Je pro nás historickou figurou, jménem, které máme připsané u nejdůležitějších okamžiků dějin Československa. Avšak Edvard Beneš je osobnost natolik významná, že si s tímto vystačit prostě nemůžeme. Jeho činy známe, možná je na čase pokusit se vyslechnout, co nám chtěl sdělit. Zde představený výběr citátů má sloužit především k ilustraci, ale po přehodnocení nás v mnohém mohou inspirovat i dnes.
Evropské národy
Jakým jsou Češi národem? Jaká je pravá česká nátura? Je snad Švejk typickým Čechem, či se sami snažíme do jeho role napasovat? Proč je mezi Čechy nejoblíbenější neexistující Cimrman – nalezneme v něm klíč?
Je velice těžké na tyto otázky odpovědět.
Česká historie byla vždy plná (zapomenutých) hrdinů a dlouhou řadou podvodníků a zrůd všeho druhu.
Jedni proto pak Čechy glorifikují, další neskonale haní.
Čech sám asi těžko může objektivně hodnotit svůj vlastní národ. Jenže naopak cizinec stěží zhodnotí jiný národ, který dostatečně nezná. I když jedna možnost tu je – musel by národ, v tomto případě Čechy, důkladně poznat. Ba dokonce milovat.
A takový je přesně Mariusz Szczygieł. Varšavský Polák, který si zamiloval Česko a rozhodl se o něm psát. Výsledek jeho několikaleté práce představuje dílo Gottland.
Jací tedy Češi jsou, na to se pokusil odpovědět. Často vyjevil pravdy, které si nechceme přiznat.
Tento článek nepojednává o známé knížce E. F. Schumachera „Small is beutiful“, ani o environmentálních otázkách, které toto sousloví řeší. Záměrem je podívat se na úlohu občanské společnosti, zjistit, jak a které problémy by měla řešit. „Malé je krásné“ je tak spíše alegorií, která má vybarvit vyčpělý slogan o přesunu „od kvantity ke kvalitě“, tedy v duhu následujících řádků – od velkých problémů k malým, od celé společnosti k bezprostřednímu okolí, od masové zábavy k vlastní tvořivosti, od hulákajícího nacionalismu ke skromnému vlastenectví. Celý příspěvek
U příležitosti výročí nejrůznějších událostí se pravidelně pořádají různorodé akce. Nejinak je tomu v případě oslav 90. výročí vzniku Československé republiky, které připadá právě na rok 2008. Z množství kulturních a jiných akcí, jež se pořádají či pořádaly po celé naší vlasti, vybíráme několik a postupně Vám přineseme pár postřehů našima očima.
Francouzské vlajky
V dnešní době, kdy většina vlastenců fňuká nad nezájmem českých lidí o vlastní historii a jejich úplnou apatičnost vůči oslavám státních svátků, jsem měl možnost se podívat, jak probíhají takové „vlastenecké“ oslavy státního svátku jinde v Evropě – ve Francii.
Existuje rozdíl mezi dvěma vlastenci? Je něco jako “pravé velké” vlastenectví? Zamyšlení nad tím, jak se lidé rádi usazují na trůn největších vlastenců..
Zamyšlení nad tím, zda je možné, aby politická strana měla jako hlavní a jediný trumf svého politického programu vlastenectví.
Známá legenda praví, že bude-li v České zemi nejhůře, otevře se brána ve skále na bájné hoře Blaník a z její záře vyjedou blaničtí rytíři v nablýskaných zbrojích. V jejich čele bude neohroženě stát patron české země, sv. Václav. Celá blanická družina se z posvátného kopce vydá přímo proti nepříteli a toho mocnými ranami skolí a tak zavládne v české zemi klid a mír…
