květy na těle vadnou,

pozbyla tedy postavu ladnou.

Holky blbnou stále více,

myslivci hubnou, škoda plíce.

Střílejí po lese vlky a plky,

nic to nenese, pozor na krky.

Upomínka zvoní, konce čas,

našli ji v chvojí, zlomený vaz .


Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

1 komentář u „Čer(ve)ná (Kar)kulka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..