Selský rozum

Pojem „selský rozum“ je každému alespoň průměrně vzdělanému člověku jistě znám. Často jej slýcháme v situacích, kdy se určité postupy řešení problému mohou zdát příliš složité a právě „selský rozum“ je to, co by nám mělo pomoci situaci zvládnout aplikací jednoduchých příkladů, často z jedincovy vlastní zkušenosti.

Sám jsem slovní spojení „selský rozum“ slyšel nesčetněkrát z úst naší učitelky matematiky na střední škole. „Děcka, pojďme na to selsky,“ říkala často ona profesorka. S pomocí názorných příkladů a zapojení osobního rozměru do výuky jsme pak byli schopni daný problém lépe uchopit.

Jaký má tedy „selský rozum“ význam pro současného člověka? Selský rozum je vítanou pomocnou rukou, kdy mozkové kapacity zkrátka nezvládají teorii. Je aplikovatelný nejen v přírodních, ale i společenských vědách. Velmi dobře si pamatuji, jak mi jednoduchý příklad s pivem pomohl pochopit rozdíl mezi filozofickými pojmy „jsoucno“ a „bytí“ – „Jsoucno je tohle pivo a bytí znamená, že to pivo je,“ tvrdila mi kolegyně na jednom ze studentských večírků. Selský rozum tedy funguje jako jakási Occamova břitva, která do jisté míry odbourá z vysvětlování složité a nepotřebné postupy a soustředí se na pomyslné „jádro pudla“.

V postmoderní době, kdy vše podléhá přísnému procesu posuzování a zpochybňování, se ani koncept „selského rozumu“ nevyhne kritice. A přitom je to právě „selskost“ onoho rozumu, která by pro mnohé postmodernisty mohla být inspirativní. Být postmoderní znamená vracet se k tradicím, respektovat, ale přitom nijak nepreferovat lidský rozum jako poznávací aparát, být eklektický a klást důraz na názorovou nebo kulturní pluralitu. Pokud si moderní filozofové (a zejména existencialisté) libovali ve složitých myšlenkových systémech rozebírajících neutěšenou situaci člověka coby prámu v rozbouřené době, pak se postmoderními staneme, pokud proti nim postavíme právě náš selský rozum, často vysmívaný jako cosi nevhodného, neakademického a triviálního. Jedním z fascinujících prvků postmoderny je totiž mísení „nízkého“ s „vysokým“. Pravda, může se nám zdát (a vskutku se tak děje), že krásno a vznešeno se zmasověním degraduje, nicméně těžko můžeme pro ně a pro nás samotné udělat něco lepšího, než že se je nějakým způsobem pokusíme nabídnout lidem, jejichž intelekt nemusí být na takové úrovni jako intelekt odborníků. A právě k tomu může složit náš selský rozum.

Často se stává, že člověk si svých poznatků neváží nebo je považuje za zprostředkovatele osobního prospěchu. Nezřídka mu k tomu dopomáhá selský rozum. Přesto si myslím, že stojí za to pokusit se složitější myšlenky předvádět názorně. I kdyby měl svých poznatků správně využít jen jeden člověk z tisíce – vždy to za to bude stát.

Tato krátká úvaha vznikla jako autorova školní práce.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

2 komentáře u „Selský rozum

  1. Selský rozum je vám prd platný,když na postech sedí debilové a paraziti příkladem
    je má nabídka k posouzení.Znám jedno z možných řešení globálního problému pitná
    voda.OSN EU a prezident Česka nemají zájem. Co mi odpovíte?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.