Recenze: Ekonomie dobra a zla

largeKniha Tomáše Sedláčka je voláním žíznivého na poušti, aby byla ekonomie a ekonomika podřízena etický hlediskům. Připomíná tím sto let staré úsilí prvního československého presidenta, aby veškeré snažení bralo ohled na humanitu a také, aby vědecká odvětví brala ohled na vyšší cíle (spor o pojetí českých dějin je dostatečný případ). Ekonomie dobra a zla je kromě výkladu dějin a nejdůležitějších pojmů ekonomického slovníkem i morálním traktátem, který se jasně vymezuje proti „ekonomii hlavního proudu“ z posice člověka, který není jen číslem v ekonomických modelech konjunktury nebo recese.

.

Kniha samotná je rozdělena do dvou částí. V první je podrobeno zkoumání ekonomické myšlení v jednotlivých epochách lidské existence. U eposu o Gilgamešovi si povšiml, že přátelství a láska, která není pouhou reprodukcí, nezvyšují ekonomickou aktivitu a také to, že již zde lze nalézt úvahy o volném trhu. Starý Zákon přináší ideu pokroku a také, že činit dobro se ekonomicky vyplácí (ovšem ekonomicky motivovaný dobrý čin nemůže být dobrým). Ekonomie jako věda podle autora navazuje na hédonismus (maximalisace užitku a zisků). V případě Nového zákona je brán ohled na to, že většina podobenství má ekonomický charakter, u Descarta je ukázáno, že se mu nepodařilo ustavit objektivní vědu, když ekonomové (a nejenom oni) se nedokážou shodnout na odpovědích na základní otázky oboru. Jako prvního ekonoma považuje Sedláček Bernarda Mandevilla, který tvrdí, že chamtivost a nemravný život je základem pokroku a ekonomického prospěchu, první část knihy je ukončena rozpravou o Adamu Smithu, který považoval (na rozdíl od svých následovníků) etiku za součást ekonomie.

V druhé části (Rouhavé myšlenky) se kniha zabývá ekonomickými pojmy a veličinami z pohledu etiky. Zde je podroben kritice dnešní konsumní styl života, kdy čím více „mám“ zvětšuje množinu „potřebuji mít“. S tím souvisí snaha dosahovat co největšího růstu HDP. Autor navrhuje snižovat spotřebu a přebytky schovávat pro horší období krisi, aplikováno v realitě, snižovat veřejný dluh. Příklad pro to bere starozákonní řešení faraonova problému s hubenými a tlustými kravami. Dále ukazuje, že se lidé nechovají vždy racionálně a nesnaží se o největší profit (homo oeconomicus), ale v každém z nás je několik altereg. Dále kritizuje ekonomii jako empirickou vědu, která je zahlcena čísly přesto, že lidské konání nelze přesně spočítat. Závěrem je poukázáno na to, že především doby krisí vnášení do ekonomických problémů etická stanoviska.

Kritiků volného trhu nebo dnešního tržního kapitalismu lze nalézt kam jen se člověk podívá, nikdo však nenabízí možnou alternativu. T. Sedláček řešení pouze naznačuje, nerozebírá do podrobna, jak toho dosáhnout a s jakými problémy by se jeho řešení potýkalo. Jak při snižující spotřebě zachovávat vzdělanost a technologický pokrok, kulturu? Jak přerozdělovat tenčící se subvence? Z čeho zajistit nemohoucí (postižené, nemocné, důchodce)? Otázek po kratší i delší úvaze bude jistě mnohem více.

Jakkoli může tato recense vyznít kriticky, dle mého soudu se jedná o jednu z nejinspirativnějších knih polistopadové éry, s precisními argumenty, navíc čtivě napsanou. U takových knih je možné se radovat, že se stávají bestsellery a jsou překládány do cizích jazyků.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

Příspěvek byl publikován v rubrice Naše doba a jeho autorem je Jan Škvrňák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u „Recenze: Ekonomie dobra a zla

  1. Tak sedláček možná není ekonom, ale taky ekonomie nelze považovat za seriozní vědu, ale spíše snůžku neověřených hypotéz obestavěnou jakousí podivnou a moc nevystihující matematickou konstrukcí.
    Knížka má velký průnik do sociologie, filosofie, etiky atd., je velmi čtivá a pochopil jsem díky ní spoustu společenských vazeb a souvislostí. Rozhodně doporučuji k přečtení.

  2. Pana Sedláčka absolutně nepovažuji za ekonoma. Nedej bože, aby na něm záležila moje životní existence. Je to ryzí P&L…
    Velmi zajímavá byla situace, kdy při jeho jakési přednášce se na čísi návod zeptal do publika – kolik je tam lidí, kteří se živí skutečnou zodpovědnou prací, na níž závisí prosperita firma, nebo jestliže podniká, tak zajištění jeho a jeho rodiny..

    Z celého publika se nezvedla JEDINÁ RUKA.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..