Střípky z vlasteneckého srazu 2012

Vlastenci.cz u Masarykovy sochy ve Zlíně

Účastníci pátého srazu týmu Vlast.cz (respektive Eliášova plamene, viz manifest): Jožka, Dušan, Ondra, Petr, Marek, Pavel, Michal, Lukáš, Mareček, Jirka, Robin, Jirka, Petr, Jirka

Všechno to začalo vlastně o rok dříve. První myšlenka na organizování srazu lidí z projektu Vlast se v mé hlavě zrodila na srazu ve východních Čechách v létě 2011. Na této akci mě opravdu mile překvapila skvělá atmosféra, program a v neposlední řadě účastníci. Nějaký čas jsem si pohrával s myšlenkou, uspořádat sraz u nás, na jihovýchodní Moravě. Když byla v listopadu dokončena naše nová skautská základna, umožňující přespání přibližně patnácti lidí, bylo rozhodnuto. Co se programu týče, snažil jsem se jej podat jako představení mého krásného rodného kraje.

Velkomoravské hradištěA pak konečně přišla poslední červencová neděle a já netrpělivě očekával příjezd účastníků. Přemýšlel jsem, jestli dřív dorazí skupinka jedoucí ze severní Moravy a Slezska autobusem, nebo pražská část, přesunující se auty. V tom mi zazvonil mobil a já zjistil, že první vlaštovkou je Marek z Prahy, který mi plynulou řečí s východomoravským dialektem vysvětlil, že už 2 týdny pobývá na Moravě. Poté autobusem přijeli „seveřané“ Michal, Pavel a Ondra. Po cestě nás ještě dohonila dvě auta, vyzdobená českými vlaječkami s Petrem, Marečkem, Dušanem a Lukášem. Pro tento den bylo osazenstvo chaty kompletní a tak jsme se ubytovali a začali probírat, co je nového. Při večerní procházce Suchou Lozí jsme se rozhodli sednout na chvilku do místní hospůdky. Zde jsme málem způsobili mezinárodní konflikt, neboť Michal (mylně informován Jožkou) začal rumunsky mluvit na jednoho hosta, ze kterého se však vyklubal Ukrajinec. Naštěstí se nedorozumění vysvětlilo a vše dobře dopadlo. Po zhlédnutí krátkého dokumentu o mikroregionu Východní Slovácko na chatě už byl čas jít spát.

VelehradV pondělí jsme měli naplánovanou exkurzi do České zbrojovky, a. s. v Uherském Brodě. Výrobou nás provedl produktový manažer Jakub Sondel, který také odpovídal na naše všetečné otázky. Některým z nás se pak splnil dětský sen, když jsme si mohli pěkně zblízka prohlédnout novou útočnou pušku CZ 805 Bren. Česká zbrojovka v mých očích potvrdila, že se řadí mezi světovou elitu co se výroby vojenských, loveckých i sportovních zbraní týče. Po obědě jsme vyrazili do Archeoskanzenu Modrá, který leží u stejnojmenné obce poblíž Uherského Hradiště. Po prohlídce zdejší povedené expozice jsme šli ještě navštívit Velehrad, který v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí, aby byl dokonale připraven na rok 2013, kdy oslavíme výročí 1 150 let od příchodu Sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. První oficiální den srazu byl za námi, avšak čekala nás ještě spousta krásných zážitků.

Památník Josefu BublíkoviV úterý jsme se vypravili do Slavičína, kde nás provedl zdejším Městským muzeem PhDr. Ladislav Slámečka. Díky jeho výkladu před námi doslova ožily příběhy letců z velké bitvy, která se odehrála nad zdejším územím v roce 1944 mezi německými stíhači a posádkami amerických bombardérů. Povídali jsme si mimo jiné také o odvážných lidech ze Slavičína a okolí, kteří za druhé světové války utíkali ze své vlasti, aby mohli bojovat za její svobodu. Památku obětí jsme společně uctili na zdejším hřbitově. Poté jsme se vypravili do Luhačovic, kde jsme se procházeli u kolonády a chutnali zdejší léčivé prameny. Tato lázeňská procedura byla příjemná, ale výborným sladkostem v místní cukrárně prostě nešlo odolat. Po cestě zpět do Suché Loze jsme se ještě zastavili v sousední obci Bánov, odkud pocházel Josef Bublík, člen paraskupiny BIOSCOP. Udržovaný památník i nová pamětní deska na základní škole, nesoucí jeho jméno, svědčí o živoucím odkazu tohoto hrdiny.

Pivovar Uherský BrodTřetí den akcí tohoto typu bývá kritický, proto jsme zvolili spíše odpočinkový program. Ještě před návštěvou pivovaru Uherský Brod se k nám připojil Robin, po návštěvě pak Jirka. Samotná prohlídka pivovaru byla zajímavá a jejím zlatým hřebem byla ochutnávka čerstvé 11° ze džbánu. Po obědě jsme navštívili Muzeum Jana Ámose Komenského, kde jsou v současnosti k vidění tři expozice. Těmi jsou Jan Ámos Komenský lidstvu (seznámíte se s životem, díly i navrhovanou výukou Učitele národů), dále Dvě století české kultury s Máchou (aneb Karel Hynek Mácha tak jak ho (ne)znáte), a do třetice jsme si prohlédli Starožitnosti Uherskobrodska. Navečer jsme pak zakusili krásu přírodního koupání ve vodní nádrži Ordějov, z níž jsme se vrátili osvěžení a někteří z nás i lehce pořezaní od ostrých kamenů na dně. Ani to však dobrovolníkům nezabránilo navštívit večerní mši svatou v kostele Sv. Ludmily, po níž následovala prohlídka kostelní věže a zvonů.

Baťův ZlínČtvrteční den patřil Zlínu a fenoménu Baťa. Nejprve jsme se prošli „Červeným městem“, tedy čtvrtí s typickými baťovskými domky a areálem bývalé továrny. Poté jsme navštívili Obuvnické muzeum a díky ochotě zdejších průvodkyň jsme se také svezli kanceláří šéfa – výtahem – a následně se mohli kochat výhledem z Baťova mrakodrapu – budovy 21. Spoustu srandy zajistil také zdejší páter-noster. Odpoledne jsme na lesním hřbitově uctili památku Tomáše Bati a jeho spolupracovníků věnečkem s trikolorou a tichým zamyšlením. Určitě stojí za zmínku také hrob hokejisty Karla Rachůnka, stojící poblíž hrobu Tomáše Bati. Hrob našeho slavného hokejisty byl plný svíček a dalších předmětů od fanoušků. Je dobře, že ani na tyto „novodobé hrdiny“ se nezapomíná a jejich pozitivní příklad může působit i dnes.

Baťovci a Vlastenci.czDostáváme se k překvapení, které jsem si pro účastníky srazu připravil s velkou pomocí Klubu absolventů Baťovy školy práce a Nadace Tomáše Bati. Přišli jsme do vily Tomáše Bati, kde jsme se setkali s absolventy této školy: Ing. Svatoplukem Jabůrkem, Ing. Miroslavem Vinterem a Ing. Zdeňkem Rybkou, CSc. I přes svůj zralý věk si tito baťovci udržují pověstný baťovský elán. Dvouhodinová debata probíhala s mimořádným zájmem obou stran a já osobně jsem z tohoto nevšedního setkání měl a stále mám ohromnou radost.

ZlínNastal pátek a s ním čas pro obdiv přírody Bílých Karpat i umění zdejších lidí. Nejprve jsme absolvovali exkurzi v Moravských sklárnách Květná. Zde jsme se mimo jiné přesvědčili, že foukání skla zdaleka není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát (Marek a Ondra by mohli vyprávět). V místní podnikové prodejně jsme si nakoupili krásné originální výrobky, na které v tuctových supermarketech prostě nenarazíte. Po obědě a pečlivém složení skla do aut jsme vyrazili vstříc nejvyššímu vrcholu Bílých Karpat – Velké Javořině (970 m. n. m.). Stoupání bylo místy náročné a prověřilo nejen naši fyzickou kondici, ale také ševcovskou práci Marečka, který si předchozí večer velmi osobitě opravil své boty na všechno, jen ne do terénu. Kvůli možnosti patentování bohužel nemůžu o Marečkově díle prozradit více… Věřte však, že nádherný výhled z vrcholu Velké Javořiny stojí za tu námahu. Do naší chaty jsme se vraceli unavení, ale šťastní. Zkrátka ideální kombinace pro zdravý spánek. Nebo taky nějaký zajímavý film a pak noční debatu? Kdo ví…

Protože předchozí dny jsme vždy museli vstávat brzo ráno, v sobotu jsme si zaslouženě dopřáli trochu spánku navíc. Dopoledne se k nám připojili Robinovi kamarádi – dva Jirkové a jeden Petr. Dohromady nás již byl plný počet, tedy 14 účastníků. Společně jsme vyrazili na oběd do myslivecké restaurace Hubert ve vedlejší Nivnici. Místní jídlo bylo vynikající, takže se nám oběd trochu protáhl, a odpoledne jsme ještě strávili hodinu s Mgr. Petrem Gazdíkem, poslancem Parlamentu ČR.

Po celý týden nám počasí opravdu přálo, avšak v neděli jsme se probudili při vydatné průtrži mračen. Ta však zanedlouho odezněla a ukázalo se opět sluníčko, snad aby se s námi ještě zde rozloučilo. Po snídani a úklidu tak opouštělo třináct vlastenců Suchou Loz s vděčností, radostí a také přáním někdy v budoucnu se sem znovu vrátit.

Kromě zmiňovaných akcí týdenního programu probíhaly také přednášky (Dušan – výroba materiálu pro kontaktní čočky a polystyrenu, Petr – moravská vlajka, Michal – Rumunsko, Jožka – Slovinsko, Marek – Verdun). Dále se diskutovalo o budoucím směřování projektu Vlast.cz a padlo zde spousta zajímavých námětů i připomínek.

Závěrem bych chtěl říci, že tento sraz ve mně zanechal spoustu krásných vzpomínek na výjimečné okamžiky se skvělými lidmi a bylo mi ctí jej organizovat.

PS: Mé poděkování patří všem, kteří se na srazu podíleli a pomáhali nám. Zde uvádím odkazy alespoň na některé z nich:

http://www.skaut.suchaloz.cz

http://www.czub.cz

http://www.archeoskanzen.cz

http://www.velehrad.cz

http://www.muzeum.mesto-slavicin.cz

http://www.pivovar-uherskybrod.cz

http://www.mjakub.cz

http://www.muzeum.zlin.cz

http://www.batastory.net

http://www.batova-vila.cz

http://www.moravskesklarny.cz

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

2 komentáře u „Střípky z vlasteneckého srazu 2012

Napsat komentář: Michal Kroužek Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.