Jak mi jedna scéna zkazí celý film aneb Za utrpením do kina

Film, scénář, herecký výkon, to  všechno je jistě pořád a pořád hnáno dopředu, aby uspokojilo dnešního diváka. Ve filmu se zvyšuje napětí, ale hlavně živost a opravdovost scén. Na mnoho je už divák zvyklí, krev cáká každý večer na všech programech a nahotu se sexem naleznete od rána do rána a je jedno, kam to přepnete. Netvrdím, že vidět v televizi nahého člověka je špatné, škodlivé nebo vulgární, to ne. Na druhou stranu nepovažuju množství nahoty a sexu za známku kvality snímku a často zde končí kvalita seriálů, kde scénárista už neví, co by s těmi pár postavami vymyslel, a tak je postupně všechny svlékne a nechá je zasouložit metodou každý s každým.

Tak jsme si to nastavili a téměř nikomu to nepřijde zvláštní. Co ale víc než zvláštní přijde mně, je scéna, kdy brutálně znásilní dívku nebo ženu (podle mě nejde někoho znásilnit nebrutálně) a naservírují vám to se vším všudy. Píšu o tom, protože jsem to nenašla jen v jednom filmu. V prvním filmu to možná mělo výchovný podtext, protože mladá dívka si v noci stopla auto se dvěma muži a jeden ji přiopil a pak znásilnil – řekněme, že snímek sloužit jako výchovný a pro mladé lidi je potřeba vše ukázat, aby se báli. Ve druhém filmu bychom takový podtext hledali těžko. Muž přichází se zbraní do baru, chytá ženu za vlasy, odtáhne ji do auta a  odveze ji pryč, kde ji prodá na zvrhlé hrátky jiným mužům. Bohužel zde nevidím jediný důvod, proč bych tuto scénu měla vidět. Stejně se nikdo nemůže vžít do situace že ho znásilnili, to si nedokáže představit člověk, který to nezažil.

Tak proč nutí filmaři diváka sledovat i toto téma? Když se střílí, taky je nejprve jeden záběr na střelce svírající malý či velký kalibr, pak nadejde výstřel, kdy se obraz zrychlí, plátno zčerná a pak už leží oběť s kaluží krve kdekoliv vedle sebe. Ale když se znásilňuje, musí to být vidět, stejně jako jsou vidět scény s normální souloží. Žena musí křičet, brečet, být maximálně zoufalá, a kdyby toho divák neměl dost, tak ženě ještě fyzicky ublíží nebo ji doslova spíše zmrzačí. Do diváka se musí dostat napětí, zoufalství, lítost a možná i bolest, aby mohl ještě více prožít další část filmu, kde se samotná oběť pomstí nebo ji pomstí jiný hrdina z plátna.

Přijde mi to zvrhlé a nechutné. Po této scéně film vypínám. Včera jsem ale byla v kině a jelikož bych musela otravovat celou řadu lidí, aby se zvedli kvůli holce, co nesnese trochu násilí, seděla jsem a trochu jsem sklopila oči. Film nebyl špatný ale stejně myslím jen na tu hrůznou scénu, kde zohavují a kazí ženě život.

Jak ještě více prožít utrpení druhé osoby? Ze scén mě napadá ještě mučení zvířátek a dětí, no a pak už nás budou muset mučit zaměstnanci kina, abychom si mohli prožít utrpení na vlastní kůži. Trochu naivně si říkám, že bych se nechtěla dožít toho, že při každém zapnutí televize na mě začne zoufale křičet žena, kterou právě někdo znásilňuje.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..