Jak mohou Češi uspět? Být nezaměnitelní

Vítejte v Česku - Welcome to Czechia

Vítejte v Česku - Welcome to Czechia

Znáte to. Kdykoliv se objeví červená telefonní budka, válcová poštovní schránka nebo dvoupatrový autobus, víte, co to znamená. Je to typický znak Británie.
Zelená policejní auta, kšandy a tuplák piva. To jsou zas Němci.
Mimové, víno a vybrané způsoby. Tolik by asi stačilo na Francii.
Ve většině filmů a kreslených pořadech jsou tyto znaky pro dané země.
Jaký by byl takový znak pro Česko?

Řadu národů dokážete charakterizovat několika vnějšími znaky. U těch velkých stačí jeden, nebo dva, u těch menších si musíte pomoci více detaily. Přesto i malé národy mají šanci – tlusté hranolky jsou typickým znakem pro Belgii a Dracula jednoznačně připomene Rumunsko.
Nelze však říci, že velikost národa je rozhodující. Významný stát určitě poznáme rychleji, ale i malý národ může být celosvětově znám díky charakteristické architektuře, zvykům a tradicím.

Postavte se doprostřed Prahy, Brna nebo Českého Krumlova.
Co vám řekne, že stojíte v Česku? Takřka nic. Prahu můžete “vidět” ve Vídni a s trochou snahy i na řadě míst v Německu. Však i polské Kladsko (s českým lvem ve znaku, jelikož dlouho patřilo k českému státu) se považuje za “malou Prahu”.

Českým městům i venkovu chybí charakteristický rys. Nejste-li zrovna znalec architektury, stěží rozlišíte českou vesničku od chorvatské. Že je v nich velký rozdíl? Ano je, ale tak velký už ne pro Američana nebo Inda.

Národní knihovna dle návrhu J. Kaplického

Zlatá Národní knihovna Jana Kaplického

Češi by měli více dbát na nezaměnitelnosti jednotlivostí jejich životního prostoru. Podívejte se na semafory, značky nebo pouliční lampy. Povětšinou se neliší od těch široko daleko v Evropě.
Stejné. Globalizované a nudné.
Existuje pár světlých míst – opravená městská centra mívají kanálové poklopy ozdobené českým lvem (Rumburk, místy Praha), častěji spíš nevýrazným a složitým městským znakem (Hradec Králové, Praha).
Jsou to třeba i klasické červené tabule s názvy ulic (jako v logu novácké telenovely Ulice), jež ale nejsou vždy ve všech městech takové – což nemusí vadit. I jednotlivá česká města by měla být charakteristické. Někde se to daří.

Co se vybaví cizinci, když se řekne Česko (Czechia)? Nejpravděpodobnější je vůbec nic, můžeme se ho proto zeptat na Československo.
Ti znalí si vybaví Prahu, prezidenta Havla, možná pivo a většinou bohémský absint.
To je dost málo. Praha je příliš konkrétní a zároveň obecný pojem. Ano, Paříž má Eiffelovu věž, Praha má Pražský hrad (pro zajímavost připomenu, že se hodnotí jako nejrozsáhlejší hrad na světě).
Ale chybí tu něco ryze českého.
Irsko poznáme například podle barevných domků (které vznikly až díky pohlednicím). Pražské domy jako takové se neliší od středoevropské zástavby.

V Británii kdysi nechali vymyslet speciální poštovní schránky. Ty se staly charakteristickými.
To samé by měli učinit Češi. Má li být Česko turisticky přitažlivé, ale především pro turisty zapamatovatelné, musí mít své znaky a rysy. Něco, co kdekoliv na světě bude Česko symbolizovat.
Je nutné vyčuhovat z řady. A není přitom nutné, aby to bylo v okatých věcech.

Měl by existovat pojem typická česká ulice. Může se začít u poštovních schránek, které se dnes neliší od většiny na světě, zkrátka styl „krabice“ není ten správný.
Můžou to být něčím charakteristická víka od kanálů (ač to zní groteskně, svůj účinek to bude mít), nezaměnitelný styl značení pro dopravu nebo názvů ulic.
Uniformy policistů, tašky do obchodu (třeba návrat síťovek) nebo zákon, že taxíky mají být jen růžové.

Podívejte se na ubohý vzhled prezidentovy Hradní stráže. Jejich uniformy připomínají spíš vojáky USA, než české legionáře, kteří měli hlídat prezidenta. Legionáři měli hned tři druhy uniforem (ruské, italské a francouzské). Proč by je neměla hradní stráž opět obléci? Třeba rotačně (francouzské na jaře, italské přes léto, ruské především v zimě). Sice nejsou tak výrazné jako ty britské, ale přesto mají ducha. Rozhodně více, než nemastné neslané uniformy současné.

Když se Češi nebudou bát vystoupit z řady, a trochu popotáhnou uzdu fantazii (spojením například s tradicí a kulturou), můžou přinést něco zajímavého a zároveň charakteristického, co nás proslaví.
Národů jsou stovky nebo tisíce. Jestli se mezi nimi máme probít někam směrem k vrcholu, je nutné být nezaměnitelní… a k tomu poslouží i detaily jako jsou pouliční lampy, lavičky v parku nebo třeba vzhled parkovacích hodin. Musíme vynaleznout a vytvořit stereotyp „českosti“.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

6 komentářů u „Jak mohou Češi uspět? Být nezaměnitelní

  1. Velice zajimavé, asi si nechám na zakázku vyrobit 2 a půl metru vysokýho českýho lva,co bude mít v rukách dutý brumcvíkův meč na dopisi 😀 ale nejakou identitu mit musíme…co třeba husitsky kalich na akždych dveřich?:D

    • Pokud by se to uchytilo… s husitstvím je problém, že se rozmohl názor, že to byli jen krutí vrazi, kteří destabilizovali naši zem. Ona je to víceméně pravda. Jenže to je vcelku normální záležitost v tehdejší Evropě. Nejde to přirovnávat k dnešku. Pravdou je, že jsme tehdy měli nejlepší bojovníky v Evropě.

      • no divokých Švýcarů se báli tenkrát všichni 😉

  2. Tento článek je velmi zajímaví,ve spoustě bodech mně nutil k zamyšlení, a skutečně by nebylo marné aby se naše vlast ve světě prezentovala některými vlastnostmi či ikonami kterými by se poznalo že se jedná o Cechy/česko/ samozřemně v kladném slova smyslu nebot v posledních letech pokud se řekne název našeho státu tak to budí spíše ůsměv nebo rozpaky nebot v současné době se opravdu co se týče vlastenectví nebo dalších sounáležitostí s tím spojený se nemáme bohužel čím chlubit,nebo alespon na mně to tak působí.Shrnuli obsah tohoto článku,je napsán zajímavim způsobem spoustě lidí to může říct mnoho, ale naše národní identita je zřemně vnenávratnu nebot lidi spíš koukají jak se v této/ nebudu psát těžké době/,ale přes to nelehké pro spoustu z nás koukají jak vyžít a neztratit hlavu.Pokud by snad opravdu nějaká anketa proběhla,já osobně jsem pro to,aby naše vlajka zůstala ve stávající podobě už proto,že je to náš národní symbol který prosadili naši předci a těm je třeba také vzdát čest nebot si to v jejich nelehké době rozhodně zasloužili.Tím by se mohlo začít,poté by mohli navazovat další a další možnosti jak dát světu znát kdo a nebo kde je naše republika

  3. Pěkný článek. Trošku mě zaskočila informace, že v Praze by měly jezdit taxíky inspirované těm Londýnským. ( Článek na iDnes.cz) Když už, mohlo by se jednat o zakázku pro Škodovku ( Jasně, ta už taky není česká, ale pořád by to bylo lepší). Bohužel tyhle auta ale prodává sám výrobe původních londýnských taxi. A snad horší než nemít identitu je mít cizí identitu, ne? Nebo že by si turisté říkali “Ja ja, Praha, tam maj ty londýnský taxíky”? 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.