Hledání českého horizontu (1. díl)

obal-1298871845Kohak2_obalZáměrem seriálu, který bude komentovaným výkladem knihy Erazima Koháka „Domov a dálava“, je představit ucelené, dostatečně volné a zároveň jednoduché porozumění vlastenectví. Mým přáním je pokusit se vystihnout motiv za a před knihou, neboť se domnívám, že tento výpisek může být následně použit pro určení obecných vlasteneckých motivů. To konkrétně znamená zaměřit se na Kohákův výklad tří pojmů: národ, filosofie a smysl. Tato srozumitelně vyložená slova bez abstraktní mlhoviny jsou rámcem, jenž je pak autorem v díle samotném vyplněn obrazem kulturní tradice přímých i nepřímých, uvědomělých i neuvědomělých odpovědí na otázku: „Co to znamená být Čech?“

Celý příspěvek

Každého vlastenectví je jiné, proto musíme dbát na jeho rozmanitost

vítkov photoNemluvme o vlastenectví v jednotném čísle, ale raději o množství vlastenectví.

Vidíme zcela jistě, že „vlastenectví“ nikdy nestojí samo o sobě. Je vždy pouze vlastenectví někoho – vlastenectví Františka Palackého, vlastenectví Antonína Dvořáka, vlastenectví Tomáše Garrigua Masaryka, vlastenectví …

Naším zájmem může být poznávat své vlastenectví a inspirovat se jinými. To je důvod naučit se klást otázku: „Jaké je to tvé vlastenectví?“ – A to znamená i naučit se poslouchat. Někdo bude schopen odpovědět zajímavě; někdo bude mlčet a dá najevo, že jde o soukromou záležitost; někdo přizná, že jej inspirují různé projevy vlastenectví v české minulosti, ale sám se z úcty neodváží o „svém vlastenectví“ mluvit.

Celý příspěvek

Název Czech Republic zůstane, Czechia jej nemá nahradit

Czechia tričkoPo 22 letech to vypadá, že naše vlast konečně vystoupí ze skupiny “banánových” republik a bude mít svůj jednoslovný neformální název v angličtině, tak, jako to má valná většina zemí na světě. Prezident, premiér a předsedové obou komor parlamentu se shodli, že nic nebrání tomu, aby se oficiálním neformálním názvem České republiky stalo v anglickém jazyce slovo “Czechia”. V ostatních jazycích jednoslovný název existuje.

Identita a “image” našeho státu je něco, na čem nám vlastencům záleží především. Takže i když někteří míní, že politici řeší “nesmysly”, ustavení jednoslovného názvu našeho státu je jednou z důležitých českých otázek. A přichází se s tím velmi pozdě.

Na internetu gesto našich politiků samozřejmě opět spustilo poprask, odmítání a nadávání. Pojďme se ale na tuto problematiku podívat s kladnou hlavou v několika bodech, které vysvětlí, o co jde:

Celý příspěvek

Definice vlastenectví

V roce 1921 vyšla v nakladatelství Gustava Dubského tenká brožura s názvem Masarykova slova, kterou editoval se svolením T. G. Masaryka F. O. Barton. Z této knihy jsem vybral soubor citátů, které vykreslují vizi českého národa a vlastenectví. Těžko je můžeme považovat – a právě autor výroků by byl především proti tomu – za dogma a neoblomné názory, neboť to by nakonec vedlo k jejich umrtvení a vyprázdnění. Mým přáním je pouze dokázat hloubku, s jakou můžeme o národu uvažovat, a v kontrastu se souborem citací našeho prvního prezidenta snad jasně vyplyne, v čem často chybujeme, uvažujeme-li o vlastenectví a národě.

Celý příspěvek

Studentům a mladým lidem vlastenectví sluší

DSC_1451Studenti, potažmo mladí lidé. Početná a značně pestrobarevná nesourodá skupina, která vždycky byla a patrně i nadále bude nositelem naděje a víry v budoucí lepší fungování země na jedné straně a objektem stesků či kritických povzdechů na straně druhé. Asi bych se nedopočítal, kolikrát jsem již v průběhu svého dosavadního života slyšel z úst životně zkušenějších lidí, že dnešním mladým věří a fandí. Mnohokrát jsem však také zaznamenal, ať již v psané či verbální formě, že se v souvislosti s mladými lidmi nezřídka používá slovní spojení ´ztracená generace´, případně pak verze s expresivnějším přívlastkem začínajícím a končícím stejným písmenem. Určitě není cílem mého zamyšlení generaci, do které se snad ještě mohu vzhledem ke svému věku řadit, obhajovat či omlouvat. Stejně jako bych se nerad nechal strhnout výhradně k pomyslné střelbě do vlastních řad.

Spíše se pokusím o zamyšlení, v jakých situacích či případech se mně zmocňuje optimismus a kdy naopak musím pracně odhánět návaly skepse a vtírajícího se pesimismu. Jestliže během čtení úvodních řádků někdo pojal podezření, že mé zaměření na studenty není čistě náhodné ani z osobního hlediska, má samozřejmě pravdu. Školy a spolužáci (jistě nelze opomenout ani učitele) mě provázeli a ovlivňovali celé čtvrtstoletí. Jejich názory, postoje, hodnoty a vztah k nejbližšímu okolí i větším celkům byly tak pestré jako vzdělávací instituce, kterými jsem měl možnost projít – od tradiční veřejné univerzity založené začátkem 18. století, přes mladou progresivní vysokou školu, po školu manažerskou či zahraniční…

Celý příspěvek

Můj pohled na vlastenectví, vztahy mezi lidmi a tak podobně

“Příznivec spolku Vlastenci.cz Vladimír Špička nám zaslal jeho pohled na vlastenectví. Moc mi to připomnělo začátky našeho spolku, kdy jsme s podobnými myšlenkami zakládali stránky Vlast.

Vidíte to stejně, jako Vladimír? Čtěte dále ;)”
Petr

Celý příspěvek

Česko potřebuje vlastence, jinak pokrok nemá smysl

Brněnský AZ TowerZa posledních 25 let jsme my Češi urazili velký kus cesty. Od totalitního loutkového režimu jsme si vyzvonili svobodu a demokracii, vstoupili do evropských struktur a vydali se cestou viditelného, leč ne zcela stabilního, ekonomického růstu. I když se leccos nepovedlo, už jen podle vzpomínek nebo ne tak starých fotografií vidíme, jak se naše zem proměnila.

Zmizela stará, rezavá auta, šedivé paneláky získaly barvu i kvalitnější okna. Děravé chodníky nahradila zámková dlažba, v městech mizí ruiny a rostou nové moderní domy. MHD i v té nejzapadlejší vísce už leckdy nabízí komfortní svezení nejnovějšími vozy. Rekonstrukce a modernizace se týká většiny obcí a měst u nás, byť vždy záleží na šikovnosti a férovém jednání zastupitelů, nebo jejich obratnosti v získávání evropských dotací.

Celý příspěvek

Kam se poděla láska k vlasti aneb spekulace polovičního sirotka

Je to úplně jednoduché, tak jako byla první slepice, a ne vejce, tak byl první muž a až potom láska k vlasti. Vysvětlím na jednoduchém příkladu se zvířátky. Samička je plná lásky a stará se o rodinu, aby měla mláďata co jíst a bylo jim teplo. Občas peskuje samečka, že ulovil málo potravy nebo se jí nezastal před jiným predátorem. Sameček loví ve SVÉM území, které si sám vybojoval, sám si tam přivedl samičku, postavil si s ní hnízdo a založil rodinu. Jeho území, jeho potrava, jeho samička. Pokud by mu někdo vkročil do území, bude se bránit a za samičku s mláďaty by pravděpodobně obětoval i svůj život.

Celý příspěvek

Absolventský promoční proslov

Absolventský proslov u příležitosti bakalářských promocí na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ze dne 29. 6. 2011.

Spectábilis vážená paní děkanko,

Honorabilis vážený pane promotore,

Vážené dámy a pánové, vážení hosté, vážení spolužáci, absolventi, bakaláři.

Při této slavnostní události na mne připadl úkol, abych k Vám všem upřímně a ze srdce promluvil.

Celý příspěvek

Vlastenecké odznáčky a suvenýry

Tomáš Garrigue Masaryk kritizoval fangličkářství. To je takové to okaté vlastenectví. Vlajka na čepici, lev na tričku, státní znak možná i na spoďárech. Také to nemám rád. Obvykle ten, kdo má na sobě nejvíc takových symbolů a nejvíce se vydává za vlastence, se nakonec schová do ulity, jakmile jde do tuhého. Nejčastěji, ale rozhodně to není dogma, upřímného vlastence na první pohled ani nepoznáme. Nemává vlajkou, nemá orlici nebo lva na krku.

Nejsem sběratelem, ale když vidím něco pěkného a “vlasteneckého”, rád po tom sáhnu. Mám už menší sbírku, není toho mnoho. Nemám rád kýč a leccos se mi nelíbí. Povedlo se mi časem nakoupit různé odznáčky vlaječek, lvíčků i trikolor. Nakonec jsem sehnal i kšiltovku s ČS lvem (o ní ale v článku nebude ani slovo) a malé vlaječky, jež se za totality povinně dávaly za okna.

Nuže, podívejme se, co se dá na dnešním volném trhu sehnat…

Celý příspěvek