Název Czech Republic zůstane, Czechia jej nemá nahradit

Czechia tričkoPo 22 letech to vypadá, že naše vlast konečně vystoupí ze skupiny “banánových” republik a bude mít svůj jednoslovný neformální název v angličtině, tak, jako to má valná většina zemí na světě. Prezident, premiér a předsedové obou komor parlamentu se shodli, že nic nebrání tomu, aby se oficiálním neformálním názvem České republiky stalo v anglickém jazyce slovo “Czechia”. V ostatních jazycích jednoslovný název existuje.

Identita a “image” našeho státu je něco, na čem nám vlastencům záleží především. Takže i když někteří míní, že politici řeší “nesmysly”, ustavení jednoslovného názvu našeho státu je jednou z důležitých českých otázek. A přichází se s tím velmi pozdě.

Na internetu gesto našich politiků samozřejmě opět spustilo poprask, odmítání a nadávání. Pojďme se ale na tuto problematiku podívat s kladnou hlavou v několika bodech, které vysvětlí, o co jde:

Celý příspěvek

Brno, Bělobrádek a usmíření se sudetskými Němci

Odsun NěmcůLetos neuplynulo jen 70 let od konce druhé světové války, ale připomínal se i poválečný odsun sudetských Němců z Československa, což ale způsobilo mnohé kontroverze.

Vášnivou diskusi vyvolaly především dvě události – květnová deklarace brněnského magistrátu, která mimo jiné odsoudila poválečný divoký odsun brněnských Němců. Znovu pak diskusi vyvolala víkendová návštěva vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) v Sudetoněmeckém domě v Mnichově, kde položil věnec k pomníku obětí odsunů.

Z hlediska vlastenectví je odsun sudetských Němců velmi palčivou a složitou otázkou a je v podstatě smutné, že toto téma ve 21. století nadále budí tolik vášní. Nelze se však k brněnské deklaraci a premiérově cestě nevyjádřit.

Celý příspěvek

Referendum o rozdělení Československa se konat nemuselo, politici jej zkrátka obešli

Dělení ČeskoslovenskaPoslední dobou se stále více setkáváme s názorem, že Československo (resp. Česká a Slovenská Federativní Republika) zaniklo v roce 1993 protiústavně, protože politici nevypsali referendum, jak to ukládal ústavní zákon 327/1991 Sb. Někteří věc chápou dokonce tak, že Československo nezaniklo a tudíž ani nedošlo ke vzniku samostatného Česka a Slovenska. To je zvláštní ve chvíli, kdy žádné Československo de facto neexistuje a ČR i SR bezproblémově fungují. Stejně bychom mohli popírat samotný vznik Masarykovy republiky nebo naopak neuznávat zánik Rakouska anebo třeba Římské říše.

Pravda je taková, že ČSFR zanikla legálně a referendum nemuselo být vypsáno. Tehdejším politikům se ustanovení o uspořádání referenda totiž podařilo jednoduše obejít.

Celý příspěvek

Potřebujeme novou vlajku? (Úvahy o vlajce, díl první)

Přímá odpověď je prostá – dnes již nepotřebujeme. Možnost, abychom po rozpadu Česko-Slovenské federace dodrželi dohodu a přijali novou státní vlajku, jsme jednoduše propásli. Kdyby po roce 1992 takto uvažovali zvláště ti čeští politici, kteří usilovali o udržení společného státu a povedlo by se jim tuto nepříjemnou změnu prosadit – jako důkaz jejich stanoviska, že ČSR nebyla jen „česká“ a mohla proto setrvat –, tak naše současná vlajka mohla odkazovat na něco nadnárodního, nějakou jasnou ideu, něco co patří do minulosti Slovenska i Česka, mohla být užitečná v současnosti pro společné státní svátky, či pro nějaké budoucí formy spolupráce. Avšak ponecháním vlajky Českou republikou se potvrdil argument pro rozdělení, tedy, že Československo nedovedlo nikdy být státem skutečně středoevropským, že bylo vždy státem pouze českým. Napříč těmto evidentním selháním – selhání stát udržet, selhání jej s úctou opustit – dnes vlajku již měnit z praktických důvodů opravdu nemá smysl. Můžeme přesto na toto vše zapomenout?

Celý příspěvek

Hrozí nám konflikt kvůli vzniku “Velkého Československa”?

Velké Československo? Autor: Fenn-o-ManiC

Snad každý národ si v dobách největšího boomu nacionalismu a národovectví vytvořil ideu svého “velkého státu”. Často to bylo zapříčiněno tím, že v té době byl národ podrobený větší říší, často rozdělený a nejednou neměl ani dlouhou historii vlastní státnosti.

Může to být idea Velkého Řecka z 19. století, které sahalo daleko do dnešního území Turecka. Připomeňme ideu nechvalně proslulého Velkého Srbska, nebo také na druhé straně Velké Albánie. Když do dvojice velké Albánie a Srbska přidáme velké Uhry, nebo dokonce “velké Turecko”, vidíme, že se tyto koncepty dost kriticky střetávají. Ale opusťme “neklidný” Balkán, kde svou velko-variantu nemají snad jen Slovinci (a ty ani do Balkánu nezahrnujeme). I když, i tam existovaly větší územní požadavky.

Celý příspěvek

Výstava: Masarykův život na Hradě

T. G. Masaryk s vlajkou

T. G. Masaryk s vlajkou

Málokdo ví, že T. G. Masaryk si nepřál jako prezident žít na Pražském hradě. Kdo jeho osobnost zná blíže, vlastně se ani nemůže divit. Měl přání skromně žít v malé vilce v Jelením příkopu. Chtěl tak být co neblíže lidu. V té době se to myslelo upřímně, nikoliv pateticky a zprofanovaně.
Nakonec však prezidentská rodina pobývala na Hradě. A právě o jejím životě tam je minulé úterý (2. března) otevřená mimořádná výstava s názvem „T G M na Hradě – všední i sváteční“. Koná se k výročí 160 let od narození prvního československého prezidenta.

Celý příspěvek

J. J. Duffack: Štefánik a Československo

J. J. Duffack: Štefánik a Československo

J. J. Duffack: Štefánik a Československo Je velice nesnadné najít zajímavou knížku o jedné z největších osobností československých dějin – generálu Milanu Rastislavu Štefánikovi. Většina takových knih je psána ve slovenštině, což se stává problémem – slovenská literatura je v České republice těžko k sehnání.
Smutné je, že naopak je situace opačná a českých knih je na Slovensku ke koupi dost. Dalším temným zákoutím knih o M.R. Štefánikovi je časté protičeskoslovenské či protidemokratické smýšlení autorů a tak je seznam objektivních a dobrých knih ještě o něco zúžen.

Celý příspěvek

Incident ve Frýdku-Místku

Čtrnáctého března 1939 v 17:00 překročily německé jednotky hranice Česko-Slovenské republiky a obsadily družstvy zesílené pěchoty a obrněnými vozidly všechny křižovatky Moravské Ostravy. Za hodinu došla na Ministerstvo národní obrany zpráva o zastavení německých jednotek postupujících od Příbora při přestřelce s čs. jednotkou ve Frýdku-Místku…

Celý příspěvek