Filozofie je poměrně zvláštní disciplína. Nárokuje si zkoumání všeho a přitom není schopna nic vyřešit. Může pouze nabídnout schéma. Také jí je často vytýkáno, že v ní neexistuje to, čím se mohou pyšnit ostatní vědy – pokrok.
Je pro nás historickou figurou, jménem, které máme připsané u nejdůležitějších okamžiků dějin Československa. Avšak Edvard Beneš je osobnost natolik významná, že si s tímto vystačit prostě nemůžeme. Jeho činy známe, možná je na čase pokusit se vyslechnout, co nám chtěl sdělit. Zde představený výběr citátů má sloužit především k ilustraci, ale po přehodnocení nás v mnohém mohou inspirovat i dnes.
Smyslem tohoto článku není podat filozofickou koncepci, která by se formou odborné studie snažila aplikovat tradiční aristotelskou metafyziku na příčiny univerza. Jedná se spíše o zjednodušený pokus konfrontovat jednoho z nejsystematičtějších antických filozofů s otázkami, které provázejí lidstvo od jeho úsvitu. Článek je formou vhodný a čitelný i pro „nefilozofy“, kteří se okrajově zajímají o kosmologii.
