Víra v lepší stát

Prostá definice českého vlastenectví se skládá ze čtyř vět: za prvé a především, vlastenectví je souradostí a soucitem; za druhé, vírou v lepší stát a kulturu; za třetí, vymezením se z kultury narcismu (tj. bezmocnost najít hodnotu ve společném a veřejném) a překonání praktik polistopadového nacionalismu (t. touha po moci a nacionalizace společného a veřejného); za čtvrté, naplnění svého volného času a veřejného prostoru, či prostý požadavek pro jejich ochranu a porozumění nutnosti péče o společné a sdílené. Definice je zde samozřejmě příručkou a nemá být příkazem. Jak jsem několikrát opakoval, mým zájmem je vyložit individuální hodnotu vlastenectví a ta nemůže být vykládána jako soustava povinností, aktivismů a příkazů. Porozumění svému češství i vlastenectví je důležité z toho důvodu, že současnost – jakmile ji vnímáme historicky jako „polistopadovou společnost“ – se svými rozpory i sebeodpory vtiskla hluboce do našich osobností a jakákoliv změna k lepšímu životu a soužití musí začínat u sebe samého a léčbou vírou, důvěrou a nadějí.

„Slovo víra označuje průlom tohoto plošného dvourozměrného světa k otevřenosti. Do nutnosti toho, co je, se tu vlomí možnosti toho, co by mohlo či mělo být. To je základní prožitek víry.“ E. Kohák

„Zbudování republiky opravdu demokratické je akt veliké víry: víry v právo a spravedlnost, víry v dějinné poslání, víry v budoucnost. Tu víru máme, a proto můžeme oživit ducha radosti a lásky, se kterou jsme před desíti lety stanuli na prahu svého vlastního domova. Tehdy jsme byli jednomyslnější; za to dnes je nás více. Tehdy jsme viděli před sebou ráj na zemi; ale ráj na zemi není nikdy hotov a ukončen, je v nás jako dobrá vůle, jako vzájemná služba, jako žízeň po spravedlnosti a především jako láska, účinná láska k našim spoluobčanům a ke všem lidem dobré vůle.“ T. G. Masaryk, Poselství z 28. října 1928

Za klíčový požadavek považuji doplnit české vlastenectví o „osobní víru v lepší stát“ a to hned vedle Masarykovy „drobné práce pro národ“. Drobná práce je dnes pojem použitelný pro popis mnoha vynikajících a úspěšných případů v občanské společnosti, a proto je nutné význam vlastenectví vysvětlit v tom, čím doplňuje toto činorodé občanství.

„Víra v lepší stát“ odpovídá na současné a všeobecné pocity úzkosti, nejistoty a touhy po úplné „přestavbě státu“, „ potrestat viníky a vlastizrádce“ nebo přání „začít znova a jinak“.  Avšak tyto – do jisté míry oprávněné – představy dnes slouží jako zdroj pro mobilizaci nacionalistických hnutí a dokonce jsou jimi skrze různé poplašené zprávy zvětšovány a pocit zmaru prohlubován.

Proto skutečná nervozita a frustrace české společnosti jsou potravou (uvědoměle i nevědomky) proti-demokratických sil, které zdůrazňují na místo občanství aktivismus jako šíření sloganů, manifestace gest a propagace symbolů. Vůči tomu si své české, docela obyčejné a upřímné vlastenectví musíme udržovat ukazováním na pozitivní, pěkné a dobré případy a výkladem různých představ a vizí možného uklidňovat nejistoty a ukazovat, že problémy a hrozby nejsou tak závažné, jak se může ve strašící propagandě polistopadového nacionalismu zdát, nebo dokonce existují dobré příklady a postupný pokrok k lepšímu státu a kultuře.

Tyto drobné úspěchy přirozeně urážejí všechny sebe-deklarované spasitele českého národa a jsou v trnem v oku těch, kdo zakládají svoji existenci na totálním odboji, odporu, propagují rétoriku konce a zápasu civilizací, úpadku mravů a tradiční kultury a rodiny, apod. Zajímají je pouze jejich úspěchy jejich hnutí a jejich správného vůdcovství, které směřuje do jejich budoucnosti. Dobrý skutek je dobrým, jen pokud vychází z jejich záměru a slouží jejich hnutí. V tomto se narcismus a nacionalismus, jako dva mocenské principy polistopadové společnosti, shodují a vzájemně se podporují.

Takový aktivismus (mysticismus a symbolismus) totiž slouží pro spásu hnutí a uspokojení jejich vůdců a nechce mít se skutečnými úspěchy v české občanské společnosti nic společného, proto je nepřipomíná a neukazuje na ně. Vytváří a prohlubují nedůvěru k veřejnému, k institucím a státu jako takovému, k demokratickým principům, jen aby zvýšili důvěru ve správné vůdcovství jejich národního a všenápravného hnutí.

Zatímco touhy po úplné změně a nových začátcích jsou obecné a vágní, proto jsou spojené s rozčílením a vztekem, pak víra v možnost lepšího státu a kultury může být pouze konkrétními představami a vizí. (Tyto možné a konkrétní vize, které se pokusím vyložit smysluplně s ohledem na příběh českých dějin, budou obsahem následujících článků.)

Osobní víra vede k překonání proměnlivých nálad a emocí, právě skrze konkrétní a sdílitelné vize budoucnosti – něco o čem se můžeme bavit. Samozřejmě, neboť jde o víru vlasteneckou, pro kterou je vlast samozřejmě současná Česká republika a její celé dějiny vyložené jako smysluplný příběh, pak není možné, respektive nedává smysl, nazývat svůj postoj vlasteneckým a zároveň být proti současnému demokratickému státu z podstaty. Nejde proto zakládat víru na fantastických představách, ale na možnosti postupného rozvoje a jistotě, že právě proto i drobný pokrok má cenu a smysl. Proto také víra vede ke kritice a nedůvěře k neustále novým politickým hnutím a stranám, které neustále využívají poptávky po  zcela nových pořádcích a přístupech.

Víra v lepší stát a kulturu znamená jednoduše, že není potřeba další veliké revoluce a překotných změn, ale že již máme základní principy, pravidla a prostředky k tomu, aby se mnoho věcí zlepšilo. Místo pověry o neurčité národní kvalitě, zde přichází konkrétní důvěra v konstituci, pravidla, ústavu, instituce a základní demokratické principy.

Připadají-li nám tyto představy příliš fádní a běžné, pak je možné vzpomínat na revoluce, kdy se právě o tyto prostředky usilovalo – jde zvláště o 28. říjen, Pražské jaro a 17. listopad. Přestože všechny tyto tři demokratické revoluce byly potlačeny a třikrát rozhodnuto „o nás, bez nás“ (zničení První republiky, zničení naděje na demokratický- reformovaný socialismus, zničení Československa a ztráta hlasu v Evropě a pro Evropu), pak musíme věřit, že přijde čtvrtá příležitost a možnost. Takový má být náš smysl a národní horizont. Dnes samozřejmě není třeba demokratického odboje a revoluce, ale současnost vyžaduje demokratickou reformaci, uvědomělou konkretizaci a individualizaci demokratických idejí. K ní musí směřovat naše práce, přičemž víra může být zakládána na snech a přáních našich minulých demokratických revolucí. Ty mají být naším hnutím a jejich symboly našimi vlasteneckými odznaky.

Nakonec, pokud si stále vlastence představujeme jako přímého a sebejistého člověka, pak taková skutečnost je možná pouze na základě víry v možnost nového a upřímnost prožitku víry, kterou není třeba halasně dokazovat na veřejnosti, neboť je zcela osobní, dokonce i intimní. Vlastenec pak není pouze přímý a jistý, ale především optimistický a důvěřivý. Lidi takového charakteru naše společnost potřebuje, tedy Čechy, kteří se nebojí, nelžou a nekradou a kteří mají důvěru v další a jiné lidi, úctu k veřejnému, k pravidlům a k dialogu. Dnes takové pěkné charaktery a silné osobnosti, které vždy zdobí veselost a upřímnost (podle toho je poznáme), najdeme v české občanské společnosti. V ní  bychom také měli vidět naši budoucnost, nové politiky a skutečné demokraty, za kterými stojí úspěchy a skutečná práce. Na skutečné existenci této pracovitosti a odvahy, ochotě pomáhat, zajímat se a nezištně pomáhat zakládám osobně víru v lepší stát a slušnější společnost.

 

Líbil se vám článek? Sdílejte ho.

Příspěvek byl publikován v rubrice Vlastenectví a jeho autorem je J. Bureš. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: J. Bureš

Jsem postgraduálním studentem sociologie na FSV UK. Prostřednictvím časopisu se zabývám možnými výklady vlastenectví a osobně mu rozumím jako prostému dobrovolnictví, jehož předmětem zájmu jsou svátky, zapomenuté osobní příběhy, výklady dějin jako smysluplného příběhu a pozitivní tématizace budoucnosti České republiky. V rámci spolku Vlastenci.cz pomáhám s popularizací myšlení T. G. Masaryka: https://facebook.com/zivy.masaryk

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.