Milovat není pomilovat.

Jelikož mám skromně přátel (ale zlatíčka), vím, co od nich mohu čekat, a tak se spoléhám, že mě nepřekvapí. A dá se říci, že jsem člověk velice omylný a nepoučitelný, a tak se stává, že mě někdo z mých blízkých přátel opět „dostane“. Právě takové překvápko mě dohnalo k zamyšlení a k sepsání této skromné miniúvahy.

Vyprávěla jsem kamarádce, jak jsem s kamarádem hledala svoji ztracenou náušnici. Hned ji napadlo: „Proč sis sundávala náušnice u kamaráda, když máš kluka?“ Vůbec ji nenapadlo, že kdybych si je sundala, asi bych je nehledala, a že tedy nejspíš náušnice upadla sama bez mého přičinění. Její výraz dopověděl vše nevyřčené. Hned ji probíhalo hlavou zda nejsem holka, co s klidnou duší podvádí svého chlapa.

Naše společnost je nastavena na ultrablbou vlnu, která nabádá abychom měli mezi druhým pohlavím pouze jednoho/ jednu vyvolenou a s tím/s tou nejlépe chodili (kdybyste tvrdili, že jste jen kamarádi, nikdo by vám nevěřil). Umíte si představit kolik by o vás nadrbali sousedé kdy vědomi toho, že máte přítelkyni, by vás potkali například v kině s jinou dívkou? A vůbec by ale o nic nemuselo jít. Tak jste šli prostě s kámoškou na film žánru, který vaše milá zrovna nemusí no. Ale proč jste ji pak ještě pozval na večeři byste nevysvětlil ani těm, co je jim vše jedno. Nikdo by vám nevěřil, ani kdybyste měli nad hlavou svatozář.

A to si naše společnost věčně stěžuje jak je všude málo lásky. Že je propagováno násilí, nenávist nebo holý sex – city postrádající. A není právě přátelství dvou lidí láska? A myslíte, že jeden člověk nemůže dát silného citu třeba dvěma nebo třem lidem? To je jako kdyby matka milovala nadevše vždy jen jedno dítě. Prostě by víc nebylo možné. A nebo mi chcete tvrdit, že otec miluje pouze své syny a dceru ne, protože všechnu lásku musí dát své ženě?

To, že jdu s kamarádem ven a cítím, že ho miluji není to samé jako, že ho pomiluji. Sex a jiné intimnosti bych opravdu nechala jen do partnerského života. Ale copak nemůžu v kamarádovi hledat oporu, důvěru, porozumění? A to samé mu i dávat? Spojení “mám rád” bych využila u jídla, sportu, nebo u vlastnosti člověka – mám ho ráda, protože je vtipný a veselý. Ale miluji člověka, protože si věříme, pomáháme, děláme si radost a nelžeme si. Do tohohle vzorce se rozhodně nevejde každý, ale je tam místa více než jen pro jednoho. Kdybych vysvětlovala, že takhle moc mám ráda/miluji svoji kamarádku, nikomu by to asi divné nepřišlo, vždyť jsme přece holky. Já ale tvrdím, že je to šumák. 🙂

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

3 komentáře u „Milovat není pomilovat.

  1. člověk má být zavázán jedné věci přec ne? Sic když trávíš čas s kamarádem a máš kluka tak prvně musíš vědět jestli mu to nevadí ne? A jestli ano tak ten vztah nevydrží protože nebude vzájemná důvěra já mám 3 nejlepší kamarádky a i přezto že mám holku jí nevadí že občas s nima někam zajdu (přesněji nevím jestli jí to vadí když jsem se ptal tvrdila ne) mě to taky nevadí když jde někam s kamarádem mám v ní důvěru to je její věc jestli mě chce. Jestli ne no tak mě s ním bude podvádět, tak vím že o mě nestojí a pak strácím důvěru v ostatních holkách, tak si občas myslím jestli není lepší být i sám. Já bych holku podvést nedokázal když už jí nechci tak prvně se s ní rozejdu a né tímto spůsobem jí ublížil já bych si to neodpustil že jsem nějaké takhle ublížil.

  2. Klasika, takhle jsem ztratil všechny kamarádky…. jen u pár vyjímek (dvou), kde se znám dobře i s jejich partnery to nějak přežilo… jinak to prostě nešlo, přesně jak píšeš… dokonce mi jednou napsal nasraný partner jedné z těch bývalých kamarádek, co si to dovoluju, že si s ní píšu e-maily….a on jí e-maily prohledával a z jejího e-mailu mi napsal žárlivý dopis… a přitom to byla opravdu jen kámoška… je to směšné tenhle svět…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..