Eroze slov, eroze hodnot

Rád bych se na chvíli, když dovolíte, věnoval třem poměrně frekventovaným slovům, jež zní – demokracie, tolerance a humanita. Zkuste se schválně na moment zamyslet, co ve Vás tato slova vyvolávají a v jaké souvislosti si je nejčastěji vybavíte a v neposlední řadě, jaké emocionální zabarvení ve Vás vyvolávají. A také se zkuste zamyslet nad tím, zda-li se tato slova již nezačínají zařazovat do kategorie, kdy existuje jednak jejich oficiální vyznění a pak také jejich “lidová“, soukromá (des)interpretace. V případě, že existují významné rozdíly mezi těmito oficiálními a neoficiálními významy je proces eroze významů těchto slov již v pokročilém stádiu.

Zřejmě se příliš nezmýlím, když řeknu, že dnes nejčastěji slyšíme či čteme zmíněná slova v příspěvcích našich politikých představitelů a zástupců nejrůznějších hnutí a sdružení a pak také v článcích novin a časopisů. Bohužel, velmi často pouze jako nutnou výplň frází a více či méně módních politických modliteb a zaklínadel. A tak se ona slova neustále omílají, avšak jejich skutečný obsah zůstavá potlačen kdesi velmi daleko vzadu. Navíc právě z důvodu naší politické a často též novinářské (ne)kultury a “popularity“ našich představitelů začínají znít tato slova v uších mnoha občanů ne zrovna nejlepším tónem.

Tohoto efektu si samozřejmě povšimli též zástupci některých radikálnějších až extrémistických směrů a hnutí a začali této situace hojně využívat. A tak se v jejich prohlášeních můžeme zhusta setkávat s termíny jako “lžihumanismus“, “pseudohumanismus“, “rádobydemokracie“ a podobně. Ne, že by situace v naší zemi nevyžadovala seriózní kritiky, právě naopak. Ovšem zde jsou namísto těch, jež “privatizují“, “vyvlastňují“ a dehonestují tyto slova, pranýřovány přímo hodnoty, jež tyto slova ve skutečnosti vyjadřují. Demokracie nejen jako forma vlády, ale též a hlavně jako způsob života k němuž neoddělitelně patří tolerance, jakožto vzájemné respektování cizího přesvědčení, cizích názorů a humanita – mravní ideál založený na vzájemné úctě člověka k člověku.

Snaha vymýtit a zesměšnit tyto hodnoty je bohužel nejlepší cestou k přípravě společnosti na přijetí autoritářského či totalitního smýšlení. Chtěl bych proto apelovat na všechny, kteří se občas také cítí znechuceni těmito výrazy, jež často slyší i z úst mnohdy naprosto nedůvěryhodných lidí, aby nezapomínali jejich pravého významu a snažili se je očistit a svým způsobem života je naplňovat. Neboť demokracie, tolerance a humanita se musí žít a prožívat, nikoli sloužit coby moralizující kázání a bič na společnost.

Nezapomínejme, že případné celospolečenské znemožnění těchto slov by s sebou přineslo i odsouzení jejich pravého obsahu a tím nakročení k oficiální nedemokracii, netoleranci a nehumanitě. Nenechme proto prosím takto jednoduše nahlodávat a likvidovat hodnoty, jež představují to nejlepší z myšlenkového dědictví první Československé Republiky, a jež přísluší našim generacím dále rozvíjet, a nikoli je ponechat opět na pospas vždy hladovým příznivcům jakékoli “jediné pravdy“.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.