Čeština v globálně propojeném světě

Internet nenávratně změnil kulturu – a více než v obsahu, tak v základních podmínkách její existence. Došlo k odbourání takřka všech materiálních podmínek pro dosažení kulturních děl. Dříve se člověk musel vydat na cestu, zažíval kulturu na konkrétních místech (divadlo, muzeum, galerie) a cestoval do různých států  a krajin (města, památky, lidová kultura). Dnes je situace z části jednodušší, protože stačí vlastnit vysokorychlostní připojení a to co nazýváme světovou kulturou, je zde dostupné.

Jazyk je klíčem a kódem světové kultury. Lze dokonce říci, že je jejím prostorem a proto světová kultura není umístěna v jednom státě, je mimo prostor politických map, neboť je všude, tak jako může být všude jazyk. Jinak řečeno, k jejímu dosažení není nutné se pohybovat fyzicky v prostoru, je nutná vědomost kódu – anglického jazyka. Je klíčem, který rozděluje lidi na celém světě – na ty, kdo jej vlastní a kdo nikoliv.

Anglický jazyk již není nutný jen pro komunikaci s cizincem, není jen podmínkou pro život v cizím státě, jeho znalost je nutná pro lepší kulturní život ve svém vlastním státě – angličtina tím ztrácí status „cizího jazyka“, stala se druhým jazykem. Je všudypřítomná a nechceme-li být cizinci ve vlastní zemi, pak je nutné ji ovládnout. A nemylme se – nejde o to zda je kvalitní, zda se nám zdá, či nezdá hodnotná, ale je to dáno tím, jaký má vliv na naše životy, což je poměrně snadno poznatelná skutečnost. Není to tedy slepé přisuzování hodnoty jakékoliv v angličtině nesené kultuře, je dána zcela nepopiratelným vlivem – právě to nejskvělejší kulturní dílo bude buďto světovou kulturou asimilováno, nebo se bude muset vůči němu vymezit. Znovu je nutné si uvědomit, že to není jen konkurenční, jakási „cizí kultura“ – je i naše, neboť je světová – jsme nutně její součástí. Její znalost,  znalost anglického jazyka, je podmínka kulturní významnosti, i když nebude přímo v anglickém jazyce tvořena.

Nás ale především zajímá, jaké to má důsledky pro mateřský jazyk a lokální kulturu. I mateřský jazyk je klíčem, avšak co odemyká? Bohužel, dnes to je klec s chimérami. Kulturní chimérou rozumějme vše, co bylo přijato ze světové kultury a otitulkováno, předabováno, přeloženo, okopírováno, nepochopeno, vyrváno z kontextu, násilně změněno.  Kriminálka Anděl, Dr. Ludský nebo Saxána a Lexikon kouzel jsou výstavní kusy kulturních chimér, které znehodnocují českou kulturu a český jazyk tím, že z něj dělají pouze překážku – kdyby totiž všichni vlastnili i klíč ke kultuře světové, pak by ten, komu se líbí tyto seriály, jistě raději a výhradně konsumoval díla jako jsou CSI, House M.D. nebo Harry Potter. To ukazuje na smutný fakt o kultuře, totiž že je jedinečná jen tím, že kdo ji přijímají, jsou nějak omezeni. Rozumějme tomu tak, že některá kulturní díla tvořená v České republice jsou přijímána ne pro jejich kvality, ale kvůli tomu, že její vážná konkurence – držíme se stále v naší metafoře – je před většinou „uzamknuta“. Čím více bude mateřský jazyk odemykat méně unikátní kulturní pokladnici, tím více bude spíše překážkou a zbytečností.

Musíme si pokládat otázku, zda není mateřský jazyk pouze nepříjemností, pokud stejně většinou přijímáme pouze chiméry. Hodnota češtiny zde není dána kategoricky, je měřena podle toho, do jaké míry odemyká skutečně vlastní kulturu. Tato kalkulace směřuje proti bludu o samozřejmé jedinečnosti obsahu truhlice díky jedinečnému klíči. Chceme-li jednat, pak je nutné likvidovat všechny chiméry – to znamená dvojí: získat klíč od světové kultury (naučit se druhý jazyk) a naplňovat kulturní pokladnici k níž držíme klíč mateřského jazyka (tvořit vlastní kulturu).

Z “vlasteneckého hlediska” to má jeden zcela praktický důvod – aby ti, kteří nemají možnost se učit druhý jazyk, získávali skrze kulturní prostředky zakódované v českém jazyce to nejlepší, co mohou. Ať nejsou kulturně marginální tím, že konsumují chiméry a polovičatá díla. Ať pro ně není čeština jen překážkou, ale i cestou k něčemu výjimečnému a blízkému jejich životu.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

4 komentáře u „Čeština v globálně propojeném světě

  1. Tak vzájemné ovlivňování je v pořádku, to se dělo vždy a být inspirován cizími kulturami a svérazně tyto inspirace po česku přetavit do svébytné syntézy s kusem sebe sama….to ano… ale prosté kopírovaní, ať už komplet díla či formátu bylo vždy v hitorii považováno za záležitost podstatně nižší hodnoty…

    Hehe, ten poslední odstaveček tvého komentáře je přímo Dawkinsovský 😀 😀 nemyslím to nijak zle, jen mi to připomnělo sobecký gen 😀

    • Nejsem si jistý, jak přesně to myslíš, ale je to i klidně možný 🙂 Dawkins určitě mluví o genech bez vůle a replikaci kódů jednak v ‘rámci konkurence jiných kódů’ a jednak v ‘závislosti na měnícím se prostředí’. Podobnosti s kulturními díly replikujícími se v životním prostředí lidské společnosti tam může být, respektive architekti konkrétních děl budou sledovat podobné cíle jako geny (stejně “logické”) – taky jim jde o prosazení vlastního díla a dosažení jeho nejlepší živatoschopnosti v prostředí. Řečeno o populární kultuře, jež sama pak může zahrnout díla, která vznikla náhodou jako rány životního osudu nějakého výstředního umělce, jenž naprosto pohrdal popularitou. Ale jeho dílo mohlo být živatoschopné i v populární kultuře. Tedy lze říci, že umělecké dílo může být často velmi nezávislé – a v případě různých internetových memů to je viditelné – na lidských záměrech a plánech. Ale problém takových metafor je v tom, že je lze dělat takřka do nekonečna. 🙂

      Pokud nelezou zastánci této teorie do hájenství sociologie a nesnaží se vysvětlovat lidské jednání (hodnotově racionální jednání – např. altruismus), tak si myslím, že to může být vypovídající 🙂

      Ale myslím, že o něco více zajímavý je poslední odstavec přímo z článku.

  2. Teď jsem si uvěodmil, že jsem to vzal pouze negativně kriticky a neukázal, jak by třeba takové přijetí, jak říkáš do “domácího prostředí”, mohlo vypadat. Určitě bych užil pojmu “interpratace”. Taky obecným problémem úvahy je to, že jsou “systémové” a neberou v potaz lidi jako aktéry. Spíše než o kulturních chimérách bych měl mluvit o lidech, kteří je tvoří. Neboť tu jsou jistě i ti, kteří jsou prakticky ze stejným materiálem a stejným cílem schopni vytvořit zajímavou syntézu, na místo kulturní chiméry. Snášení do domácího prostředí bude vždy nutné (i když ze “světové kultury” to vždy bude méně patřičné), ale musí být něčím okořeněnom, musí vycházet z pochopení franšízy.

    Myslím, že pokud se můžeme od někoho učit, tak to jsou třeba Japonci. Ti netvoří jen chiméry, ale především syntézy a interpretace. Jejich vážnou hudbu mám velmi rád, protože do ní vkládají vlastní prvky. Líbí se jim a mají pro ní ohromující vášeň, což jistě pomáhá porozumění. Pak vlastně nejde o kopírování, neboť pokud je tu ta “vášeň”, pak vážná hudba není bytostně cizí prvek. Stejně to bude u nich s moderním způsobem života obecně. A k tomu jsou schopni tvořit čisté své unikátní věci, které skrze americkou produkci protékají do světové kultury.

    Idálem je, aby to nejvíce “české” a zvláštní od nás světová kultura kopírovala a to nejhodnotěnjší a nejkvalitnější bylo přímo součástí světové kultury.

  3. Ty jak tomu říkáš chiméry třeba v oblasti filmové a televizní tvorby jsou u nás hojně podporovány tím, že jsou žádané…. jednak vyvolávají iluzi vlastní tvorby a pak je tady specifikum, že příběhy posazené do domácího prostředí jsou přijímány mnohem více než příběhy z USA či jižní Ameriky…

    Jinak o tom, že typické poplácávání se po zádech, že máme přece svou kulturu, tak to máš pravdu, že je to jen sebeklam….většina toho co považujeme za naši svébytnou kukturu tvoří sice její zázemí, ale je to prostě muzejní materiál… Karlštejn i Dvořákovy symfonie tady s náma sice dál jsou, ale na životaschopný vývoj národa to nestačí….pokud tady nebudou vznikat nové nechimérní “Karlšteny” tak to asi s naší svébytnou kulturou nebude tak žhavé….nicméně nejsem odborník a doufám, že nejsme dnes jen národ kopírovačů…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..