Úvod do sociálního konstruktivismu II

Ve druhém díle malého seriálu odkrývajícího vlivnou sociologickou teorii se blíže podíváme na okolnosti vzniku řádu ve společnosti. Bude důležité představit, jak jsou tyto řády legitimizovány a jaké okolnosti provází jejich změnu. Pro naši osobní zkušenost nám tento díl odhaluje  ustálené formy myšlení a metody, jak se “stáváme lidmi”. Varuje nás především před omylem odvolávání se jakékoliv přirozenosti a hledání velkých zákonů v chodu lidských dějin. Jsou-li nějaké zákonitosti, pak nespočívají v samotném nahromaděném vědění (dějiny a mýty), ale v tom,  jak člověk tvoří každodenní realitu – poznatelnou a bezpečnou.

Celý příspěvek

Úvod do sociálního konstruktivismu I

Bezesporu k jednomu z největších pokroků společenských věd ve druhé polovině 20. století došlo na poli sociologie vědění. Ta předpokládá, že celá naše skutečnost, o níž nepochybujeme, je výsledkem socializace. Vědění tak není pouze souhrn „čistého poznání“ vydobytého z objektivního světa, ale je utvářeno sociální pozicí člověka. V tomto článku si představíme hlavní body teorie, která není zajímavá pouze z vědeckého hlediska, ale může pomoci každému člověku lépe poznat sama sebe a tedy i společnost, neboť neříká jak věci „skutečně jsou“, ale říká, jak libovolné skutečnosti a pravdy tvoříme.

Celý příspěvek

Holocaust a naše doba

V těchto úvahách si přeji navázat na článek Michala Ledwoně Holocaust jako produkt moderního věku a rozvést téma o další autory, kteří kriticky analyzovali nástup totalitarismu, užití metod masového vraždění a obecně klima společnosti vedoucí ke krajní zkušenosti holocaustu. Bude představeno dílo Zygmunta Baumana, Hannah Arendtové a Tzvetana Todorova. K tomu je nutné předložit základní nárys sociologie modernity, která je nezbytná pro pochopení holocaustu a jeho významu pro naši dobu.

Celý příspěvek

Proč věřím na sociologii

Je potřeba říci, čím je sociologie platná. Nikoliv jen, jak má být platná ideálu poznání o sobě, ale jak je prostě užitečná pro člověka. V takovém příspěvku nepůjde o to bořit mýty o sociologii samotné, ale bořit mýty o vědě, o objektivitě, o faktech a o tom, jakým způsobem slouží obecně poznání k rozvoji společnosti – říci, jak nesmyslné je uvažovat o společnosti jako o stroji, který lze inženýrsky vylepšit. Chci říci, že sociologie není užitečná široké společnosti svými „teoriemi a knihami“, ale svými metodami poznávání společnosti, svým „poznáním o poznání“, které je nutné pro vyvarování se chyb, které každý člověk při pohledu na společnost činí. V tom je její zatajená jedinečnost a ztracené heslo pro komunikaci mezi ní a lidmi mimo ní.

Celý příspěvek

Sociologie plotu, křesla a vlakového kupé

Kouzlo humanitních a společenských věd spočívá mimo jiné v tom, že si mohou předmět svého bádání stanovovat prakticky bez omezení. Některá zkoumání mohou mít i lehce bizarní charakter. Na druhou stranu, proč se nezamyslet nad věcmi, které nás každý den obklopují? A mohou jimi být například ploty, křesla a lávky, které, ač se to na první pohled nezdá, vypovídají mnohé o stavu společnosti.

Celý příspěvek

Sociologická imaginace – C. Wright Mills

Americký sociolog a politický komentátor C. Wright Mills přichází v roce 1959 s konceptem sociologické imaginace. Nachází v ní nejen podstatu sociálních věd, ale především obecný druh uvažovaní přístupný každému člověku, který usiluje o pochopení osobních problémů ve vztahu k celé povaze společnosti. Zde se pokusím v krátkosti  představit úvodní kapitolu Příslib.

Celý příspěvek