Máme obnovit povinnou vojnu?

Srovnání současných mezinárodních událostí s rokem 1914 se ukázala jako převážně mylná. Zvláště proto, že přesvědčení, že „válku tehdy taky nikdo taky nečekal“, bylo nepřesné. Mnozí totiž zapomněli na nadšení pro konflikt, který strhl celou tehdejší Evropu, zvláště proto, že nacionalismus byl na svém vrcholu a snadným nástrojem absolutistických panovníků (zde je srovnání k Rusku přijatelné). Vedle toho sama „válka“, jako nástroj řešení diplomatických a územních sporů, nebyla něčím naprosto nemyslitelným, k tomu industriální rozmach a nové zbrojní technologie vyzývaly k jejich použití. Ano, nikdo netušil povahu a délku války, ale že k ní dojde, to nebylo překvapivé vzhledem k názorům a postojům tehdejší populace, natož pak z počátku něco masově odmítaného a děsivého. V tom spočívá tragédie První světové války.Conscription_map_of_the_world.svg

Stejně jako není zase tolik překvapivé, že ke konfliktu s Ruskem nedochází.  Není prostě přijatelné věštit budoucnost pojmem „Světové války“, která byla založena stejně jen na komické úvaze, „že je také rok čtrnáct“ a vůbec představě, že každý další konflikt musí být „světová válka“. Uprostřed těchto diskuzí se ale objevila zajímavá otázka obnovy povinného základního vojenského výcviku. Inspiraci jsme začali nacházet u našich sousedů, třeba v Polsku zareagovali na Ruskou krizi velmi aktivně (zde) a debata o povinné vojně začala i u nás (zde). Máme ale chtít a žádat povinnou vojnu? Domnívám se, že ne. Zároveň uznávám, že nesmíme být pasivní. A naše tradice a dějiny nám velí usilovat o rozvoj něčeho jiného.

Celý příspěvek