Kam se poděla láska k vlasti aneb spekulace polovičního sirotka

Je to úplně jednoduché, tak jako byla první slepice, a ne vejce, tak byl první muž a až potom láska k vlasti. Vysvětlím na jednoduchém příkladu se zvířátky. Samička je plná lásky a stará se o rodinu, aby měla mláďata co jíst a bylo jim teplo. Občas peskuje samečka, že ulovil málo potravy nebo se jí nezastal před jiným predátorem. Sameček loví ve SVÉM území, které si sám vybojoval, sám si tam přivedl samičku, postavil si s ní hnízdo a založil rodinu. Jeho území, jeho potrava, jeho samička. Pokud by mu někdo vkročil do území, bude se bránit a za samičku s mláďaty by pravděpodobně obětoval i svůj život.

Možná, že za to může jen nějaký hormon nebo instinkt, ale když se mu to povede a mláďata vyrostou, může se přestat starat o jejich žaludky a začne jim ukazovat rozlohu a krásu svého území. Ukazovat, co jim patří, jak to vydobyli. A teď už jsme spíše v říši lidí. A kdo tohle ukáže dětem? Matka těžko. Uvaří, vypere, pomůže s úkoly a je hrdá na to, že je dítě čisté, mluví slušně a nosí domů dobré známky. Otec je ale pyšný, že synovi může předat medaili po pradědovi, že spolu opravili historický automobil, že procestovali všechna česká pohoří, navštívili spoustu pivovarů…Otec je přenašeč historie.

Co ale když otec chybí? Tak jsou děti dobře najedené, umyté a třeba nosí dobré známky. Na druhou stranu nedostanou medaili a nebudou vědět, na které straně stál jejich pradědeček. Nebudou znát vývoj aut, jelikož nikdy s tátou neopraví starou stodvacítku. A budou chodit na pivo a nikdy neuvidí zdi pivovaru.

Láska k vlasti také znamená pracovitost a aktivnost. V dětství to znamená právě to hrabání se v motoru nebo třeba výšlap na horu Říp. Táta s ohromnou chutí vysvětlí proč je ten starej šrot nejlepší auto na světě a proč zrovna v neděli musíme jít pěšky na nějaký kopec, kde ještě nestojí Mekáč.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

5 komentářů u „Kam se poděla láska k vlasti aneb spekulace polovičního sirotka

    • To je dobrá knížka, poměrně aktuální, i když místy dost strohá a nezacházející do detailů. Líbí se mi, že bere extremismus v celé šíři a není zaměřená jen nalevo, nebo napravo. Přesto trochu chybí nástupce oné slavné Marešovy bichle. Ta bohužel končí někdy kolem roku 2000.

  1. Ale jak jsem namítal, ne vždy to tak musí být. Mě k tomu například dostala babička (žena, matka!), trochu i děda. Takže i tito lidé jsou důležití! A stejně. I matka může chodit na výlety, jsou takové. A nemyslím si, že by jich bylo pomálu.

    • Já se to naučila ve skautu. …Pomáhat vlasti a bližním… ani jsem nevěděla jako malá co to znamená, ale už jsem věděla, že to je něco velkého co je dobré. Vedoucí v nás pěstovali takovou hrdost, když jsme šli ke slibu. Ach dětství, kde jsi? 🙂

  2. Hezky jsi to napsala. Sice bych mohl namítnout že mamka může dětem také ukázat lásku k vlasti mnoha způsoby (od domácí kuchyně přes kulturu až po taky nějaký ten výlet..) ale chápu kam tím míříš. Lásku k vlasti se dítě těžko naučí jenom ve škole (pokud je tam vůbec o to snaha). A ta poslední věta, to je třešnička na dortu:)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*