T. G. Masaryk – významný podporovatel sjednocení Evropy

TGM nová EvropaO českém přispění evropské myšlence víme, že se jí věnoval už “husitský” král Jiří z Poděbrad. Avšak málo se ví, že stejně o sjednocenou Evropu usiloval například Jan Ámos Komenský. Nicméně z hlediska historie evropské integrace je zřejmě nejzajímavější přínos T. G. Masaryka.

Stereotypní představa o Masarykovi říká, že náš první prezident usiloval o vznik českého národního státu, a proto chtěl zničit Rakousko-Uhersko. Masaryk ale nebyl nacionalista, sám striktně rozlišoval mezi vlastenectvím a nacionalismem a zcela stručně říkal “nejsem nacionalistou”. Dlouho se nestavěl ani proti Rakousku, jak vysvětluje legionářům ve své knize Nová Evropa. K boji proti habsburské monarchii ho donutilo její ideové podřízení Německu a filosofii, která pravila, že Čechům je potřeba rozbíjet lebky. Svým způsobem Masaryk bojoval proti ideologickému podhoubí, ze kterého se za několik desetiletí vyvinul Hitlerův nacionální socialismus.

Po vzniku samostatného Československa nebyl Masaryk s uspořádáním Evropy spokojen. Stál o vznik většího svazku států, počátkem třicátých let dokonce v rozhovoru s rakouským velvyslancem prohlásil, že by nejen pro střední Evropu bylo nejlepší, kdyby se opět obnovilo Rakousko jako federace. Prezident upínal své naděje k Malé dohodě i k myšlenkám Podunajské konfederace. S řeckými politiky zvažoval vytvoření pásu národů od Finska po Egejské moře. Nejzajímavější je ale jeho podpora ideje sjednocení celé Evropy.

Celý příspěvek

Název Czech Republic zůstane, Czechia jej nemá nahradit

Czechia tričkoPo 22 letech to vypadá, že naše vlast konečně vystoupí ze skupiny “banánových” republik a bude mít svůj jednoslovný neformální název v angličtině, tak, jako to má valná většina zemí na světě. Prezident, premiér a předsedové obou komor parlamentu se shodli, že nic nebrání tomu, aby se oficiálním neformálním názvem České republiky stalo v anglickém jazyce slovo “Czechia”. V ostatních jazycích jednoslovný název existuje.

Identita a “image” našeho státu je něco, na čem nám vlastencům záleží především. Takže i když někteří míní, že politici řeší “nesmysly”, ustavení jednoslovného názvu našeho státu je jednou z důležitých českých otázek. A přichází se s tím velmi pozdě.

Na internetu gesto našich politiků samozřejmě opět spustilo poprask, odmítání a nadávání. Pojďme se ale na tuto problematiku podívat s kladnou hlavou v několika bodech, které vysvětlí, o co jde:

Celý příspěvek

Definice vlastenectví

V roce 1921 vyšla v nakladatelství Gustava Dubského tenká brožura s názvem Masarykova slova, kterou editoval se svolením T. G. Masaryka F. O. Barton. Z této knihy jsem vybral soubor citátů, které vykreslují vizi českého národa a vlastenectví. Těžko je můžeme považovat – a právě autor výroků by byl především proti tomu – za dogma a neoblomné názory, neboť to by nakonec vedlo k jejich umrtvení a vyprázdnění. Mým přáním je pouze dokázat hloubku, s jakou můžeme o národu uvažovat, a v kontrastu se souborem citací našeho prvního prezidenta snad jasně vyplyne, v čem často chybujeme, uvažujeme-li o vlastenectví a národě.

Celý příspěvek

Jaký je pravý význam „humanitárního bombardování“?

„Humanitární bombardování“ je typický český polistopadový monolog – jde o výmysl, který udržují na živu jedni, protože slouží proti druhým (tzv. pravdoláskařům, havlistům, pseudointelektuálům). A drží ho při životě, protože jsou přesvědčeni, že ho tito „druzí“ vymysleli. Ale protože tomu tak není, Václav Havel nikdy toto sousloví nevyslovil a sám se proti němu vymezil, tak není nikdo, kdo by jej zastával – dialog nakonec neexistuje, protože „humanitární bombardování“ nikdo hájit nebude. Není to téma k debatě, neoznačuje se jím problém, nejde o někým navrhovaný princip. Příznačně pro polistopadové české myšlení je monologicky zesměšňován „rádobyhumanismus“, zatímco skutečný problém bombardování (preventivní války, intervence, asymetrické války) zůstává nezmíněn. A dokonce bez ohledu na to jaký máme názor na Havla, či intervenci Severoatlantické aliance v Jugoslávii, pak musíme proti monologům bojovat, tzn. problematizovat tyto pohodlné názory s pomocí správných otázek. To je jeden z kroků, jak se osvobodit z našeho omezeného polistopadového vědomí.

Celý příspěvek

Česko potřebuje vlastence, jinak pokrok nemá smysl

Brněnský AZ TowerZa posledních 25 let jsme my Češi urazili velký kus cesty. Od totalitního loutkového režimu jsme si vyzvonili svobodu a demokracii, vstoupili do evropských struktur a vydali se cestou viditelného, leč ne zcela stabilního, ekonomického růstu. I když se leccos nepovedlo, už jen podle vzpomínek nebo ne tak starých fotografií vidíme, jak se naše zem proměnila.

Zmizela stará, rezavá auta, šedivé paneláky získaly barvu i kvalitnější okna. Děravé chodníky nahradila zámková dlažba, v městech mizí ruiny a rostou nové moderní domy. MHD i v té nejzapadlejší vísce už leckdy nabízí komfortní svezení nejnovějšími vozy. Rekonstrukce a modernizace se týká většiny obcí a měst u nás, byť vždy záleží na šikovnosti a férovém jednání zastupitelů, nebo jejich obratnosti v získávání evropských dotací.

Celý příspěvek

Výstava: Masarykův život na Hradě

T. G. Masaryk s vlajkou

T. G. Masaryk s vlajkou

Málokdo ví, že T. G. Masaryk si nepřál jako prezident žít na Pražském hradě. Kdo jeho osobnost zná blíže, vlastně se ani nemůže divit. Měl přání skromně žít v malé vilce v Jelením příkopu. Chtěl tak být co neblíže lidu. V té době se to myslelo upřímně, nikoliv pateticky a zprofanovaně.
Nakonec však prezidentská rodina pobývala na Hradě. A právě o jejím životě tam je minulé úterý (2. března) otevřená mimořádná výstava s názvem „T G M na Hradě – všední i sváteční“. Koná se k výročí 160 let od narození prvního československého prezidenta.

Celý příspěvek

Proč se vzdáváme Masaryka?

 

T. G. Masaryk

T. G. Masaryk

Vždy jsem měl tak nějak pocit, že mají-li Češi vzor opravdu dobré osobnosti naší historie, na níž se všichni shodnou, tak je to první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Jak jsem ale postupem času zjišťoval, už tomu tak dávno není.

Masaryk byl znakem vlastenectví, víry ve svobodu a demokracii a vzorem čestného, pravdomluvného člověka.
Bohužel dnes je i on prázdným pojmem a nikdo o něm už neví mnoho.

Celý příspěvek