Dám vám otázku, víte kdo byl generál Eliáš? Ty, kteří neví nechám ještě chvilku napnuté. Ostatní mi dají jistě za pravdu, když napíši, že na tak velkou osobnost se o generálu Eliášovi mluví příliš málo. Nebyl přeci jen figurkou z dlouhé řady zajímavých českých osobností, byl jedním z našich nejlepších vojáků a později také politiků. Pokud jej neznáte, řeknete si, že takových bylo dost. Jenže Eliáš může hrdě stanout vedle našich největších osobností vůbec. Byl asi nejvíce zkoušenou osobností historie a opravdu jen pár lidí za celá staletí se tomuto velkému muži vyrovná. V časech okupace se vydal na cestu jisté smrti. Věděl, že bude popraven a zřejmě i mučen. Věděl také, že buď ho zabijí Němci a nebo později Češi. V druhé ale ani nedoufal, zřejmě na to ani nemyslel.

Generál Alois Eliáš byl prvním předsedou vlády protektorátu Čechy a Morava. A rozhodně nebyl kolaborant a nejspíš byste stěží v odboji hledali tak odvážného člověka, jako byl on…

Kniha Generál šel na smrt: Životní příběh Aloise Eliáše (Tomášek, Dušan & Kvaček, Robert; Nakladatelství Epocha 2008, 120 stran) popisuje nejen život tohoto zapomenutého velikána, ale i činy a útrapy české „autonomní“ vlády.

Jak se vlastně rodí člověk, který se obětuje za celý národ, zničí svou reputaci předstíranou spoluprácí s okupanty a přitom balancuje na tenké hranici mezi životem a smrtí?
Kladný vztah k rodné zemi v něm vypěstovala matka – vlastenka. Nevyhnuly se mu útrapy první světové války, kde nakonec stanul jako voják v Československých legiích. U armády už zůstal, což bylo dobře – byl jedním z nejlepších vojáků československé armády a brzy byl členem generálního štábu. Tím ohrozil pozici Ludvíka Krejčího, což vedlo k tomu, že za okupace raději kolaboroval, než aby se spřáhnul s Eliášem.

Když nastupoval do úřadu prvního muže protektorátu, nedělal to ze zištných důvodů, naopak se odhodlal obětoval. Nechtěl, aby se na tento post dostal, jeho slovy, někdo „z Gajdů a Rysů-Rozsévačů“ (měl na mysli české fašisty). Věděl, že deklarovaná autonomie české protektorátní vlády je jen zástěrka a že veškerou moc mají němečtí okupanti. Přesto se chtěl snažit co nejvíce uchránit český národ před utrpením a sílící germanizací.
Povedlo se mu v protektorátní vládě najít cenné spojence včetně prezidenta EmilaHáchy. (i o něm se často neví, že svůj post přijal z podobných pohnutí jako Eliáš a spolupracoval s odbojem a E. Benešem). I když povětšinou nechají Němci Čechům právo rozhodovat jen o věcech jako je odstřel zvěře, podaří se vládě leccos vybojovat. Například ponechání oficiálních názvů německých orgánů v češtině (boj o náš jazyk byl ukrutný).
Odboj nezůstává stranou a politici v čele s Eliášem jej pomáhají financovat a z části i organizovat. Samozřejmě, že Gestapo a především po české krvi lačný K. H. Frank se snažili tomuto zabránit a docházelo k tvrdým výslechů některých členů vlády. Ale na Eliáše, kterého Frank nesnášel už z dřívějška, nemůže nejdříve dosáhnout, stejně jako na prezidenta Háchu. Důkazy proti Eliášovi se však hromadí a blíží se den zatčení. Nebýt relativně mírného protektora Konstantina von Neuratha, Eliáš by skončil v cele záhy po jmenování.

Generál šel na smrt, Životní příběh Aloise Eliáše

Generál Alois Eliáš je zatčen po odvolání protektora Neuratha a umírá na popravišti 19. června 1942, nedlouho po atentátu na R. Heydricha.
Zanechá po sobě řadu motáků a vzkazů, především své manželce.
V roce 2006 jsou ostatky jeho a ženy převezeny a slavnostně pohřbeny na pražském Národním památníku na Vítkově.

Kniha Generál šel na smrt je sice tenká, ale nabitá opravdu zajímavými a leckdy dech beroucími skutečnostmi z období okupace. Nesleduje jen život Aloise Eliáše, ale pojímá toto téma zeširoka a čtenáře uvádí do fungování české politiky v protektorátu a jejího propojení s odbojem. Nezapomíná na korespondenci s Benešovou exilovou vládou ani reakce obyvatelstva na činnost vlády. Jiní jí věřili, další považovali za kolaborantskou.

Knihu bych doporučil všem, které zajímá práce odboje za německé nacistické okupace a těm, kteří chtějí blíže poznat tak velkého muže jakým byl Alois Eliáš. Neměl by upadnout v zapomnění, podobných osobností v naší historii spočítáme na prstech jedné ruky. Dnes nám taková čestná a oddaná osobnost jistě chybí