The first question which comes to one’s mind is “why on earth analyse this film”? The answer is obvious: Even though I do not consider The Room any important piece of art, it is definitely a milestone of bad film-making. And since Tommy Wiseau himself claimed that The Room contains many symbols and hidden meanings, why not uncover some of them?
Film, scénář, herecký výkon, to všechno je jistě pořád a pořád hnáno dopředu, aby uspokojilo dnešního diváka. Ve filmu se zvyšuje napětí, ale hlavně živost a opravdovost scén. Na mnoho je už divák zvyklí, krev cáká každý večer na všech programech a nahotu se sexem naleznete od rána do rána a je jedno, kam to přepnete. Netvrdím, že vidět v televizi nahého člověka je špatné, škodlivé nebo vulgární, to ne. Na druhou stranu nepovažuju množství nahoty a sexu za známku kvality snímku a často zde končí kvalita seriálů, kde scénárista už neví, co by s těmi pár postavami vymyslel, a tak je postupně všechny svlékne a nechá je zasouložit metodou každý s každým.
Jednou z nejvíce fascinujících osobností světa filmu je bezpochyby americký režisér, snílek a vizionář Stanley Kubrick. V této sérii článků se budeme zabývat zejména jeho tvorbou v letech 1968 – 1999, ohraničenou dvěma mezníky: sci-fi 2001: Vesmírná odysea (právě tomuto filmu bude věnována samostatná část) a psychologickým snímkem Eyes Wide Shut, kterým původem newyorský génius ukončil svou filmovou a životní pouť. Článek se opírá především o Kubrickův životopis na stránkách Česko-Slovenské filmové databáze, dále o komentáře diváků k jednotlivým snímkům a v neposlední řadě o analýzy Roba Agera. Považuji za vhodné upozornit, že není možné vyhnout se vyzrazování zápletky filmů, která je zmiňována souběžně s výkladem symbolů a alegorií. Celý příspěvek
