Ve druhém díle malého seriálu odkrývajícího vlivnou sociologickou teorii se blíže podíváme na okolnosti vzniku řádu ve společnosti. Bude důležité představit, jak jsou tyto řády legitimizovány a jaké okolnosti provází jejich změnu. Pro naši osobní zkušenost nám tento díl odhaluje ustálené formy myšlení a metody, jak se „stáváme lidmi“. Varuje nás především před omylem odvolávání se jakékoliv přirozenosti a hledání velkých zákonů v chodu lidských dějin. Jsou-li nějaké zákonitosti, pak nespočívají v samotném nahromaděném vědění (dějiny a mýty), ale v tom, jak člověk tvoří každodenní realitu – poznatelnou a bezpečnou.
V těchto úvahách si přeji navázat na článek Michala Ledwoně 
Kouzlo humanitních a společenských věd spočívá mimo jiné v tom, že si mohou předmět svého bádání stanovovat prakticky bez omezení. Některá zkoumání mohou mít i lehce bizarní charakter. Na druhou stranu, proč se nezamyslet nad věcmi, které nás každý den obklopují? A mohou jimi být například ploty, křesla a lávky, které, ač se to na první pohled nezdá, vypovídají mnohé o stavu společnosti.
Americký sociolog a politický komentátor C. Wright Mills přichází v roce 1959 s konceptem sociologické imaginace. Nachází v ní nejen podstatu sociálních věd, ale především obecný druh uvažovaní přístupný každému člověku, který usiluje o pochopení osobních problémů ve vztahu k celé povaze společnosti. Zde se pokusím v krátkosti představit úvodní kapitolu Příslib.