Limitless – kým chceme být?

Každá kultura je obecným souhrnem toho, co je žádané a co není. Tak, jak se mění ideologické rámce a soubory mýtů, které patří neodmyslitelně ke každému člověku, tak se mění ideály toho, čím bychom chtěli být. Takové ideály můžeme považovat za atraktory přitahující pozornost, ať už při budování našich soukromých životů, či tvoření kulturních artefaktů. To, jak je dnešek nastaven, se pokusím odkrýt z  ukázky k filmu Limitless.

Samotná zápletka filmu obsahuje magii léku – pilulky, která je transformací zaječí nory vedoucí do jiného světa. (vzpomeňme na, dnes již ikonické, užití pilulek v Matrixu). V případě tohoto filmu se hlavnímu hrdinovi zvýšila po užití tabletky výkonnost mozku z „běžných 20 %“ na  100 % (to je samozřejmě založeno na pověře – viz zde).

To jsou počáteční podmínky. Připusťme je a hrajme dle pravidel, které nastavili tvůrci filmu. Ale nejdříve zkusme odhadnout, co lze po  zvýšení mozkové výkonnosti dělat. Určitě se zvýší schopnost analyzovat a zapamatovat si. Takže vše rychleji a více. Co s tím? Zřejmě se začneme učit. Poté může přijít čas tvořivosti všeho –  uměleckých děl, nových matematických teorií, spojování vědních disciplín – prostě uspokojování moci na to vše přijít a vše pochopit. A tak máme příběh o superchytrém chlápkovi, který je furt sám, protože všichni ostatní jsou moc pomalí, a s dětinskou zvědavostí se učí nové věci, zkoumá, bádá a tvoří. No dohromady nic moc zajímavého. Ve filmu se samozřejmě nic z toho nestane . A právě v tom, jak se filmové pojetí liší od této nudné verze spočívá její zajímavost. Nejde totiž o mozek, jde o to, že hlavní hrdina získává schopnost dosáhnout čehokoliv. A autoři filmu se řídí především poptávkou, respektive průměrným požadavkem s největším možným společným jmenovatelem, tak aby byl film zajímavý pro co nejvíce lidí. Výsledné dílo tak nabízí výkladní skříň hodnot a  ideálů “naší” kultury.

Před přeměnou je hrdina představen jako intelektuál, který o samotě přemýšlí o své nové knize. Avšak po získání  “plné” mozkové kapacity už je však z něj bohém, který vyhledává společnost, a to buďto pro naplňování sociálně konstruovaných cílů, nebo pro uspokojení těch čistě biologických. Supermozek zdá se přináší více sociální konformity a větší schopnost splňovat pudové potřeby. Respektive to si tvůrci filmu představovali, když si řekli, kým bych asi chtěl dnešní člověk být, kdyby dostal schopnost dosáhnout čehokoliv.

To jsou dva silné atraktory – dokázat to, co většina lidí označuje za přijatelné, a zároveň být „samec“ schopný uspokojovat své potřeby. Zde z gendrové perspektivy můžeme najít jasný ideál muže – jsi-li úspěšný, máš moc, oblek, auto a ženy.

Další kulturní ideál už není vůbec zajímavý, neboť jde o peníze. Hrdina obdařený géniem se pouští do obchodování na burze a vydělává. Finanční trhy jsou představeny čtenářům traileru jako změť grafů a čísel, kterým nemají šanci porozumět. Z ekonomiky se stává záhadná příroda, neměnná a věčná, jejímž zákonům se musíme podřídit, neboť nepochází od člověka. Superschopnosti hrdiny spočívají v tom, že ji dokáže pochopit a ovládat.

To vše eskaluje do konfliktu, který je spíše nutností filmového žánru a jeho přítomnost nám nic zajímavého neřekne (to již bude záležet na filmu samotném, zda přijde klišé “zlé vědy”, která stvořila pilulku, bez níž je stejně člověku lépe). Každopádně bylo zajímavé, jaké podmínky musely být splněny, aby se mohlo odvíjet spektakulární a pro obecenstvo potencionálně zajímavé akční dobrodružství.

Tak jsem se pokusil načrtnout několik mýtů (v tomto článku jako neutrální(!) pojem ve smyslu ustálených sociálních vzorců a názorů o světě). – mýtus peněz, mýtus léku, gendrové mýty, mýtus ekonomiky, mýtus inteligence. Je ironií, že k vystihnutí těchto limitům – hranicí našich životů a názorů o světě – posloužila ukázka k filmu, který se nazývá Limitless, tedy „Bez limitů“.

Závěr

Na závěr bych chtěl podotknout, že film jsem vidět nemohl, tedy jedná se pouze o analýzu úryvku. Ale to samo o sobě stačí, neboť filmový trailer není jen odkazem, ale dílem samotným – uzavřeným a stvořeným pro konkrétní účel. Tedy sděluje nám nějakou zprávu, nějaké poselství a to jsem se pokusil „rozluštit“.

Musím zdůraznit, že nejde o negativní kritiku výše popsaných mýtů, ale pouze snaha o jejich nalezení a identifikaci. Jednalo se tedy o jakousi primitivní sémiotickou analýzu, které bychom však měli být všichni schopni, abychom pochopili, jaké mýty a ustálené společenské představy hrají roli v našem životě, respektive zda naše niterně psychické problémy nespočívají v potřebě tyto požadavky plnit. To nemusí vést k absolutnímu odporu vůči nim, ale k většímu sebe-vědomí jako vědomí o sobě. Snad to je jedinou zaručenou pilulkou vedoucí  k vlastnímu rozvoji a posunutí limitů.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

Příspěvek byl publikován v rubrice Naše doba se štítky ideologie, Kultura, mýtus, poznání a jeho autorem je J. Bureš. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: J. Bureš

Jsem postgraduálním studentem sociologie na FSV UK. Prostřednictvím časopisu se zabývám možnými výklady vlastenectví a osobně mu rozumím jako prostému dobrovolnictví, jehož předmětem zájmu jsou svátky, zapomenuté osobní příběhy, výklady dějin jako smysluplného příběhu a pozitivní tématizace budoucnosti České republiky. V rámci spolku Vlastenci.cz pomáhám s popularizací myšlení T. G. Masaryka: https://facebook.com/zivy.masaryk

1 komentář u „Limitless – kým chceme být?

  1. Dekuji za tip se silnymy atraktory, urcity vhled do veci do kterych mi vlastne nic neni jsem jiz ziskal 🙂 a takovy film jsem jiz dlouho ocekaval.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.